Jak na svých webových stránkách uvádí Agrární komora ČR, podle dat Českého statistického úřadu, bylo v roce 2012 125 tisíc domácích porážek, loni to bylo už jen 93 tisíc. Klesá počet domácností, které si vykrmují prase v chlívku, ale snižují se i celkové stavy prasat chovaných v České republice. Z 3,7 milionů kusů chovaných v roce 2000 se tento počet zmenšil na 1,5 milionu prasat v loňském roce. Současně s tím klesá i soběstačnost České republiky v produkci vepřového masa, která se pohybuje mezi 40 až 50 procenty. K uspokojení poptávky českých spotřebitelů je nutné zbytek dovážet ze zahraničí.
Přitom hrozí další pokles chovů prasat v České republice. Podle nedávného průzkumu Agrární komory ČR, do něhož se zapojilo 143 podniků, plánuje v letošním roce tuto činnost omezit 43 procent dotázaných podniků a do roku 2030 půjde o 22 procent. Úplně skončit s chovy prasat chce v letošním roce 30 procent oslovených zemědělců a do roku 2030 necelých 52 procent. „České chovatele vede k tomuto razantnímu rozhodnutí především raketový růst vstupních nákladů v posledních měsících, který dosahuje desítek až stovek procent. Zdražují krmné směsi, energie, pohonné hmoty a zvyšují se také mzdové náklady. Zemědělci ale mají omezené možnosti promítnout tento růst do cen, za které prodávají své výrobky. Trápí je také omezené možnosti odbytu, nedostatek pracovníků a nízký počet nových zájemců o tento obor,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Záměr omezit chovy prasat spojují čeští zemědělci, podle dalšího průzkumu Agrární komory ČR, také se změnami v systému rozdělování zemědělských dotací.
Agrární komora ČR dále upozorňuje, že co se týká vysoké kvality domácích surovin pro tradiční zabijačku, výsledky českých chovatelů jsou, v porovnání se zahraniční konkurencí, nadprůměrné. Svědčí o tom například šetření mezinárodního projektu InterPIG, který sleduje výsledky chovu prasat v jedenácti evropských a pěti mimoevropských zemích. Tuzemští chovatelé prasat se zařadili v hlavních parametrech, kterými jsou odstav selat a přírůstek ve výkrmu, do první pětice ve světě.
„Za posledních dvacet let se užitkovost stád prasat, navzdory velmi nepříznivé ekonomické situaci, zlepšila téměř neuvěřitelnou rychlostí. Jsme navíc velmi rádi, že to můžeme říci i o oblasti, jakou je například zdravotní stav zvířat. Česká republika patří mezi země s výrazně podprůměrným užitím antibiotik v chovech hospodářských zvířat,“ sdělil předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.
Příkladem moderního chovu prasat je Farma Choťovice u Poděbrad, která produkuje vepřové maso pod vlastní značkou Qualivo. „V našich chovech jsme zavedli švýcarskou metodu krmení a chovu s důrazem na imunitu zvířat, která žijí v čistém prostředí a chov je prostý hormonů, antibiotik a dalších nadužívaných medikací. Výsledkem je velice křehké a lehce stravitelné maso s krátkou dobou kuchyňské úpravy. V našem podniku máme vlastní jatka a výrobnu masa a uzenin,“ vysvětlil majitel této rodinné firmy Karel Horák.
Podle Agrární komory ČR vepřové maso bylo v minulosti ceněno pro svou tučnost, kdy v zimním období dodávalo více energie. Prasata se porážela, když měla na dlaň tlustou podkožní vrstvu tuku a vážila kolem 160 kilogramů. Současný trend je opačný a prasata se porážejí již o váze 110 kilogramů, maso je tak méně tučné. Tradiční zabijačkové dobroty se ale nemění, jedná se o jitrnice, jelita, zabijačkový guláš, ovar nebo tlačenku. Známá je také pražská šunka z vepřové kýty, která je od roku 2018 nositelem označení od Evropské komise s tradičním žlutomodrým logem pro Zaručeně tradiční speciality.
„Tradice pomáhají společnosti uchovávat svou historii a identitu. Jako tradiční se vracejí a získávají na popularitě některé značky a jako tradiční označujeme i různé recepty. Nejlepšího výsledku docílíme, když chystáme tradiční pokrmy z domácích surovin, z nichž se připravovaly původně. Pokud skutečně dojde k tak zásadnímu omezení českých chovů prasat, na některé tradice už budeme moci jen vzpomínat,“ poznamenal prezident Agrární komory ČR Doležal.
Vepřové maso není tradiční surovinou pouze v českých zemích, kde se jeho spotřeba pohybuje dlouhodobě kolem 43 kilogramů na osobu za rok. Evropský průměr je 32,1 kilogramů na osobu za rok. Prasata byla jedním z prvních domestikovaných druhů zvířat a jejich chov se datuje od období neolitu, tedy 8000 až 5000 let před naším letopočtem. Jejich maso se tak objevuje v kuchyních napříč celým světem. Mezi nejznámější patří sušené šunky v Itálii Prosciutto Crudo nebo španělská Jamón. Grilovaný vepřový bůček se zase objevuje ve vietnamském receptu Bún chả.
Podle Agrární komory ČR k zajímavým údajům o vepřovém mase patří například to, že počet chovaných prasat v České republice (dle ČSÚ) v roce 2000 činil 3,7 milionů prasat, v roce 2010 1,9 milionů prasat a v roce 2021 1,5 milionů prasat.
Soběstačnost České republiky v produkci vepřového masa činila v roce 2000 95,9 procenta, v roce 2010 57,8 procenta a v roce 2020 činí již jen 43,2 procenta.
Pokud jde o dovoz vepřového masa do České republiky, tak v roce 2000 to bylo 13,5 tisíce tun, a to z Dánska, Německa, Itálie a Belgie, v roce 2010 to bylo již 195,9 tisíce tun, a to z Německa, Belgie, Rakouska a Polska, v roce 2021 to byl nárůst na 281,8 tisíce tun, to z Německa, Španělska, Belgie a Polska.
V případě průměrné roční spotřeby vepřového masa, tak v roce 2020 činila v EU 32,1 kg na osobu a rok (dle Eurostatu) a v České republice 43,4 kg na osobu za rok (dle ČSÚ).
K dalším zajímavým informacím patří i mezinárodní srovnání chovů prasat InterPIG, do kterého je zapojeno 11 evropských zemí a producenti ze zámoří, tj. USA, Kanada, Brazílie. Do tohoto sběru dat je v České republice zapojeno 41 podniků, přičemž se dá říci, že výsledky InterPIG jsou mezinárodně uznávaným benchmarkingem v chovu prasat.
Pro vysvětlení našim čtenářům musíme dodat, že smyslem benchmarkingu je zjištění pozice vlastní společnosti na trhu a její zlepšení na základě srovnání s konkurencí a s důrazem na využití vlastních předností a potlačení vlastních nedostatků.