Jakým směrem se bude v následujících pěti letech ubírat pracovní trh v Česku? Tím se zabývá projekt ministerstva práce a sociálních věcí nazvaný Predikce trhu práce - Kompas. Z jeho dat vyplývá například to, že poptávka po profesích bude v různých krajích odlišná. „Ve většině krajů je velká poptávka po oboru, který má název ošetřovatelství,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí projektu Jiří Vaňásek.

Na otázku redakce, jaké obory jsou do budoucna v České republice nejperspektivnější, odpověděl, že v rámci predikčního projektu Kompas, se zjistilo, že se u nás studují standardní obory, jako je informatika, ekonomie, popřípadě právo. Ale jsou i zajímavé obory, které souvisí s aktuální situací, ať už jde o obory v přírodních vědách, ochrana životního prostředí nebo třeba sociální péče a zdravotnictví.

Je to samozřejmě různé, a to i regionálně podle krajů tak, jaká je tam skladba obyvatelstva, jak je tam složeno hospodářství, jak tam nabízí třeba do budoucna volná pracovní místa.

Na další otázku, jak se bude poptávka po profesích lišit v krajích, odpověděl, že v jednotlivých krajích se to liší různě. Samozřejmě podle situace, jak je na tom kraj z pohledu hospodářství, z pohledu ekonomického nebo skladby absolventů. Ve většině krajů je velká poptávka po oboru, který má název ošetřovatelství. Pod tím si můžete představit cokoli, co se týká zdravotnictví a spojených oborů jako zdravotní sestry a podobně.

Velký zájem je třeba o sociální služby, ale i o nová odvětví nebo odvětví, která v minulosti nebyla tak preferovaná, jako je třeba dneska ochrana životního prostředí nebo jako jsou služby policie nebo armády. Můžeme sledovat i dopady třeba válečného konfliktu na Ukrajině, který se začíná projevovat.

V průběhu rozhovoru Jiří Vaňásek dále uvedl, že jak Česká republika demograficky stárne, znamená to, je potřeba se neustále dovzdělávat. To, co člověk vystuduje, nemusí do budoucna stačit, a to v souvislosti právě s nastupujícími změnami třeba v průmyslu. Je zde obrovský tlak na digitální technologie, kdy se spousta věcí digitalizuje.

Načež dodal, že jsou to spíše obory nebo profese, kdy byla vystudovaná rutinní práce, která do budoucna nemusí být pro zaměstnavatele až tak atraktivní, pokud si lidé nebudou zvyšovat svoji kompetenci, zvyšovat své vzdělání.

Podle Jiřího Vaňáska, pokud jde o nezaměstnanost, podíl nezaměstnaných v České republice je dlouhodobě velmi nízký. A ani teď v letních měsících, kdy do evidence přicházejí absolventi, se nějak významně nezvyšuje, jen o dva procentní body.

Vývoj nezaměstnanosti závisí na mnoha faktorech, závisí na ekonomické situaci České republiky. Na trhu práce se ekonomická situace projeví až po třech až šesti měsících. Je to s nějakým odstupem. Myslím, že do konce roku může ten trend nízké nezaměstnanosti setrvat. Uvidíme, jaká bude situace v příštím roce. Bude to záležet na celé řadě faktorů, zejména těch ekonomických.

Podle Jiřího Vaňáska trh práce nejvíc ovlivňují ekonomické faktory. Potom je u nás dlouhodobě nepříznivý demografický vývoj. Do budoucna nás čeká obměna pracovní síly. Většina lidí bude odcházet do důchodového věku a není dostatek absolventů, kteří by je byli schopni nahradit na těchto pracovních pozicích.

Trh práce budou ovlivňovat i změny, které se týkají čtvrté průmyslové revoluce, které se týkají ochrany životního prostředí, jako je Zelená dohoda pro Evropu apod. Česká republika se připravuje na balíček Fit for 55. To znamená, jakým způsobem budeme nahrazovat energetické zdroje do budoucna. To bude měnit obory a bude měnit pracovní místa.

Na otázku redakce, zda může do budoucna sehrát svoji pozitivní roli i migrace, to je, že jde o ty, kteří utekli před válkou na Ukrajině, rozhodnou se u nás zůstat a přitom jsou nyní ve školním věku, Jiří Vaňásek odpověděl, že je otázkou, jak se nám podaří tuto skupinu osob integrovat. Dělá se proto celá řada opatření. Kdo se rozhodne v České republice zůstat, tak je naprosto správné, že je snaha mu pomoci.

„A je potřeba jim pomoci i v tom, jaké obory by mohli do budoucna studovat. Ono v principu je velmi dobré, když každý si ten svůj obor vybere sám. Když chce studovat to, co ho baví. Na druhou stranu právě v projektu Kompas, v predikčním systému, který má ministerstvo práce a sociálních věcí vytvořen, se jim (to je migrantům) snažíme ukázat také to, jakou mají možnost se uplatnit na trhu práce?“ řekl Jiří Vaňásek.

Načež dodal, že zjednodušeně řečeno, pokud někdo vystuduje určitý obor, ještě to nemusí dávat jistotu možného uplatnění. Proto se ministerstvo práce a sociálních věcí snaží ukázat možnosti a trendy, pokud bude ten obor vystudován nebo který by mohl být vystudován, aby měl člověk uplatnění, aby měl možnost pracovat, bydlet a žít standardním způsobem.