Členové Rady hospodářské a sociální dohody ČR prodiskutoval materiál o již schválených změnách v důchodovém systému a o připravované důchodové reformě. Změny připravované vládou Petra Fialy jsou nezbytným předpokladem zachování jistoty, že i budoucím generacím bude moci stát vyplácet důstojné důchody, a reagují na negativní vývoj na důchodovém účtu, který v loňském roce skončil rekordním deficitem 72,8 miliardy korun.
Vláda proto už například zpřísnila podmínky pro předčasné odchody do penze, upravila systém mimořádných valorizací či upravila systém indexů, podle nichž se navýšení důchodů vypočítává. Navrhla také navýšení ročního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné či postupné navyšování minimálního vyměřovacího základu OSVČ ze současných 25 procent na 40 procent průměrné mzdy v roce 2026.
Se sociálními partnery členové vlády probrali další chystané změny, které jsou součástí připravované hlubší reformy důchodového systému, tedy například prodloužení věku odchodu do důchodu, zpomalení růstu nově přiznávaných důchodů či naopak snížení věku odchodu do důchodu pro zaměstnance v náročných profesích.
Členové tripartity projednávali také aktuální situaci ve zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví představilo své legislativní záměry v oblasti systémových změn, změn v systému financování nemocnic a odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, řešily se ekonomické a personální otázky ve zdravotnictví či otázky lékové politiky.
Ministerstvo chce například odstranit některé administrativní a ekonomické bariéry pro snazší vstup léčivých přípravků na trh v Česku a nastavit mechanismus jejich případné dočasné úhrady ze zdravotního pojištění. Cílem změn je zajistit dostupnost klíčových léčivých přípravků pro české pacienty. V plánu je také například novela zákonů o zdravotních pojišťovnách, která má mimo jiné významně rozšířit možnosti čerpání fondů prevence zdravotních pojišťoven, které budou navázány na péči pojištěnce o vlastní zdraví či rozšířit možnosti čerpání přeshraniční péče.
Tripartita se zabývala rovněž aktuální situací ve společnosti Liberty Ostrava. Firma se v prosinci 2023 ocitla v krizové situaci poté, co jí hlavní dodavatel energií kvůli miliardovým dluhům přestal dodávat energie. Od té doby se Liberty Ostrava podařilo obnovit provoz jen částečně, a do práce se tam mohla vrátit jen část ze zhruba 6 000 zaměstnanců tohoto významného zaměstnavatele na Ostravsku. Odstávka provozu má vliv i na další stovky obchodně a dodavatelsko-odběratelsky navázaných firem. Jednání se zástupci firmy, která vedli ministři financí Zbyněk Stanjura, průmyslu a obchodu Jozef Síkela a práce a sociálních věcí Marian Jurečka zatím nevedla k žádnému pokroku.
Zájmem vlády je obnovení provozu ve společnosti Liberty Ostrava, úspěšné provedení jejího restrukturalizačního plánu a udržení zaměstnanosti v huti a navazujících podnicích. Prioritní pro vládu v tuto chvíli je, aby byla ochráněna práva zaměstnanců Liberty Ostrava a dalších dotčených firem, aby byly minimalizovány negativní dopady na subjekty energeticky i obchodně navazující na Liberty Ostrava a aby byla zachována ekonomická a sociální stabilita v regionu.