Rada hospodářské a sociální dohody ČR neboli tzv. tripartita dnes projednala návrh státního rozpočtu na rok 2022. Na tiskové konferenci k průběhu tripartity vystoupili předseda vlády ČR Petr Fiala, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) ČR Jan Wiesner a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Premiér Petr Fiala v úvodu tiskové konference uvedl, že současná vláda odmítla původní návrh státního rozpočtu pro rok 2022 od předchozí vlády expremiéra Andreje Babiše, který činil 177 mld. korun. Podle něho by tento rozpočet podporoval zvyšování inflace a znehodnocování úspor občanů. Proto nová vláda Petra Fialy předložila dnes na jednání tripartity návrh nového státního rozpočtu. Zdůraznil, že je to rozpočet protiinflační. Načež konstatoval, že nová vláda dosáhla svého cíle to je, že rozpočet bude pod úrovní 300 miliard korun schodku rozpočtu, neboť je to 280 miliard. Druhým cílem, podle něho, je šetřit i na výdajové straně, což také vláda splnila tím, že původně navržený schodek rozpočtu byl snížen o 77 miliard korun. Petr Fiala v této souvislosti prohlásil, že snížený rozpočet snížený rozpočet nebude mít dopad na občany a jejich mzdy a zároveň, že nebude mít dopad na investice. V závěru svého úvodního vystoupení poděkoval, zástupcům zaměstnavatelů a zaměstnanců, to je odborům, za jejich velmi věcnou diskusi a za řadu konkrétních připomínek, varování a upozornění.
Poté vystoupil ministr Financí Zbyněk Stanjura, který prohlásil, že dnešním návrhem státního rozpočtu pro rok 2022 nekončí sociální dialog se sociálními partnery, to je se zaměstnavateli a odbory. Načež dodal, že ke státnímu rozpočtu se vláda ČR spolu se zaměstnavateli a odbory vrátí v příštích dnech, aby s nimi prodiskutovala některé záležitosti rozpočtu, které nejsou zcela uzavřeny.
Zbyněk Stanjura také zdůraznil, že jde o protiinflační návrh rozpočtu. Konstatoval, že je to skoro o 100 miliard korun méně, než byl původní návrh rozpočtu od bývalé Babišovy vlády. Zároveň je to o 140 miliard korun méně, než byl výsledek hospodaření za rok 2021. Současně je to o 220 miliard korun méně, než byl plánovaný schodek rozpočtu pro rok 2021. Podle něho současná vláda ušetřila 77 mld. Kč, z toho 62 mld. Kč na běžných výdajích. Například na celkovém objemu mezd ušetřila 9 mld. korun, ale i tak objem mezd pro státní zaměstnance roste o 7 mld. Kč, podotkl. Načež potvrdil, že zachovají platby za státní pojištěnce zůstanou na úrovni roku 2021. Tím se, podle něho, v letošním roce uspoří 14 miliard korun. Přičemž dodal, že jsou sníženy neinvestiční dotace podnikatelským subjektům, například 8 miliard korun na podporu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky. Současně takto vláda predikuje příjmy státního rozpočtu ve výši 62 mld. korun, z toho kolem 21 miliard poputuje do mimořádné valorizace penzí kvůli vysoké inflaci, tři miliardy korun do příspěvků na bydlení kvůli zdražení energií či pět miliard korun do zvýšených úroků u státního dluhu.
Prezident KZPS ČR Jan Wiesner v úvodu zdůraznil, že zaměstnavatelé samozřejmě podporují stabilitu veřejný ch financí a rozpočtou odpovědnost, protože to podporuje ekonomický růst. Ale vzápětí dodal, že zaměstnavatelé dostali k seznámení návrh státního rozpočtu až v úterý o půl šesté večer. Takže nestačili probrat všechny konkrétní návrhy a fakta, uvedená v rozpočtu, dokladně rozebrat a promyslet. Proto Jan Wiesner požádal ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby se sociální partneři mohli v příštím týdnu nad tímto rozpočtem znovu sejít a vše znovu prodiskutovat jednotlivé vazby všech navržených ukazatelů. Měl na mysli to, že řada původně plánovaných akcí, zejména investičního charakteru, se přesouvá na rok 2023 a 2024.
Poté Jan Wiesner položil důraz na to, že rozpočet pamatuje na prostředky na vědu, výzkum a inovace. Ovšem dále upozornil, že je potřeba dotáhnout otázku kompenzací pro odvětví, kterých se týká otázka emisních povolenek, které jsou součástí politiky EU omezování uhlíku v evropském hospodářství. Jednotlivá odvětví i firmy potřebují, aby to již bylo určitým způsobem nastaveno.
Podle něho jde totiž také o kompenzace, které se týkají enormního růstu cen energií, a to nejen elektrické energie a plynu, ale i všech návazností, které z toho vyplývají, to je značného růstu cen zboží a služeb. Jak dále konstatoval, teprve během letošního roku se ukáže, jak se všechny tyto růsty cen promítnou do české ekonomiky, a to ve vazbě ke státnímu rozpočtu. Právě to bude muset nová vláda řešit!
Poté Jan Wiesner hovořil o čerpán evropských prostředků. Ty jsou, podle něho, velmi důležité pro státní rozpočet, ať se již jedná o prostředky národního plánu obnov, modernizačního fondu či evropského sociálního fondu. D8le uvedl, že jednání o těchto záležitostech skončilo loni v září, před říjnovými volbami, a proto je nutné tyto záležitosti letos doladit. Podotkl, že ze strany EU jsou tam nastaveny velmi přísné podmínky, které je třeba dodržet.
Dále zdůraznil, že je zapotřebí dopracovat dopadovou studii o Zelené dohodě pro Evropu, aby na jejím základě mohli být učiněny další kroky, které z toho pro Českou republiku vyplývají.
Ocenil také to, že byly navýšeny prostředky na české předsednictví EU. Rovněž poznamenal, že se velmi diskutovalo o platbách za státní pojištěnce.
Rovněž předseda ČMKOS Josef Středula se velmi kriticky vyjádřil na adresu vlády, že podklady pro tripartitu dostaly odbory až v 18.00 hod. večer.
Poté přešel k makroekonomickému rozboru předloženého návrhu státního rozpočtu. Prohlásil, že to není makroekonomická predikce, ale jen makroekonomický rámec návrhu rozpočtu, kdy v rámci podkladů chyběla určitá část dalších údajů. Načež dodal, že ministr Zbyněk Stanjura se sociálním partnerům omluvil a slíbit jim tuto část podkladů dodat.
Zároveň Josef Středula poznamenal, že vláda není v jednoduché ekonomické situaci, neboť česká ekonomika je velice křehká. O tom svědčí růst inflace za loňský a letošní rok. Dodal, že loni v září činila 3,5 procenta, na podzim loňského roku 6 procent a pro letošní rok ČNB počítá s inflací ve výši 8,5 procenta. Přitom konstatoval, že ČNB odhaduje, že první tři měsíce letošního roku bude inflace ve výši 10 procent. Pro řadu firem a jiných subjektů, a to i občanů, to znamená, že jejich vlastní spotřební koš je výrazněji vyšší, než je oficiální výše inflace podle ČNB.
Podle Josefa Středuly odbory, to je ČMKOS, upozorňují na to, že kdyby roce 2020 nebyla uskutečněny daňové změny, které byly tehdy učiněny, tzv. pod pláštíkem boje proti covidu, tak bychom se dnes nebavili o 280 miliardách, ale pouze o 100 miliardách deficitu veřejných financí. To je, podle něho, velký rozdíl. K tomu dále konstatoval, že problém není jen na výdajové straně, ale i na straně příjmové. Proto odbory vyzvaly vládu, aby v dohledné době otevřela diskusi o českém daňovém systému. Právě v něm, v jeho stávajícím nastavení, je zásadní problém, dodal. Podle něho to není jenom otázka výše daní a jejich struktury, ale i otázka vyvádění daní mimo Českou republiku. Načež k tomu poznamenal, že tato otázka rozhodně neprospívá ke stabilitě veřejných rozpočtů.
V souvislosti s projednáváním státního rozpočtu Josef Středula rovněž oznámil, že odbory požádaly vládu, aby – spolu se sociálními partnery – připravila, zatím pracovně nazvaný návrh národní dohody, který by měl mít charakter hospodářské strategie České republiky v příštím období. Zároveň v této návaznosti ocenil, že vláda opětovně zřídí instituci, tzv. poradu ekonomických ministrů, která bude, podle potřeby, rozšířena o účast sociálních partnerů. Právě v tomto formátu, jak dále Josef Středula poznamenal, lze o všech ekonomických záležitostech a souvislostech mezi sociálními partery diskutovat na pracovní úrovni a hledat možné řešení daného problému. Právě zřízení porady ekonomických ministrů vidí předseda ČMKOS jako vysoce pozitivní krok.
Poté se Josef Středula věnoval otázce českého zdravotnictví. Konstatoval, že se o platech ve zdravotnictví jednalo na poradě s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v minulém týdnu, protože úroveň platů byla snížena. Vysvětlil to tak, že bude-li úroveň inflace v letošním roce 8,5 procenta, tak ti zaměstnanci, kterým bylo přidáno na platech o 6 procent, budou mít ve skutečnosti příjem nižší o 2,5 procenta. Přitom ti zaměstnanci, kteří nedostali přidáno na platech vůbec, budou mít příjem nižší právě o oněch 8,5 procenta inflace. Načež k tomu dodal, že odbory jsou toho názoru, že by měli mít zvýšený plat všichni, kteří v rezortu zdravotnictví pracují.
Josef Středula dále uvedl, že na tripartitě proběhla i diskuse kolem zrušení zvýšení plateb za státní pojištěnce na rok 2022, jak to předtím schválila předchozí vláda premiéra Andreje Babiše. Podle něho, současná vláda premiéra Petra Fialy argumentovala tím, že rezervy zdravotních pojišťoven jsou natolik vysoké, že by to nemělo vytvářet problémy v oblasti zdravotní péče. „Myslím, že tuto diskusi povedeme dále, protože bych rád věřil, že nikdo nechce snížení,“ dodal.
V závěru svého vystoupení v úvodní části tiskové konference, to je před diskusí, uvedl, že odbory se obávají, aby v České republice nenastala stagflace (pozastavení růstu ekonomiky). Právě proto je, podle Josefa Středuly, nutné koordinovat měnovou politiku (týká se to ČNB) s politikou rozpočtovou (týká se to vlády ČR).
V závěru naší zprávy můžeme dodat, že vláda ČR předložená návrh státního rozpočtu na rok 202W2 dnes schválila.