Technici versus humanisté. Tento odvěký souboj mezi dvěma směry smýšlení společnosti a hlavních vzdělávacích směrů dokáže docela dobře vysvětlit nebývalý úspěch a rozkvět Číny. A vlastně i důvod, proč západní státy, Česko nevyjímaje, nemají zrovna růžové vyhlídky. Píše na webových stránkách ekonomického magazínu FINMAG ekonom Pavel Kohout, bývalý člen Národní ekonomické rady vlády, a který je v současné době ředitelem investičních fondů Algorithmic Investment Management.

Pavel Kohout dále uvádí, že pokud se lidé občas pohybují na sociálních sítích, jistě jste nejednou narazili na věčnou polemiku mezi „techniky“ a „humanisty“. Přičemž tyto dvě skupiny charakterizuje takto: První skupina lamentuje nad úpadkem exaktních oborů a učňovského školství, druhá poukazuje na nepopiratelný technický rozvoj společnosti.

„Sociologové ani politologové nám na chleba nevydělají,“ zní oblíbený argument techniků. „Průmysl vyžaduje technicky vzdělané odborníky. Kdysi jsme byli průmyslovou velmocí, teď jsme už jen montovna, co budeme za dvacet let, až staří odborníci odejdou do penze?“ Cituje Pavel Kohout myšlenky „techniků“.

Montovna? Průmyslová země? Kdeže, Česko budují hlavně šikovní lidé

Ekonom Pavel Kohout k tomu dodává, že se říká, že Česko je především průmyslová země. Že jsme montovnou Evropy. A že podnikatelé jsou „příživnici“ či dokonce snad „parazité“. Podle něho i zběžný pohled do základních statistik ovšem odhalí, že je všemu jinak, a že by si politici, kteří se do podnikatelů oněmi nevybíravými slovy navážejí, měli ujasnit, co je pro Česko opravdu důležité. To je všichni tito činorodí lidé, kteří něco budují a podnikají.

Podle „techniků“ je, zkrátka, jakékoli jiné vzdělání jen třešničkou na dortu. Protistrana ovšem rovněž používá těžký argumentační kalibr.

„Žijete v minulém století. Dnešní ekonomika je založena především na službách. Vysoký podíl průmyslu v české ekonomice je jen přetrvávající historická anomálie. Moderní země si stále více cení humanitního vzdělání a společenských věd. A že se absolventi těchto oborů neuplatní? Podívejte se na statistiky nezaměstnanosti, kde vedou lidé s učňovským vzděláním bez maturity. A koneckonců, i v české ekonomice mají služby už více než 60 procent,“ konstatuje Pavel Kohout.

Protiargumenty techniků: „Dobrá, výroba má sice jen 30% podíl na HDP, ale zemědělství dokonce jen 2% podíl – znamená to snad, že nemusíme jíst? A vůbec, máme tisíce mediálních expertů a genderových vědců, kteří jsou stejně zaměstnáni jen kvůli různým grantům a neziskovkám ale zkuste sehnat truhláře nebo instalatéra,“ dodává Pavel Kohout.

Levná pracovní síla? Kdepak...

Poté Pavel Kohout dává prostor názoru „techniků“, kdy cituje Tima Cooka, generálního ředitele společnosti Apple: „Existuje značná míra nepochopení významu Číny. Dovolte mi vyjádřit můj názor. Oblíbené tvrzení je, že firmy jdou do Číny kvůli nízkým mzdovým nákladům. Nejsem si jistý, o jaké části Číny je řeč, ale faktem je, že Čína již řadu let není zemí s nízkými náklady na pracovní sílu. Toto není důvod, proč přijít vyrábět do Číny. Důvodem jsou schopnosti, počet lidí s danými schopnostmi v jedné lokalitě a typ těchto schopností.

Naše produkty vyžadují skutečně pokročilé zpracování a přesnost. Používáme nejvyspělejší materiály a schopnost pracovat s nimi je v Číně na vysoké úrovni. Když ve Spojených státech uspořádáte schůzku nástrojářů (tooling engineers), stěží zaplníte místnost. V Číně byste zaplnili několik fotbalových hřišť. Je tomu tak, že odborná výrobní expertíza tam má velmi, velmi hluboké kořeny.

Pokládám to za zásluhu tamního vzdělávacího systému, že kladl velmi velký důraz na odbornou výrobní přípravu, zatímco jinde ve světě byla přehlížena. Nyní si myslím, že mnohé země konečně procitly a řekly si – vida, toto je klíčová věc a musíme proto změnit přístup. Ale Čína věděla už od počátku, co je správné.

Dostat se na nejlepší školy není lehké a platí se v nich školné. Zato studenty naučí třeba i tavit železnou rudu, bádat s vysokoškolskými pedagogy, porozumět starší generaci nebo je připraví na nejlepší zahraniční univerzity. Přečtěte si, jak vypadá vzdělávání na těch nejlepších soukromých gymnáziích v Česku,“ říká Tim Cook.

Cookův názor dále rozvíjí Mike Beckham, ředitel společnosti Simple Modern, která vyrábí především plastikové láhve pro použití v domácnosti i v přírodě, a který dochází k podobné zkušenosti. „V roce 2022 jsme zahájili výrobu v Americe. V prvním roce vyrobíme na domácím trhu více než milion lahví. Na vlastní kůži jsem poznal, proč je tak těžké vyrábět věci v Americe. Největší překážkou pro nás nebyly mzdy ani regulace. Problémem je chudokrevný výrobní ekosystém Spojených států. K úrovni Číny se ani neblížíme. Pokud chcete vyrobit kvalitní nástroj nebo získat nový materiál, je to v USA ve srovnání s Čínou 10x obtížnější. Důvod je jednoduchý – v Americe je mnohem méně odborníků,“ konstatuje Mike Beckham.

Pavel Kohout k tomu dodává, že ředitel Tim Cook to dobře ilustruje. „Apple nevyrábí v Číně kvůli nízkým mzdám, ale kvůli robustnímu výrobnímu ekosystému. Setkal jsem se s několika vynikajícími americkými odborníky na výrobu. Neustále mi říkají, že je zde generační mezera ve znalostech. Kvůli malému zájmu o práci ve výrobě se dovednosti nepředávají další generaci amerických pracovníků.

Pokud chceme obnovit domácí výrobu, bude to vyžadovat investice do celého ekosystému. Musíme investovat do odborného vzdělávání a poskytovat vládní pobídky směrem k výrobě. Musíme příští generaci ukázat, že je cool (a nezbytné) vyrábět věci ve fyzickém světě,“ říká Tim Cook.

Názory „humanistů“

Ekonom Pavel Kohout dále představuje názory „humanistů“. Píše, že se zdá, že „humanisté“ dostávají od techniků co proto. Načež konstatuje, že i „humanisté“ drží v ruce pár trumfů. „Můžete mít společnost, která bude zcela na výši, dokonce na světové špičce, pokud jde o techniku a přírodní vědy. Pokud však bude ovládána nějakou toxickou ideologií, může se snadno stát, že občané této společnosti nebudou mít ze svého technického náskoku žádný prospěch. Mohou se z nich stát otroci nebo dokonce potrava pro kanony v nějaké ničivé válce.

Ruští carové už od Petra Velikého významně investovali do vzdělání, se zvláštním důrazem na technické a přírodní vědy. Výsledkem byla Mendělejevova periodická tabulka, Lobačevského neeukleidovská geometrie, Sikorského vynález vrtulníku, Ciolkovského matematická teorie kosmických letů a mnohé další objevy, které jsou dokladem úspěchů této politiky. Přičemž Čína, během stejného období, neznamenala ve světové vědě prakticky nic.

Rusko v té době ale zanedbalo humanitní a společenské vzdělání celé společnosti, a to z obav, že by mohlo být ohroženo carské samoděržaví. To ovšem vedlo k rozšíření toxické ideologie marxismu a k důsledkům, které známe z hodin dějepisu. A během sovětské éry se celý proces opakoval: úspěchy sovětských vědců a techniků přinesly Rusům málo užitku. Sovětské samoděržaví nakonec rovněž padlo. A nyní se zdá, že podobný proces by se mohl opakovat ve zrychleném měřítku,“ píše Pavel Kohout.

Podle něho ale nejde zdaleka jen o Rusko. Připomíná například Japonsko, vědeckotechnicky vysoce vyspělou zemi, která v 80. a v 90. letech zanedbala jednu významnou společenskou vědu, jíž je ekonomie. „Japonská vláda, společně s centrální bankou, dopustily nafouknutí tak obrovské úvěrové bubliny, že tato expanze úvěrů vyústila ve finanční krizi epochálních rozměrů. Dodnes se Japonsko nevypořádalo s jejími následky. Velká finanční krize z roku 2008, která postihla USA, byla v tomto srovnání pouhou epizodou,“ charakterizuje Pavel Kohout vývoj v Japonsku v posledních desetiletích.

Jedno bez druhého nelze

Poté dodává, že bychom mohli, snad trochu zjednodušeně, tvrdit, že technické a ekonomické vědy, včetně výrobní základny, která samozřejmě zahrnuje i učňovské školství, poskytují zemi potenciál.

„Zdali pro zvýšení všeobecné prosperity anebo pro budování nesmyslných monstrózních staveb bez reálného užitku. Anebo, v nejhorším případě, pro upevnění tyranie a pro její teritoriální expanzi?“ Položil si řečnickou otázku Pavel Kohout.

Podle něho v případě současného Západu, který zahrnuje i Českou republiku, potom vzniká otázka, zdali naše společenské elity nezanedbávají techniku a výrobu. Ředitel společnosti Apple Tim Cook se domnívá, že ano.