Lídři vládních stran debatují o možných změnách v konsolidačním balíčku, jednání se, podle premiéra Petra Fialy (ODS), posunula. Podle zpravodajství České televize předmětem diskuzí je například ponechání či vyřazení návrhu na zdanění zaměstnaneckých benefitů. Některé koaliční strany také navrhují zařadit do nižší, nově dvanáctiprocentní, sazby DPH noviny. Podle původního návrhu je vládní koalice chtěla zařadit, na rozdíl od časopisů, do nejvyšší, to je 21procentní sazby.

Předseda vlády, po jejím středečním jednání, kromě zmínky o posunu při jednáních o změnách v konsolidačním balíčku, zopakoval, že zásadní změny v řádech miliard korun už v balíčku vláda dělat nechce. Důvodem je, podle vlády, skutečnost, že v příštím roce hodlá ve státním rozpočtu ušetřit, díky tzv. úspornému plánu, skoro 98 miliard korun. Posun v jednání potvrdil i místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09). Dohoda, podle jeho slov, však hotová není.

Jednání vládní koalice ve středu trvalo zhruba dvě hodiny, další je na programu v úterý v příštím týdnu. Mimo jiné na něm koaliční špičky chtějí probrat návrhy ze strany odborů a zaměstnavatelů. „Debata dál pokračuje a uvidíme, kam se dostaneme, rozhodně není u konce,“ komentoval dosavadní průběh jednání koalice místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Odbory a zaměstnavatelé zaslali své návrhy na změny v balíčku premiérovi Petru Fialovi ve středu. Jejich hlavním společným požadavkem je vyřazení návrhu na zdanění zaměstnaneckých benefitů, jako jsou třeba zájezdy, sportovní akce nebo firemní školky. Koalice chtěla zdaněním benefitů ušetřit víc než miliardu ročně.

„Věřím, že třeba otázka benefitů je rozhodně ta, která nejen, že stojí za zvážení, ale myslím si, že je to věc, která by mohla výrazně pomoci k uklidnění situace,“ řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj se domnívá, že by zaměstnanecké benefity setrvat měly. „Mají skutečně široký rozsah a malý dopad do ozdravení veřejných financí,“ kalkuluje.

„Panuje mezi nimi vzácná shoda, takže já očekávám, že má-li mít něco šanci být v konsolidačním balíčku změněno, tak je to asi tato věc,“ míní místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) s tím, že na tom musí panovat shoda na straně sociálních partnerů.

Na druhé straně je potřeba říci, že představitelé vládní koalice již před tímto středečním večerním jednáním dopředu avizovali, že ke konečné dohodě na úsporném balíčku na této schůzce nedospějí. Zároveň všechny vládní strany připouštěly mírné změny. Jednou z nich by, podle informací České televize, mohlo být ponechání denního tisku v nižší sazbě DPH.

„Vede se o tom diskuze, je to věc, o které jednání probíhá, a dokud se na tom nedohodneme, tak to komentovat nebudeme,“ uvedl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

„Proč je mít ve vyšší a časopisy včetně podivných časopisů, které tady nebudu specifikovat, mít v nižší – tomu já nerozumím,“ odmítá nynější vládní návrh předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Podle jejího mínění by měly být všechny ve stejné sazbě.

Některé politické strany také navrhly oproti původní květnové koaliční dohodě do dvanáctiprocentní sazby DPH přesunout třeba dětské pleny či kojeneckou vodu. „Jsou to věci drobné, symbolické, ale je to nějaký vstřícný krok vůči rodinám,“ komentoval tento případný návrh ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„Shodu se prostě povede najít, ta atmosféra nebyla nijak konfliktní,“ věří ministr vnitra a první místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN).

Sněmovní opozice minulý týden při prvním čtení balíček nepodpořila, kritizuje ho i nadále. „I tak to zůstane pravděpodobně největším zvýšením daní v novodobé historii České republiky,“ říká k návrhu místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Na konci srpna posoudí navrhované změny v úsporném balíčku rozpočtový výbor. Poslanci by mohli o zákonu definitivně hlasovat na konci září.

Konsolidační balíček má v příštím roce snížit schodek o téměř 98 miliard korun. Za hlavní část úspor vláda považuje snížení státních výdajů celkem o 62,5 miliardy korun. Daně a další odvody plánuje zvýšit o víc než 35 miliard. A právě tato čísla nechtějí koaliční lídři nijak zásadně měnit.

Vládní strany už se dohodly, že oproti původnímu návrhu zůstane celý devítimiliardový roční výnos ze zvýšené daně z nemovitosti obcím. Vláda jim o stejnou částku sníží každoroční příjem z rozpočtového určení daní.

Kromě už zmíněných návrhů na změny v DPH chtějí například lidovci oproti původnímu návrhu do dvanáctiprocentní sazby přesunout některé služby. Mezi nimi i opravy obuvi, kožených výrobků nebo jízdních kol.

Piráti zase navrhují, aby stát až na dvojnásobek nezvyšoval současnou padesátitisícovou rentu pro bývalé prezidenty republiky. Navrhuje ji ponechat na současné úrovni.