Vládní odkládání důležitých rozhodnutí na půl hodiny po dvanácté, podle ekonomického deníku e15, již napíná nervy i jinak na divoké zacházení zvyklému českému byznysu. Aktuálně se spojily Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR i odbory s tím, že pro Vládní výbor pro strategické investice připravily analýzu toho, co je třeba dělat, a to z důvodu, že uvedený výbor by měl posunout a urychlit rozhodování o velkých, pro budoucnost země důležitých projektech. V této analýze podnikatelé i odbory vyzvaly vládu k rychlému řešení otázky, co bude s českou energetikou, když se během tří až pěti let zastaví uhelné elektrárny, které zajišťují stále 40 procent naší spotřeby elektřiny.
Vláda zatím stále tvrdí, a ministerstvo průmyslu a obchodu to zopakovalo i v reakci na tuto iniciativu, že počítá s koncem uhlí v České republice po roce 2033. Ale jen v případě, že bude k dispozici adekvátní náhrada. Vláda tak stále ignoruje fakt, že uhelné elektrárny jsou prostě firmy, které nemohou podnikat se ztrátou. Přičemž tyto ekonomické ztráty jim, při současném vývoji na trhu, začnou vznikat již velmi brzy. Možná už za dva až tři roky, a poté se to bude zhoršovat. Deník e15 k tomu dále uvádí, že na vině tohoto stavu, který pomalu nastává, je evropský systém povolenek. Jeho smyslem, od samého počátku, je vytlačit uhelné elektrárny z trhu. A to se mu daří bez ohledu na to, zda jejich produkce je nebo není potřeba.
Na výrobu jedné megawatthodiny (MWh) energie v uhelné elektrárně potřebujete zhruba jednu povolenku, jejíž cena se momentálně pohybuje okolo devadesáti eur, a často atakuje hranici sto eur. Jestliže se momentálně dá dodávka jedné MWh v příštím roce koupit za sumu kolem 140 eur, stačí to na palivo, povolenku i na další náklady a malý zisk. Jenže kontrakty na rok 2025 jsou už kolem 120 eur a na rok 2026 jsou ve výši pod sto deseti eury, což jsou ceny, za něž uhelná elektrárna nemůže fungovat a bude muset být z ekonomických důvodů odstavena. Samozřejmě se, v důsledku toho, zastaví i těžba uhlí. Již nyní doly počítají s významným poklesem dodávek a neinvestují odpovídajícím způsobem do přípravy těžby.
Deník e15 v této souvislosti upozorňuje, že potom budeme muset nakupovat elektřinu ze zahraničí, což bude velký problém zejména v zimních měsících, kdy je výkon obnovitelných zdrojů v Německu i jinde nedostatečný k pokrytí spotřeby, a ani jejich podstatné navýšení, situaci nevyřeší. Hrozí prudké skoky v cenách energií, a v horších případech i regulace spotřeby či výpadky dodávek.
V okolních zemích si dávno v Bruselu vyjednali zavedení tzv. kapacitních plateb, tedy státních dotací ztrátovým elektrárnám, které vyrábějí jen tehdy, když je energetický systém ohrožený nedostatkem zdrojů. Týká se to především plynových elektráren, ale tu máme v České republice jen jednu. O výstavbě dalších se vedou dlouhé řeči, ale hned tak se se žádnou nezačne, protože investor vůbec netuší, zda se o nějakých kapacitních platbách vůbec v Česku uvažuje, a dokonce ani není jasné, zda bude dostatek plynu. A o tom, že by Brusel dovolil dotovat uhelné elektrárny, si můžeme tak leda nechat zdát.
Celý problém do značné míry souvisí s osudem ČEZ a případným státním převzetím jeho výrobní části, kdy by odpovědnost za výrobu převzala stoprocentně vláda. Před více než rokem premiér Petr Fiala prohlašoval, že rozhodnutí, jak se vláda postaví k posílení svého vlivu na energetickou infrastrukturu, se veřejnost dozví do roka. Termín uplynul zhruba před měsícem, a zatím ani náznak změny. Jen ve Sněmovně leží kontroverzní novela zákona umožňující vyvlastnění minoritních akcionářů ČEZ v podobě, která by, podle deníku e15, znamenala mezinárodní skandál.
Deník e15 k tomu dále uvádí, že v loňském roce vláda řešila válku na Ukrajině, uprchlíky a inflaci. Pak se naštěstí podařilo slepit akutní úsporný balíček. Teď je zřejmě na řadě ratifikace Istanbulské dohody a manželství pro všechny. Ale jestli budeme za pár let ještě svítit a něco vyrábět, také není úplně okrajová záležitost, dodává e15.