Exportní strategie ČR, dopady současné energetické situace a ekologické legislativy EU na zemědělství, partnerský model řízení systému celoživotního učení, perspektiva a vize vzdělávání stavebních řemesel do roku 2030, dále příprava kurzarbeitu a novela zákoníku práce – to byly hlavní body programu jednání zástupců vlády, zaměstnavatelů a odborů na jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR neboli tripartity, které se uskutečnilo v pondělí 16. ledna 2023 na Úřadu vlády ČR v Praze.
V úvodu tiskové konference, po skončení jednání tripartity, vystoupil před novináři vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který uvedl, že v rámci přípravy materiálu „Strategie pro export České republiky“ si její pracovní tým nejprve definoval základní principy, co by tato strategie měla obsahovat. Poté ocenil, že byla strategie vypracována, ale nicméně konstatoval, že se sociální partneři shodli na tom, že je nutné ji, v příštích měsících, dopracovat, aby odrážela současnou situaci České republiky, která je především exportní ekonomkou. Načež prohlásil, že ze strany státu je nutné učinit takové kroky, aby tuto exportní strategii posilovaly, to je vytvořit pro české firmy mnohem lepší podmínky, aby mohly exportovat. Právě zde by stát měl využít takových institucí, jako je EGAP, Česká exportní banka apod. Současně je potřebné zajistit, aby jednotlivé rezorty ve vládě, pokud jde o podporu exportu, spolu lépe spolupracovaly. Zároveň podotkl, že míra závislosti exportu České republiky je opravdu velmi vysoká, proto je také nutné se podívat i na příležitosti, které nám, v exportu, mohou poskytnout tzv. třetí země, a to zejména z hlediska možného rozložení různých rizik, které během dalšího ekonomického vývoje, mohou nastat. V této souvislosti připomněl, že jsou zde i dobré příležitosti z minulosti, kdy české výrobky měly před lety v těchto zemích dobrý zvuk. Přičemž svoji roli může sehrát i skutečnost, že v bývalém Československu studovala řada mladých lidí z těchto států a mají k naší zemi určitý vztah. Zkrátka, je na co navazovat.
Druhým tématem jedná tripartity byly „Dopady současné energetické situace a legislativy v oblasti ekologizace v rámci politiky Evropské unie“. Šlo o materiál, který, na základě požadavku sociálních partnerů, vypracovalo ministerstvo zemědělství. Podle Mariana Jurečky ministr zemědělství Zdeněk Nekula v něm poukázal na všechny těžkosti, kterými české zemědělství prošlo v uplynulém roce 2022, kdy se ještě vzpamatovávalo z dopadů covidové pandemie, a hlavně z enormního nárůstu cen energií a všech vstupů do zemědělské a potravinářské výroby, k čemuž značně přispěla i válka na Ukrajině. Podle ministra Jurečky se ukázalo, že zemědělský a potravinářský sektor všechny tyto těžkosti překonal. Ovšem, během jednání tripartity ze strany zaměstnavatelů a odborů zazněly velké obavy o to, jakým směrem se bude ubírat české zemědělství v příštích letech, a to právě z hlediska nových požadavků, které na evropské zemědělce klade Evropská unie v rámci programu ochrany životního prostředí, tedy Zeleného údělu neboli anglicky Green Dealu. Jde totiž o to, aby naši zemědělci tyto nové požadavky ekologického a enviromentálního zaměření dokázali zvládnout.
Jak dále Marian Jurečka dodal, týká se to živočišné výroby, kdy jde zejména o chov drůbeže a produkci vajec či chov prasat a produkci vepřového masa nebo produkci mléka. Dále to týká citlivých komodit, především ovoce a zeleniny. K tomu poznamenal, že Česká republika se potýká s úbytkem těchto ploch, což vede ke snižování produkce těchto citlivých komodit. Podle něho je tato podpora potřebná, a to zvláště z hlediska zajištění potravinové bezpečnosti a potravinové soběstačnosti České republiky. Načež k tomu dodal, že je rovněž nutné se věnovat i dopadům ekologizace zemědělství.
Dalším tématem na jednání tripartity byla otázka celoživotního vzdělávání, což je, podle Mariana Jurečky, velmi důležité téma z hlediska dalšího vývoje na pracovním trhu. Konkrétně se to týká činnosti dvou hlavních garantů tohoto programu, to je ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí. Přirozeně, že je to téma, které zajímá především zaměstnavatele. Vždyť právě jim jde o tom, aby si zaměstnanci v jejich firmách zvyšovali svoji kvalifikaci a tím mohli splnit od zaměstnavatelů zadanou práci, která vyplývá z náročnějších a složitějších úkolů, které firma musí zvládnout. Ministr dále podotkl, že to znamená také pracovat i s lidmi, kteří jsou na pracovním trhu aktivní a snaží se neustále se neustále vzdělávat, aby si nejen udrželi svoji práci, ale aby zvýšením kvalifikace dokázali zvýšit i svoji mzdu.
Marian Jurečka dále uvedl, že tripartita se rovněž zabývala otázkou podpory řemesel, to je řemeslného vzdělávání. Jde o téma, které velmi dlouho trápí české firmy, a to z důvodu nedostatku odborně vyškolených a vzdělaných lidí v jednotlivých řemeslech. Jde především o učební obory ve stavebnictví, strojírenství i jinde. Proto také ocenil že od sociálních partnerů, to je od zaměstnavatelů, byl vypracován materiál, který shrnuje konkrétní body, co by se mělo udělat, aby se situace v naší společnosti postupně zlepšila.
Ministr práce a sociálních věcí dále ohlásil, že další dva body jednání tripartity se týkají tohoto rezortu. Jednak jde o novelizaci zákoníku práce, kdy prakticky již končí mezirezortní připomínkové řízení a zbývá dořešit ještě jen dvě malé věci, což by mohlo být uzavřeno do dvou týdnů. Poté by novelizace zákoníku práce mohla jít k projednání do vlády.
Druhou záležitostí, podle Mariana Jurečky, je návrh na to, jak by měl vypadat v konečné verzi kurzarbeit, to je řešení otázky, kdy se zaměstnancům, v důsledku ekonomických problémů ve společnosti, zkrátí pracovní doba a část mzdy jim zaplatí stát. Načež konstatoval, že návrh kurzarbeitu je již hotov a v brzké době Česká republiky spustí jeho notifikaci v orgánech EU v Bruselu. Jde o to, aby to byla určitá pojistka pro to, kdyby se stalo něco nepředpokládaného na trhu s energiemi. To je, aby firmy, v případě výpadku dodávek energií, měly jistotu, že jim stát pomůže udržet zaměstnance. Tedy, aby je neztratily. Zkrátka, aby mohly tuto mimořádnou situaci překonat. Podle Jurečky, ale zatím nic nenaznačuje, že by do konce této topné sezóny mělo dojít k nějaké mimořádné situaci, aby vláda musela kurzarbeit aktivovat.
Poté se ujal slova prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) Jan Wiesner, který řekl, že pokud jde o exportní strategie, je zcela zřejmé, že v minulém období byl náš export vysoce poznamenán nejen dopady covidové pandemie, která proběhla dva roky předtím, ale následně vysokým růstem cen energií a také dopady války na Ukrajině. Jde o to, že byly úplně rozbity dodavatelsko-odběratelské vztahy. Proto je nutné export znovu nastartovat. V této návaznosti uvedl, že právě k této roli znovu oživeného exportu by měly přispět mise, které organizuje Svaz průmyslu a dopravy ČR nebo Hospodářská komora ČR, to je účast na výstavách a veletrzích, ať již doma, tak hlavně v zahraničí. Zároveň poukázal na to, že je nutné rozvíjet aktivity mezi země tzv. třetího světa. Načež poznamenal, že materiál, který byl předložen tripartitě ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné rozšířit o obdobné aktivity ostatních ministerstev, které budou na těchto akcích participovat.
Pokud se týká situace v zemědělství, podle Jana Wiesnera, tripartitě byl předložen obsáhlý materiál z ministerstva zemědělství, za který zaměstnavatelé poděkovali, ale s tím, že je zapotřebí ho rovněž dopracovat. Tedy, konkrétně o dopady, které jsou nastíněny ve Společné zemědělské politice pro evropské, a tím i pro české zemědělce.
V případě celoživotního vzdělávání, na materiálu, předloženém do tripartity, pracovaly společně Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Hospodářská komora ČR a Agrární komora ČR. Na tomto materiálu expertní týmy zaměstnavatelských svazů pracovaly dva roky, přičemž se ukazuje, že je nutné ho dopracovat o stanoviska a návrhy jednotlivých ministerstev, které k tou mají do říci. Dále, aby na jeho dopracování spolupracovali i zástupci zaměstnanců neboli odbory. Jan Wiesner v této souvislosti zdůraznil, že dnes již nikdo nevystačí s tím, co se naučil ve škole či v učení. Vět jde kupředu, a proto je zapotřební se neustále vzdělávat.
Pokud jde o učňovské školství prezident KZPS poznamenal, že zaměstnavatelé již 20 let apelují na všechny vlády, které zde byly, aby daly dohromady systém učňovského školství. Načež dodal, že neblahá situace, kdy u nás chybějí řemeslníci, se projevil za pandemie, kdy lidé byli posláni na homo office. Kdy si například snažili upravit byt či dům a hledali řemeslníky. Ale ti prostě nebyli. Podle Jana Wiesnera je učňovské školství u nás v hrozném stavu. Ocenil, že se na tvorbě materiálu pro tripartitu podílel Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Načež dodal, že bylo na tripartitě dohodnuto, že uvedený materiál by měl být komplexní a proto bude, ve spolupráci s jednotlivými ministerstvy, dopracován a rozšířen i o další obory.
Poté ho vystřídal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který v úvodu svého vystoupení oznámil, že příští jednání tripartity se bude konat 6. března 2023 s tím, že odbory požádaly, aby se na této tripartitě projednávala otázka emisních povolenek, které se týkají i řadových občanů. To je, že odbory chtějí, aby byla zpracována analýza dopadů emisních povolenek na život našich občanů. Takže, ze strany vlády bylo přislíbeno, že tento bod bude zařazen na jednání tripartity.
Pokud jde o exportní strategii, odbory se domnívají, že jde pro Českou republiku o mimořádnou příležitost, jak velice dobře rozjet exportní strategii. Vždyť konkrétním příkladem je zde rekonstrukce Ukrajiny, tedy po skončení války. Podle Josefa Středuly, je dobře, že vláda schválila před týdnem Tomáš Kopečného, bývalého náměstka ministryně obrany, jako vládního zmocněnce pro Ukrajinu. Předseda ČMKOS k tomu dále dodal, že exportní strategii je zapotřebí připravit velmi dobře, neboť chyby, které by v exportní strategii nastaly, by měly negativní dopady na české firmy, potažmo zaměstnanost a tím i na budoucnost České republiky. Proto odbory požadují, aby exportní strategie byla zakomponována do přístupu celé vlády k této otázce. Načež dodal, že by, v této návaznosti, měla být vypracována i hospodářská strategie České republiky, která zde chybí. Právě z ní by mohly vycházet další kroky jednotlivých ministerstev. Podle Josefa Středuly ale hlavní otázkou, kterou na jednání tripartity nastolily odbory, je, jak má Česká republika svoji exportní strategii zajištěnu finančně. Dále připomněl, že v rámci další podpory exportu by se mělo využít i různých patentů a ochrany patentů, které české hlavy vymyslí. Současně uvedl, že je zapotřebí do této strategie zapojit i další rezorty a ministerstva. Proto by mělo v tomto smyslu proběhnout jednání s ministrem průmyslu a obchodu s cílem, jak toto co nejlépe zajistit.
Josef Středula dále ocenil, že na tripartitě zaznělo, že bude i pokračovat jednání porady ekonomických ministrů za účasti obou sociálních parterů. Takže, odbory očekávají, že jim bude sdělen termín, kdy tato porada proběhne.
Pokud jde o dopady současné energetické situace a ekologické legislativy v zemědělství, Josef Středula poděkoval Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, protože její viceprezident a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na jednání tripartity uvedl mnoho zajímavých údajů, které se týkají právě této otázky. Jedním z nich je to, že Česká republika nemá dopadovou studii těchto rozhodnutí Evropské unie, což u českých produkčních zemědělců vyvolává vážné obavy o to, kam bude české zemědělství v příštích letech směřovat.
Dále se stručně zmínil o dalších otázkách, které se projednávaly na tripartitě. Pokud jde o učňovského školství, poznamenal, že zastavením duálního vzdělávání v roce 1991 vznikl v naší společnosti obrovský dluh, a to konkrétně v oblasti řemesel. To ovšem, bude nutné splatit, přičemž věří, že k tomu nakonec dojde.
Co se týče zákoníku práce, podle něho, ministr Jurečka již ve svém úvodním vystoupení řekl vše podstatné. V případě kurzarbeitu Josef Středula dále uvedl, že ministr Jurečka se věnoval jen jedné části, která se týká pouze výpadku plynu. Ale odbory trvají na tom, že by se měl týkat i druhého regulačního stupně, to je snížení výkonu elektrizační soustavy. Zároveň odbory požádaly, aby vznikl ještě nový návrh, který by reflektoval rozdíl mezi přístupem v Německu či v Rakousku a v České republice. U nás totiž chybí model všeobecného kurzarbeitu. Takže české firmy jsou tímto vystaveny velmi nebezpečné nekonkurenceschopnosti v této oblasti. Předseda ČMKOS svůj návrh zdůvodnil velkou pravděpodobností recese, která, podle zveřejněných predikcí, Českou republiku letos čeká. Přitom dodal, že je by mohlo dojít k vážným problémům u řady českých firem, a je lepší těmto problémům předcházet, než je potom řešit. Zároveň upozornil, že Svaz průmyslu a dopravy ČR současně navrhl, zda by nebylo dobré si přímo v Německu zjistit, jak je to tam zařízeno, pokud jde kurzarbeit v Německu s tím, že by se tyto německé zkušenosti mohly využít i u nás.
V závěru Josef Středula ještě poznamenal, že se také hovořilo o možnosti uspořádat společnou tripartitu se slovenskou tripartitou, jako tomu bylo v minulosti.
Po skončení tiskové konference se redaktor Asociace samostatných odborů zeptal přítomného předsedy Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) Martina Pýchy, s čím zástupci zemědělských zaměstnavatelů na tripartitě vystoupili. Na tuto otázku předseda ZS ČR odpověděl, že ministerstvo zemědělství vypracovalo uvedený materiál pro jednání tripartity na základě požadavku produkčních zemědělců, které reprezentuje Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR, a to z důvodu, aby vznikl celkový přehled o legislativě Evropské unie, která se připravuje v rámci ochrany životního prostředí, a to konkrétně v sektoru zemědělství. Produkční zemědělci upozornili vládu ČR na to, že nebyly ministerstvem zemědělství vypracovány dopady těchto ekologických cílů a opatření v rámci Společné zemědělské politiky EU, a to konkrétně na české zemědělství. Jde nám totiž o to, že nebyly doposud zmapovány, jak se tato politika EU projeví z hlediska růstu cen potravin a jaké to bude mít i případné dopady do státního rozpočtu. Zkrátka, jako produkční zemědělci, kteří se starají o výživu našich občanů, nevědí, jak se tato nová SZP EU v českém zemědělství celkově projeví.
„Víte, v této souvislosti také připomínám, že právě ministr Marian Jurečka, když byl před lety ministrem zemědělství, nechal vypracovat strategii rozvoje českého zemědělství do roku 2030,“ řekl Martin Pýcha. Ale, jak dále dodal, nyní, po přepracovaní původního Strategického plánu SZP současnou vládou, tato strategie rozvoje zemědělství do roku 2030 šla prakticky k ledu. Produkční zemědělci si myslí, že by se Česká republika měla k této strategii vrátit, a v nově vypracované strategii stanovit, jak by mělo české zemědělství vypadat, aby dokázalo čelit novým výzvám, které z Evropské unie přicházejí. Vždyť s poklesem zemědělské produkce, což vyplývá z nové Společné politiky EU, se sníží objem potravin vyrobených u nás, takže porostou dovozy potravin ze zahraničí a budou za mnohem vyšší ceny a v nižší kvalitě, než tomu bylo dosud. „Jenom k tomu ještě dodám, že nám, to je produkčním zemědělcům, jde o to, abychom svojí prací dokázali zajistit potravinovou bezpečnost a potravinovou soběstačnost České republiky,“ dodal Martin Pýcha.