České dráhy chystají na červenec velké zeštíhlení administrativy a vedení. Restrukturalizaci již schválilo představenstvo a podporuje ji i ministr dopravy. Odbory jsou opatrné, i když zatím ne vysloveně kritické. O přesných počtech propuštěných vedení drah zatím nemluví, zřejmě ale ve firmě skončí stovky lidí.

Podle zpravodajství České televize o redukci počtu zaměstnanců začal hovořit generální ředitel Českých drah Ivan Bednárik již počátkem roku. Ještě před porážkou drah ve výběrovém řízení na rychlíky Kolín – Ústí nad Labem adresoval zaměstnancům videovzkaz, v němž hovořil o tom, že chce, aby zaměstnanci, „kteří chtějí pracovat“, mohli dále pracovat, a naznačil, že se propouštění bude týkat hlavně administrativy.

Nyní jeho plán schválilo představenstvo. Předpokládá, že České dráhy vyčlení, podobně jako to kdysi učinily s nákladní dopravou, divizi služeb, která se bude nově starat o opravy vozidel Českých drah i ČD Cargo, a zároveň se zjednoduší struktura řízení. Místo sedmi stupňů bude mít čtyři.

Ivan Bednárik nechce zatím prozradit, kolik lidí u Českých drah po restrukturalizaci skončí. Zároveň připustil, že tři stovky lidí již od začátku roku výpověď dostaly. V minulosti se Ivan Bednárik zmínil o tom, že by neměl počet propuštěných překročit tisícovku, tedy zhruba patnáctinu celkového počtu zaměstnanců.

Současně ale dodal, že svůj plán předjednal s odboráři. Ti jsou ve svých vyjádřeních zatím opatrní. „Pro nás je podstatné, aby jakákoli změna byla změnou k lepšímu, k větší efektivitě. Zatím nás to úplně nepřesvědčilo,“ poznamenal Vladislav Vokoun, předseda Podnikového výboru Odborového sdružení železničářů (OSŽ).

Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) naopak Ivana Bednárika jasně podpořil. „Jsem přesvědčen, že ředitel Bednárik je po dlouhé době skutečně prvoligový manažer v čele Českých drah,“ podotkl.

Zároveň však ministr Karel Havlíček avizoval, že České dráhy nedostanou čas, aby se v nové struktuře usadily. Soutěže na rychlíkové linky budou podle něj pokračovat i letos. České dráhy od roku 2016 přišly již o osm dálkových linek, pozice ztratily i v regionální dopravě, velké soubory linek získali jejich konkurenti zejména v Jihočeském, Libereckém, Pardubickém, Ústeckém, Zlínském a naposledy i v Plzeňském kraji.

Aby dráhy dál neztrácely zakázky, potřebují fungovat levněji. Protože v železničních tendrech zpravidla platí, že kdo chce po státu nejmíň, má tudíž nejmenší náklady, obvykle vyhrává.