Žně se nyní dostávají do poloviny, což je mnohem rychleji než loni, a zemědělci z celé republiky hlásí žalostné výsledky. Očekávají nejhorší sklizeň řepky za posledních sedmnáct let a druhou nejhorší sklizeň pšenice za dvanáct let. Může za to nejen pokles výměry těchto plodin, ale také turbulence, které předvádí od jara počasí. K těmto závěrům došla Komoditní rada pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře České republiky. Pěstitelé mohou podle ní přijít na tržbách za obiloviny a olejniny až o šest miliard korun ve srovnání s loňským rokem.
Čeští zemědělci se obávají o letošní sklizeň obilovin a olejnin a oficiální statistiky jim dávají za pravdu. Z dosavadních údajů Státního zemědělského intervenčního fondu vyplývá, že výnosy dvou hlavních polních plodin, tedy pšenice a řepky, budou výrazně zaostávat za průměrem. Letošní sklizeň řepky tak může dosahovat necelého milionu tun a úroda pšenice kolem 4,5 milionu tun, což jsou nejhorší výsledky za posledních několik let. Nezvykle teplé jarní počasí totiž uspíšilo vegetační vývoj rostlin a následná vlna silných mrazů v dubnu poškodila nejen ovoce nebo zeleninu, ale poničila také další plodiny jako právě obiloviny a olejniny. V červnu se zemědělci potýkali s přívalovými dešti a místy i s krupobitím. Dešťové srážky a silné nárazy větru ostatně komplikují žně v některých oblastech ještě teď, protože polehlé porosty se nedají sklízet a na podmáčených polích se boří kombajny.
„Rozmary počasí jsme mohli vidět i během uplynulého víkendu, tropické teploty v sobotu vystřídal déšť. Právě tato nepředvídatelnost komplikuje zemědělcům jejich práci, kterou pak nemohou plánovat a musí prostě čekat na optimální podmínky, aby mohli s kombajny vyjet do polí. Jenomže pole není šroubárna, která by zůstala ve stavu, jako ji večer zanecháte, je to zkrátka příroda a ta se mění neustále. Vlivem zvýšené vlhkosti se mohou šířit plísně, různé choroby nebo škůdci. Ještě nějaké plochy zbývají, tedy s hodnocením je třeba počkat, až bude obilí pod střechou, jak se říká. V terénu mezi zemědělci ale moc optimismu není,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Do nižšího objemu sklizně obilovin a olejnin se promítne také snížení osevních ploch. Jen výměra pšenice se letos propadla oproti loňsku podle dat Českého statistického úřadu o 41 tisíc hektarů na necelých 777 tisíc hektarů a plocha řepky se meziročně snížila o 37 tisíc hektarů na 343 tisíc hektarů. K tomuto trendu dohází po celé Evropě a způsobila jej především klesající rentabilita pěstování těchto plodin kvůli levným dovozům z Ukrajiny a dalších třetích zemí na evropský trh. Tamní pěstitelé nemusí dodržovat tak vysoké standardy produkce jako evropští a mohou si tak dovolit mnohem nižší produkční náklady. Evropským zemědělcům se nadále nevyplatí tyto plodiny pěstovat, protože za dodržení všech pravidel, která se zpřísňují a nadále zpřísňovat budou kvůli Zelené dohodě pro Evropu a dalším environmentálním ambicím Evropské unie, klesá na takto pokřiveném trhu jejich konkurenceschopnost. Komoditní rada pro obiloviny a olejniny při Agrární komoře ČR proto očekává, že osevní plochy obilovin a olejnin budou klesat i nadále nejen v Česku, ale v celé Evropě.
„Horší letošní sklizeň pšenice a řepky očekávají všichni evropští pěstitelé. Všichni se potýkáme prakticky s totožnými problémy, tedy vrtochy počasí a nespravedlivou konkurencí, kterou si dobrovolně pouštíme na evropský trh a která nás pomalu, ale jistě nutí pěstovat něco jiného. Otázkou je, v jaké kvalitě si sem zboží ze třetích zemí přivezeme a následně předložíme spotřebitelům. Dosavadní výsledky kontrol mě osobně o vysoké kvalitě tohoto zboží příliš nepřesvědčily. Tento trend v pěstování je ostatně vidět na odhadech letošní sklizně. Evropská produkce pšenice by měla podle predikce Amerického ministerstva zemědělství USDA dosahovat 130,5 milionu tun, což znamená pokles oproti několikaletému průměru, a sklizeň řepky by měla podle odhadu organizace Oil World činit 17,3 milionu tun, tedy meziročně méně o téměř 14 procent,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.