Platy ředitelů základních škol (ZŠ), a jejich zástupců, v poslední době vzrostly tak, že ve srovnatelných profesních oblastech již patří mezi špičku. Rostly jim jak platové tarify, tak i odměny. Nyní je třeba se zaměřit na kvalitu, uvádí studie think-tanku IDEA při CERGE-EI, která se na honorování vedení škol zaměřuje.

Podle článku deníku Právo o zmínění studii, jak jej citují Novinky.cz, ještě v roce 2017 pobírali vedoucí pracovníci v ZŠ v průměru kolem 48 tisíc, ale ruku v ruce s růstem mezd ve školství, se jim platy za pět let vyšvihly na téměř 75 tisíc. Předběhli tak i průměrnou mzdu dalších řídících pracovníků v podobných odvětvích.

Řadí se mezi ně například vedoucí pracovníci škol, ale třeba i domovů pro seniory, knihoven, muzeí, pojišťoven, primáři, vrchní sestry či církevní hodnostáři.

Zároveň si řídící pracovníci ZŠ polepšili i v porovnání s ostatními vysokoškolsky vzdělanými osobami. V roce 2017 měli plat na úrovni 94 procent průměrné mzdy vysokoškoláků, v roce 2021 to bylo 117 procent.

Spoluautor studie Václav Korbel k tomu pro deník Právo říká, že to může „zlepšit prestiž profese a motivovat lidi, aby se do těchto pozic hlásili a neodcházeli jinam. Z šetření České školní inspekce totiž víme, že na řadu míst se hlásil jediný kandidát. Zvýšení konkurence určitě navýší kvality vedoucích pracovníků.“

Studie dále uvádí, že učitelé na základních školách berou v průměru 49 tisíc korun hrubého měsíčně. Pokud vláda splní slib i literu školského zákona, měli by učitelé pobírat příští rok kolem 53 tisíc. Zákon totiž ukládá zvýšit objem mezd v regionálním školství na 130 procent celostátního průměru.

Podle Korbela řada českých i zahraničních výzkumů potvrzuje, že vedení školy má zásadní vliv na její úroveň školy a vzdělávání žáků. „Ředitel, a jeho zástupci, dokáží dát škole vizi, mají zásadní vliv na podobu školních vzdělávacích plánů, určují, které oblasti vzdělávání je třeba rozvíjet. Také vybírají nové učitele, pedagogickému sboru poskytují zpětnou vazbu, motivují jej k novým stylům výuky apod.,“ popsal Václav Korbel situaci, jakým způsobem ředitele ovlivňují celý chod školy.

V neposlední řadě jde i o manažerské a administrativní schopnosti, kdy je třeba sehnat investiční projekty, zajistit digitální pomůcky, inovovat učebny, a při tom všem umět vyjednávat se zřizovatelem, třeba s obecní radou či starostou.

Jenže pro vyhodnocování práce ředitelů zatím chybí nástroje. Pohyblivá složka platu se v průměru za pět let zvýšila ze 13 na 17 tisíc měsíčně. Není však jasné, co se na vyšším ohodnocení jejich výkonů podepsalo kromě toho, že se zvýšil objem peněz, které jsou ve školství k dispozici.

A z dostupných dat ani není jasné, jaké odměny si vysloužili samotní ředitelé, a jaké jejich zástupci. Výši odměn pro zástupce určuje ředitel, o jeho vlastních odměnách rozhoduje zřizovatel. Přitom občas ředitelé hořekují, že mají kvůli nízkým odměnám i nižší plat než jejich zástupci.

„Nevíme, jak se výše platu promítá do vzdělávání, a proto by se zřizovatelům měla poskytovat metodická podpora, aby dokázali kvalitu práce ředitelů vyhodnotit,“ uvedl k tomu Václav Korbel.

Jedním z nástrojů měření kvality by mohlo být například každoroční plošné testování žáků pátých a devátých tříd, které by ale nemělo žádný dopad na klasifikaci. Podle Václava Korbela tomu tak je například v USA a ve Velké Británii. Ovšem nemělo by to mít velkou váhu v celkovém hodnocení, aby to třeba nevedlo ředitele k tomu, že budou po učitelích vyžadovat zaměřit výuku jen na testy. Častější testování by však mohlo ukázat dlouhodobý trend.

Velký význam by mělo mít například sledování klimatu ve škole, což vyhodnocuje pravidelně školní inspekce. Ta má také na svých stránkách další hodnoticí kritéria.

Podle autorů studie by stálo za to vymyslet i pobídky pro úspěšné ředitele, aby nastupovali do škol, v nichž se koncentruje víc dětí se zdravotními a sociálními znevýhodněními, které se navíc často nacházejí v chudých regionech.

„To je extrémně těžké, nemáme jasné recepty, spíš experimenty. V případě učitelů mají v současnosti omezený efekt finanční motivace jako úvodní bonus 200 tisíc nebo obecní byt, když učitel začne učit v konkrétním regionu,“ vysvětlil podstatu dané situace Václav Korbel.

„V zahraničí se také zkouší motivovat přechod ředitele na omezenou dobu. Pokud pak máte v životopise zapsáno, že jste třeba během pěti let nějak posunul nějakou znevýhodněnou školu, tak to má velký kredit a renomé, které lze využít v další kariéře i mimo školství,“ dodal Václav Korbel.