Část firem v České republice se i nadále potýká s nedostatkem zaměstnanců. Podle zpravodajství České televize některé tak nemohou rozšiřovat výrobu nebo přijímat více nových zakázek. Problém je v tom, že pozice, které firmy chtějí obsadit, lidé vykonávat nechtějí. Zájem nemají například kvůli fyzické náročnosti nebo jejich nízké prestiži ve společnosti. Často také mají i jiné představy než zaměstnavatel o rozdělení času mezi práci a jejich další aktivity.

České televize ve své reportáži dále poukázala na skutečnost, že nedostatek zaměstnanců brzdí společnosti v jejich dalším rozvoji. „V současné době máme 150 zaměstnanců. K tomu, abychom pokryli naše požadavky a další rozvoj, potřebujeme dalších dvacet až třicet lidí,“ popsal generální ředitel BAEST Machines & Structures František Kulovaný, společnosti, sídlící v Benešově u Prahy, a zabývající se výrobním programem zaměřeným na výrobu svařovaných ocelových konstrukcí a zařízení pro stavebnictví, strojírenství, energetiku, zemědělství, chemický a potravinářský průmysl.

Zároveň konstatoval, že najít pro manuální profese novou pracovní sílu je stále těžší. Zejména mladí lidé, podle Františka Kulovaného, nemají o tyto manuální profese zájem. Nelákají je často ani nadprůměrné mzdy, které je zaměstnavatel ochoten svému zaměstnanci platit. „Kvalifikované pracovní pozice jsou velmi dobře honorovány. Jen to není práce v kanceláři, je to skutečně i fyzicky namáhavá práce s vysokou zodpovědností. Není to tak sexy jako umělá inteligence, případně youtuber,“ řekl František Kulovaný.

Podobně to vypadá i v logistických společnostech. Právě skladník a řidič kamionu totiž, podle personálních agentur, patří do pětice profesí, které lidé nejčastěji odmítají dělat.

„V České republice schází zhruba patnáct tisíc řidičů, zároveň se zvyšuje i jejich průměrný věk, takže jak stárne populace, stárne i populace řidičů. Na pokrytí všech kapacit, které bychom potřebovali, by se nám hodilo dalších sedmdesát řidičů,“ nastínil generální ředitel skupiny C.S.Cargo Aleš Willert, společnosti z Prahy, zabývající se vnitrostátní i mezinárodní přepravou.

Uchazeče, podle něho, odrazuje například časová náročnost zaměstnání. Čím dál více lidí totiž klade důraz na to, aby měli dost času na své další aktivity i po práci. „U mezinárodní kamionové dopravy je to poměrně velký problém,“ tvrdí Aleš Willert.

Další překážkou pro nábor nových pracovníků může být i práce v noci. Obzvláště, když je fyzicky náročná. To se týká například pekáren. Zatímco jiným lidem pracovní den v šest večer končí, pekařům směna teprve začíná. K tomu, aby bylo čerstvé pečivo ráno na prodejních pultech, je třeba pracovat celou noc až do rána.

O těžkou práci ale zájem není. „Nejhorší je, když se pečou housky, tak je největší vedro, největší vlhko. Lidi moc nevydrží, utíkají odsud docela rychle, v tom teple se jim úplně být nechce,“ komentoval situaci v pekárenství pekař Karel Novotný z Červených Janovic na Kutnohorsku.

Kromě pekařských pozic chybí pekárnám i pomocná síla, ta je potřeba hlavně nyní před Vánocemi.

Podle oslovených personálních agentur se kvůli nezájmu lidí nejhůře obsazují dělnické profese a úklidové služby. Kromě toho jsou to také už zmínění skladníci nebo řidiči kamionů. Lidem se ale příliš nechce ani do náročného prostředí v kuchyních či sociálních službách.

Odpovídají tomu i data z úřadu práce. Třeba v říjnu bylo 21 tisíc volných míst pro stavební dělníky. Firmy také hledají více než 15 tisíc skladníků a 14 tisíc montážních dělníků. Kuchařů a jejich pomocníků by bylo potřeba jedenáct tisíc. Nedostatek lidí se firmy snaží nahradit cizinci. Jenže ani to není jednoduché.

„Pokud chcete získat kvalifikovaného člověka, u kterého prokážete, že ho na českém trhu práce neseženete, tak je to na šest a více měsíců,“ vysvětlil František Kulovaný. „Zápasíme se složitým legislativně náročným procesem při přijímání zahraničních pracovníků z třetích zemí. Tady máme handicap v porovnání s okolními státy,“ doplnil Aleš Willert.

To, že se Česko bez síly ze zahraničí neobejde, potvrzují také odborníci. Mají za to, že by se jejich přijímání mělo zlepšit. „Zjednodušit vydávání víz a zrušit kvóty na zahraniční pracovníky. Není možné, že tato země má na neevropské zahraniční pracovníky zhruba deset tisíc míst. To je tragicky málo, když nám dnes chybí 200 tisíc lidí. Mělo by se to udělat rychle, protože už teď je pozdě,“ komentovala generální ředitelka personální a pracovní agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová.

„Na příští rok jsme zvýšili kvóty na zahraniční pracovníky o dvacet tisíc lidí. Zjednodušujeme zároveň procesy, aby pro firmy nebylo složité pracovníka (ze zahraničí) získat,“ reagoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jenže například podle hlavního ekonoma investiční společnosti Cyrrus Víta Hradila by Česká republika neměla sklouznout k tomu, že by vláda otevřela dveře levné pracovní síle z rozvojových zemí. „To právě vede k tomu, že firmy nemají důvod přikračovat k automatizaci, zlepšovat výrobní postupy nebo se adaptovat na vyšší přidanou hodnotu. Mohou se dále spoléhat na levnou pracovní sílu,“ upozornil.

Podle Hospodářské komory ČR se Česká republika musí na zahraniční pracovníky více soustředit, a to i proto, že tuzemská populace stárne. Tvrdí, že profesí, které nebudou Češi schopni obsadit, bude čím dál více.