Strategie podpory exportu a internacionalizace firem (exportní strategie), změny nabídky a poptávky po práci v České republice do roku 2031 v kontextu demografického vývoje a příprava státního rozpočtu ČR na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026 – to byly hlavní body programu jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, které se uskutečnilo v pondělí 10. července 2023 v budově Úřadu vlády ČR v Praze.

Po skončení centrální tripartity následovalo jednání jejích účastníků se zástupci jednotlivých krajských tripartit s tím, že se jednalo o otázce dalšího rozvoje regionálního školství a zabezpečení financování a propojení sociálních a zdravotních služeb.

Na následné tiskové konferenci v jejím úvodu vystoupil předseda vlády ČR Petr Fiala, který průběh jednání tripartity označil za věcný. Řekl, že v řadě věcí, o nichž se jednalo, nacházeli účastníci tripartity shodu.

Poté přešel k prvnímu bodu programu, to je k exportní strategii, kdy zdůraznil, že cílem vlády je, aby české firmy zlepšily své postavení v mezinárodním měřítku, aby dodávaly své produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou a zároveň i specializovaná komplexní řešení a funkční celky. „Jedině tam můžeme být v mezinárodní globální konkurenci úspěšní. To je i můj cíl, protože je to jediná cesta, jak se Česká republika může posunout mezi nejúspěšnější země světa,“ prohlásil premiér.

Podle něho s růstem ekonomiky souvisí i situace na trhu práce a zajištění dostatku pracovní síly. Zdůraznil, že Česká republika patří mezi země s nejnižší nezaměstnaností nejen v Evropě, ale i ve světě. Ale, zároveň se bude naše země muset vyrovnat s výzvami, které před námi stojí, to je s digitalizací, automatizací a nástupem umělé inteligence. Zkrátka, jedině tak se lze lépe a účinněji připravit na budoucí vývoj a tím být i více konkurenceschopný. „Jsem rád, že zde proběhla velmi věcná, rozumná debata zaměstnavatelů i odborů. Oceňuji pokrok, který vláda připravila v těchto věcech. Mohu říci, že adaptace našeho hospodářství je velké téma, na čemž intenzivně pracujeme, dokážeme včas reagovat na měnící se svět, na proměny, kterými prochází trh práce a ekonomika, hospodářství a energetika,“ konstatoval premiér. Současně řekl, že v otázce, jak postupovat dále se s vládou shodnou i sociální partneři, to je zaměstnavatelé a odbory.

Premiér Fiala poté přešel k tzv. ozdravnému balíčku, kdy zdůraznil, že Česká republika ozdravný balíček potřebuje. Načež dodal, že jeho přijetí je i hlavním kritériem toho, aby Česká republika mohla plnit Maastrichtská kritéria.

„Na jedné věci jsme se domluvili, a to, že odbory a zaměstnavatelé se pokusí dohodnout na některých společných návrzích úprav ozdravného balíčku, a ty potom, mým prostřednictvím, zašlou koalici, která bude o těchto jejich podnětech jednat. Nedomluvili jsme se na tom, že budeme něco automaticky akceptovat. Domluvili jsme se na tomto postupu, který mně připadá velmi rozumný a seriózní,“ vysvětlil další možný postup sociálních partnerů, to je společný návrh zaměstnavatelů a odborů, pokud budou chtít něco změnit v ozdravném balíčku. V tom musí mezi nimi panovat shoda, řekl. Nicméně, dále dodal, že společný návrh zaměstnavatelů a odborů nemusí být jím a ani vládní koalicí přijat.

Poté premiér Fiala charakterizoval průběh jednání s krajskými tripartitami. Pokud jde o regionální školství, zdůraznil, že do budoucna bude nutné rozšířit možnosti vystudovat všeobecně vzdělávací střední školy s tím, že se zároveň je zapotřebí digitalizovat přijímací řízení na střední školy. Přitom je potřebné se zabývat i otázkou struktury středoškolského vzdělávání.

V případě otázky propojení sociálních a zdravotních služeb, premiér konstatoval, že zatím jsou tyto dva systémy oddělené, ale ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek posledních půl roku velmi intenzivně pracují na tom, jak informačně a databázově propojit systémy obou ministerstev. Jde o tom, že tímto způsobem by mohly daleko lépe a účinněji sloužit klientům a pacientům.

V závěru svého vystoupení premiér opět prohlásil, že debata na tripartitě byla věcná a konstruktivní.

Po něm vystoupil vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který hovořil o podrobné analýze, která se týká změn v nabídce a poptávce na pracovním trhu u nás. Podle něho za posledních 22 let došlo k velmi výrazné změně, to je k poklesu počtu lidí pracujících v produktivním věku, tedy mezi 15 až 64 lety, a to zhruba o sedm procent.

Načež prohlásil, že pro českou ekonomiku, a tím i pro českou republiku, je základní otázkou dalšího hospodářského růstu, právě zajištění dostatku pracovní síly. Konstatoval, že ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, bude nedostatek kvalitních pracovníků jedním z velkých problémů české ekonomiky. Tomuto problému se ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) velice intenzivně věnuje. Zároveň dodal, že předložený materiál jasně hovoří o tom, že kde naše ekonomika může hledat své další zdroje pro svůj pracovní trh.

V této souvislosti dále uvedl, že jednou z cest je vyřešení otázky, jak skloubit rodinný a pracovní život zaměstnanců, to je především rodičů, kteří jsou na rodičovské dovolené. Proto také MPSV pracuje například na tom, jak zvýšit kapacitu předškolních zařízení. Podle něho se ukazuje, že ve 4. roku dítěte by se určitá část rodičů ráda vracela do práce, a to alespoň na částečný úvazek. Přitom třetina z nich se nemůže vrátit, protože nemá kam umístit své dítě do školky či jiného zařízení. Vláda proto dělá konkrétní kroky, aby se v příštím roce, tato situace výrazně změnila ve prospěch rodičů. Rozšiřují se kapacity mateřských škol, dětských skupin a od příštího roku bude zaveden nový institut, tj. dětské sousedské skupiny. MPSV předpokládá, že od příštího roku již nebude zásadním dilematem rodičů, jakým způsobem si mají uzpůsobit svůj pracovní a rodinný život.

Podle ministra Jurečky se MPSV velmi intenzivně věnuje tomu, jak ještě více a lépe zapojit lidi předdůchodového a důchodového věku do pracovního procesu. To je vytvořit pro ně podmínky, aby se o tyto lidi, kteří se ocitají na trhu práce, zaměstnavatelé více zajímali. Dodal, že v tomto má své úkoly nejen stát, ale i sami zaměstnavatelé. Zároveň poznamenal, že druhou oblastí, kterou se MPSV také zabývá, je integrace osob se zdravotním pojištěním do pracovního procesu.

Ministr Jurečka k tomu dále uvedl, že toto není jen problém České republiky, ale že celá Evropa demograficky vymírá, a proto všechny země EU hledají pracovníky v zahraničí, a to ať již nižší či vyšší kvalifikací, a to napříč různými obory lidské činnosti. Pro Českou republiku je samozřejmé, že se hledají noví pracovníci především v zemích, které jsou nám kulturně a hodnotově blízké. Přitom naše republika hledá způsob, jak celý systém nabírání pracovníků ze zahraničí zjednodušit. Načež poznamenal, že Německo, Rakousko, ale i Polsko, začíná být v tomto směru velmi agresivní.

Poté ministr Jurečka přešel k problematice jednání s krajskými tripartitami, přitom uvedl, že v případě regionálního školství se ukazuje, že v budoucnu bude vyšší poptávka po lidech, kteří mají vyšší úroveň digitálních znalostí. Je zapotřebí, aby kraje lépe definovaly obory, které by se měli učit na jejich školách. Tím tedy lépe zabezpečit, aby na trh práce přišel lépe vzdělaný a připravený mladý člověk.

Vyjádřil se i k systému sociálních a zdravotních služeb v krajích. Konstatoval, že s ministrem Válkem velmi intenzivně pracují na tom, aby se zlepšila kvalita péče o občany. Proto také hledají možnosti, jak zabezpečit víceleté a více zdrojové financování s tím, že právě toto pomůže zajistit kvalitní sociální a zdravotní služby. To je, aby se soubor těchto služeb dokázal vhodně doplňovat a nebyly zde dva odlišné světy, to je svět zdravotních služeb a svět sociálních služeb.

Poté se ujal slova prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR) Jan Rafaj, který nejprve sdělil, že to byla jeho první tripartita v roli prezidenta SPD ČR. Načež ocenil, že vláda odpověděla na prosbu zaměstnavatelů a nechala vypracovat analýzu o demografickém vývoji v České republice s tím, že to naznačuje, co se u nás děje na trhu práce a co se bude dít v následujících letech.

V další části svého vystoupení se věnoval otázce zkrácených pracovních úvazků rodičů, kteří jsou na rodičovské dovolené. Poznamenal, že zaměstnavatelé upozornili vládu, že největším problémem České republiky je nedostatek zaměstnanců. Pokud se do jisté míry chceme vyhnout nadměrnému přílivu zahraničních pracovníků, potom je, podle Jan Rafaje, nutné aktivovat do pracovního procesu lidi, kteří jsou buď na rodičovské dovolené nebo seniory, případně některé další zaměstnance rekvalifikovat. „Jsem rád, že se zde hovořilo, jak nastavit podmínky, jak získat kvalitní zahraniční pracovní síly, usilujeme o to, aby přicházeli lidé, kteří jsou kvalifikovaní. To je, aby to byli lidé, kteří mohou přispět české společnosti do budoucna,“ prohlásil k tomu Jan Rafaj.

Poté prezident SPD ČR přešel k exportní strategii. Ocenil kvalitu materiálu, který předložila vláda. Podle něho přesně nastavuje trend, který zaměstnavatelé potřebují, a to v souvislosti s tím, jak se česká ekonomika transformuje. „Nechceme být zemí s nízkou přidanou hodnotou. Chceme mít více firem s vlastním produktem. Více firem, které se budou posouvat v dodavatelských řetězcích. Proto potřebujeme nové trhy. Na trzích, které jsou exotické, potřebujeme podporu vlády, protože přítomnost a podpora politiků k tomu otevírá dveře,“ konstatoval Jan Rafaj.

Poté se věnoval problematice Ukrajiny. Upozornil, že Česká republika nemá ještě dokončené zajišťovací mechanismy, jako některé státy kolem nás. „Dostali jsme příslib vlády, že v čase krátkém bude materiál dotažený, tak aby se nestalo, že limit vyčerpá jedna firma?“ dodal. Poté poděkoval premiérovi a ostatním členům vlády, že svým přístupem k Ukrajině otevírají historickou příležitost, kterou čeští podnikatelé mohou mít.

Podle Jana Rafaje, pokud jde o přípravu státního rozpočtu, poznamenal, že hlavní diskuse bude až v září. Poté zdůraznil, že zaměstnavatelé a podnikatelé jasně deklarovali, že podporují vládu v krocích, které mají ozdravit veřejné finance. Poznamenal, že jenom stabilní ekonomika bude atraktivní pro zahraniční investory. „A také pro nás, a to je přijetí eura v budoucnosti, protože toto je zařazení do ligy, kde chceme být. Podporujeme proto úspory, o nichž se hovoří, ale zároveň chceme, aby rozpočet bral vážně prorůstová opatření. A to je zejména, výzkum, vývoj, inovace. To je oblast, která nás kupředu posouvá,“ prohlásil.

Dále uvedl, že zaměstnavatelé upozornili vládu, aby měla odvahu veřejnosti říci, kolik peněz dáváme do investic. Načež dodal, že investice do infrastruktury a prorůstových věcí jsou investice, které dělají i firmy. „I firmy se občas zadluží proto, aby se mohly posunout někam dále, a to jsou oblasti, o kterých jsme připravení diskutovat, a podpořit vládu. Kvitujeme otevřenou diskusi k daňovému balíčku. Jsou tam oblasti, které by se nemusely vyskytovat v daňovém balíčku, nevedou k ozdravění veřejných financí, respektive, jejich přínos pro ozdravění veřejných financí není úměrný tomu, což může napáchat v sociálním dialogu obecně známé škody,“ sdělil v komentáři k ozdravnému balíčku Jan Rafaj.

Poté se věnoval tripartitnímu jednání s kraji. Upozornil, že pro zaměstnavatele je velice důležitá otázka vzdělávání zaměstnanců. Konstatoval, že za poslední léta se vytratilo zapojení zaměstnavatelských organizací a odborů do systému dalšího vzdělávání zaměstnanců. Proto zaměstnavatelé navrhli partnerský model celoživotního vzdělávání. V rámci tzv. sektorových rad, a to jak v krajích, tak i prostřednictvím centrální diskuse, by se chtěli vrátit k systémové diskusi. Podpořit firmy a školy, které jsou připravené ke spolupráci, tak, aby těmto firmám umožnili si připravit budoucí generace svých zaměstnanců.

Přitom by stát měl zajistit konkrétní část všeobecného vzdělávání, která se týká tzv. měkkých dovedností. Mimochodem, sem patří například komunikační schopnosti, organizační schopnosti a dovednosti, schopnost týmové práce či vedení týmu, strategické neboli koncepční myšlení, kreativní myšlení, asertivní jednání, flexibilita, schopnost řešení konfliktu a vyjednávání atd.

V závěru svého vystoupení Jan Rafaj podtrhl význam digitalizace a automatizace, což bude znamenat i případnou změnu profesí u řady zaměstnanců. Načež dodal, že zaměstnavatelé připomněli vládě, jak důležité je jazykové vzdělávání, a to právě pro zahraniční pracovníky, kteří zde jsou, protože to je pro ně správný nástroj jejich adaptace do společnosti.

Poté se vystoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. V úvodu řekl, že celé jednání trvalo pět hodin a potvrdil slova premiéra o tom, že jednání tripartity bylo věcné a otevřené s tím, že na všechny připomínky či probíraná témata sociální partneři věcně reagovali.

V této návaznosti ocenil, že se nejprve uskutečnilo jednání předsednictva tripartity, které bylo významné v tom smyslu, že se sociální partneři dohodli na tom, že na příští tripartitě dnes 25. září 2023 proběhne hlavní jednání o státním rozpočtu pro rok 2024. To je dva dny ještě předtím, než jej projedná vláda. Současně se účastníci tripartity dozvěděli, že od vlády obdrží kompletní dokumentaci ke státnímu rozpočtu s tím, že do té doby ale budou probíhat jednání tripartity, které se však budou týkat jednotlivých položek státního rozpočtu. To, podle Josefa Středuly, přispělo k tomu, že průběh pondělní tripartity probíhal ve věcném a konstruktivním duchu.

Předseda ČMKOS k tomu dále dodal, že během zářijové tripartity se bude rovněž jednat o výši minimální mzdy, dále o důchodech, pokud bude materiál pro toto jednání připravený. Načež uvedl, že se bude jednat i o tzv. partnerském modelu, který měl být na programu pondělní tripartity, ale byl odložen z důvodu nedostatečné připravenosti tohoto materiálu. Josef Středula přitom vyzdvihl význam tohoto materiálu z hlediska zajištění celoživotního vzdělávání našich občanů.

Poté předseda ČMKOS přešel k charakteristice diskuse v rámci jednání klasické tripartity. Poznamenal, že odbory ocenily materiál, který se týkal demografického vývoje, a který připravilo MPSV. Zároveň upozornil, že se v rámci Národního plánu obnovy, plánuje v nejbližších třech letech čerpat 6,5 miliardy korun na vzdělávání tzv. digitálních kompetencí v rámci programu Průmysl 4.0. V tomto případ jde zhruba o 130.000 lidí, kteří by tímto způsobem mohli získat vyšší kvalifikaci pro svoji budoucnost.

V této návaznosti ale podotkl, že odbory mají obavu z přílivu velkého množství lidí, kteří mají pracovat na českém pracovním trhu, aniž by to byli kvalifikovaní zaměstnanci. Odbory, podle Josefa Středuly, dlouhodobě říkají, že co se týče kvalifikovaných zaměstnanců, nemají problém. A pokud jde o nejvyšší kvalifikace, podle odborů, je nutné, aby se Česká republika otevřela, aby tito vysoce kvalifikovaní zaměstnanci mohli u nás pracovat, a zároveň se u nás usadit se svými rodinami.

Načež předseda ČMKOS dále konstatoval, že v případě poptávky po pracovních místech až 70 % tvoří lidé s nižším a základním vzděláním, což se odborům nelíbí. V tomto mají odbory odlišný názor od zaměstnavatelů. Přičemž Josef Středula ocenil iniciativu ministra financí Zbyňka Stanjury, který prohlásil, že je nutné se podívat i na tzv. zastřené agentury, a které na našem pracovním trhu přinášejí velké problémy. Tyto problémy pociťují jednak lidé, kteří jsou v tomto systému zapojeni, ale zároveň jde i o problém z hlediska veřejných rozpočtů. Protože jde o záležitost, která může negativně vypovídat o našem pracovním trhu u těch zahraničních zaměstnanců, kteří u nás pracují, a zejména u těch, kteří uvažují o tom, že by u nás zůstali a asimilovali se.

Poté dodal, že témata, která obsahuje daný materiál ministerstva práce a sociálních věcí, se budou v rámci tripartity dále projednávat, přičemž doporučil jednoroční cyklus, aby se ukázaly případné trendy, na něž by měla vláda a ostatní sociální partneři reagovat.

V této návaznosti Josef Středula dále uvedl, že odbory přišly s námětem, aby se vytvořil nějaký fond na ochranu patentů českých firem, která by je ochránil i mimo Českou republiku, a to nejen v Evropě, ale i ve světě.

Současně uvedl, že odbory přišly i s tím, že je potřeba podpořit české exportéry na veletrzích, což samozřejmě není zdarma. Zároveň poděkoval vládě, že k exportní strategii sociální partneři měli možnost se vyjádřit ještě před tím, než vstoupila do vnějšího připomínkového řízení.

Poté Josef Středula sdělil, že co se týká přípravy státního rozpočtu, tak, během tripartity, prohlásil, výhrady odborů návrhu rozpočtu i nadále trvají. V této návaznosti ale předseda ČMKOS ocenil, že zaměstnavatelé a odbory mohou společně předložit návrhy na změny v ozdravném balíčku. To je v těch záležitostech, kde se budou shodovat. To odbory považují za dobrý krok. Nicméně, konstatoval, že si odbory uvědomují, že premiér a vládní koalice tyto společné návrhy zaměstnavatelů a odborů nemusí přijmout. Zároveň dodal, že odbory tomuto úsilí, to je možnosti dosáhnout společného návrhu zaměstnavatelů a odborů, se velice intenzivně věnují mezi prvním a druhým čtením projednávání ozdravného balíčku v Poslanecké sněmovně. Předseda ČMKOS to považuje za lepší a účelnější než obcházet jednotlivě poslance ve Sněmovně.

Pokud jde o jednání s krajskými tripartitami, Josef Středula ocenil, že premiér vyšel vstříc návrhu ČMKOS na svolání jednání ústřední tripartity s krajskými tripartitami. Zároveň ocenil, že jednání tripartity se zúčastnilo 10 ministrů a ministryň, což již dlouho nezažil. V této návaznosti konkrétně vyzdvihl jednání ministra školství Mikoláše Beka, ministra práce a sociálních věci Mariana Jurečky a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, kteří zástupce krajských tripartit velmi podrobně informovali o svých rezortech. Načež dodal, že právě toto zástupci krajských tripartit uvítali.

Poté se uskutečnila diskuse účastníků tripartity s redaktory či redaktorkami jednotlivých médií, které byly akreditovány na tripartitě, a ve které se upřesňovaly detaily k některým probíraným tématům, jež na tiskové konferenci zazněly.