Zákoník práce by se měl, podle zpravodajství serveru Seznam Zprávy rozšířit o novinku, kdy si pracovníci budou moci sami rozvrhovat, kdy dorazí do práce. Podle odborníků ve skutečnosti chystaná úprava pomůže hlavně při vypisování směn dohodářům.

Seznam Zprávy k tomu dále uvádí, že novela zákoníku práce počítá s možností, že by si zaměstnanec sám rozvrhoval pracovní dobu na pracovišti.

„Na pracoviště zaměstnavatele by pracovník docházel zcela podle svých potřeb,“ uvedla novinku, na semináři ve Sněmovně, Dana Roučková, vrchní ředitelka Ministerstva práce a sociálních věcí, která má na starosti sekci legislativy.

Zaměstnavatel musí souhlasit

Autor zprávy dále konstatuje, že takzvané „samorozvrhování“ je součástí letošního balíku změn, které si kladou za cíl lepší sladění rodinného a pracovního života a přichází s návrhy, jako je dvouletá garance na stejné pracovní místo při návratu z rodičovské nebo usnadnění současného pobírání rodičovského příspěvku a zároveň návratu do práce na dohodu.

Zároveň však upozorňuje, že paragrafové znění novely i důvodová zpráva, současně odhalují, že právo na „samorozvrhování“ má nutnou podmínku. Je totiž k tomu potřeba souhlas zaměstnavatelem, který je stvrzený písemnou smlouvu. Navíc, smlouvu lze vypovědět v patnáctidenní lhůtě.

Podle Kláry Gottwaldové, advokátky, která se specializuje na pracovní právo, nárok na „samorozvrhování“ nevzniká automaticky. Říká, že pokud nebude mít zaměstnavatel vůli to umožnit zaměstnancům, tak to tak prostě nebude. Z povahy věci, to je ve výrobních podnicích, či ve zdravotnictví a školství, tam zkrátka neexistuje, že si rozvrhnou pracovníci dobu sami.

„Moc si nedokáži představit, pro které profese by se to hodilo,“ zamýšlí se i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur nad praktickým využitím.

Michal Harásek, spoluzakladatel aplikace Tymbe zaměřené na brigády zase líčí, že kvůli obecnému nedostatku pracovníků už dnes probíhá domluva o práci s velkým ohledem na možnosti konkrétního člověka: „Doba nařizování směn pracovníkům pod hrozbou ztráty zaměstnání nebo brigády je už dávno pryč,“ dodal.

Autor zprávy dále konstatuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, v reakci na jeho dotaz, komu by změna měla nejvíce pomoci, uvedlo, že zákoník práce je obecný právní předpis, a proto návrh nesměřuje k zajištění flexibility pro konkrétní skupinu zaměstnanců.

Přičemž dodává, že jím oslovení odborníci, hovoří o tom, že se „samorozvrhování“ nejvíce uplatní při rozepisování služeb dohodářům a fakticky tak pomůže spíše zaměstnavatelům. Z důvodové zprávy k zákonu je totiž zřejmé, že právo budou mít vedle zaměstnanců na hlavní pracovní poměr i pracovníci na dohody.

Autor zprávy k tomu dodává, že je rovněž důležité připomenout, že loňská novela zákoníku práce, účinná od října, přidala povinnost dohodářům rozvrhnout pracovní dobu tři dny předem, ovšem s možností domluvit se i jinak. Přičemž řada zaměstnavatelů to kritizovala jako krok, který jde proti pružnosti těchto úvazků, které často vykrývají nárazové práce.

Podle Jany Stehlíkové, jednatelky platformy Flecto, zaměřující se na flexibilní úvazky, nad nutností vypisovat směny, nyní aktuálně panuje nejistota s odkazem, že lze sjednat jiné podmínky. „Výkladově do toho právníci strašně šijí, že když si sjednáte odlišnost, tak jaká je ta nejkratší možná doba,“ zmiňuje Jana Stehlíková.

Podle autora zprávy, rozvrhování pracovní doby, samotným pracovníkem, tak, podle vícero oslovených odborníků, přináší pro zaměstnavatele jistotu. Což, nepřímo potvrzuje Jakub Augusta, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, který říká: „Právě u dohodářů očekáváme, že budou větší flexibility využívat nejvíce“.

„Nejdříve nařídíme, že musí tři dny předem znát rozvrh a pak další novela toho samého zákoníku práce řekne, že když ale budou pracovníci chtít, tak si to můžou určit sami a tím se to celé spláchne,“ říká k tomu Radovan Burkovič.

Zcela konkrétně může, podle Jany Stehlíkové z Flecto, tato novinka pomoci řetězcům s rychlým občerstvením, kde využívají systém, kdy si pracovníci vybírají z vypsaných směn. „To by čistě teoreticky teď nemělo být možné legálně. Protože rozhodovat má zaměstnavatel, ne zaměstnanec,“ řekla.

A souhlasí s ní i advokátka Klára Gottwaldová. „To je typický příklad. Protože tam hodně pracují studenti. A o tom to právě je, naťukají si směny podle toho, jak mají výuku,“ doplnila tuto úvahu.

Zatímco Klára Gottwaldová, změnu i celou letos připravovanou novelu zákoníku práce vnímá pozitivně, další oslovená advokátka a specialistka na zákoník práce je naopak kritická.

Eva Ostruszká Klusová z advokátní kanceláře Forlex upozorňuje, že se v zákoně objevil i požadavek na to, aby zaměstnanec, který si sám rozvrhuje pracovní dobu, o tom dával písemně vědět zaměstnavateli. „V praxi by měl zaměstnanec před začátkem každé směny, pokud nebude mít plán dopředu, napsat zaměstnavateli, že začíná pracovat, tady je rozvrh,“ říká advokátka. Konstatuje, že v praxi se tato povinnost nebude dodržovat.

Novela zákoníku práce, označovaná jako flexinovela, je aktuálně v připomínkovém řízení, a může se ještě změnit. Ministerstvo práce předpokládá, že by změny mohly být účinné od ledna 2025.