Od října platí v oblasti dohod mimo pracovní poměr řada novinek, které jejich využití komplikují a prodražují. Podle komentáře ekonomického magazínu Podnikatel.cz konsolidační balíček ale dohody mimo pracovní poměr, de facto, pohřbívá.
Komentář kriticky uvádí, že kromě toho, že se podnikatel až zpětně dozví, kolik ho vlastně pracovník na dohodu bude stát, se návrh ani nepovedlo pořádně sepsat a obsahuje chyby. Vláda například zapomněla na propojení se zdravotním pojištěním. Přestože však o tomto přešlapu ví, nehodlá na návrhu nic měnit.
První komplikace přinesl už říjen
Dohody mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti, jsou, respektive byly, pro podnikatele byrokraticky nenáročnou a „levnou“ metodou, jak zaměstnat brigádníky a vykrýt tak určitá frekventovaná období v roce. Na začátku října však nabyla účinnosti novela zákoníku práce, která využití dohod mimo pracovní poměr do jisté míry zkomplikovala.
Na „dohodáře“ se nově vztahují ustanovení upravující veškeré překážky v práci. Zaměstnanci na DPP a DPČ tak od října nemají ze zákona právo pouze na důležité osobní překážky v práci a překážky v práci na straně zaměstnavatele, nýbrž na veškeré překážky v práci (byť část je nadále „neplacená“). Dále se zavedla nová informační povinnost zaměstnavatele. Ve lhůtě 7 dní od faktického zahájení výkonu práce na DPP či DPP, musí zaměstnavatel písemně informovat zaměstnance o taxativně vypočtených skutečnostech (např. popis sjednané práce či místo výkonu práce).
Od roku 2024 navíc přibude nárok na dovolenou
Lidem pracujícím na dohody jsou rovněž poskytovány příplatky nebo náhradní volno, popř. náhrada odměny z dohody, za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích. I u dohod pak nově zaměstnavatelé musí předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu týdenní pracovní doby obdobně jako pro zaměstnance v pracovním poměru. Zároveň mají mít povinnost seznámit s rozvrhem či jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem období, na které je pracovní doba rozvržena. Od roku 2024 navíc „dohodářům“ přibyde nárok na dovolenou.
Co se týče těchto změn, do velké míry šlo o implementaci evropské směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Podnikatelské asociace sice v připomínkovém řízení tvrdily, že v ustanoveních týkajících se dohod není třeba nic měnit, faktem ale je, že směrnice se týká i těchto pracovních úvazků.
Jak ostatně potvrdila ve svém stanovisku Legislativní rada vlády, dosavadní legislativní zakotvení dohod o pracích, konaných mimo pracovní poměr, v tuzemském právním řádu bylo z hlediska plné slučitelnosti s právem EU dále jen obtížně udržitelné.
Dohody by nejspíše ještě přežily…
Zároveň však platí, že ačkoli nově platná úprava využití dohod zkomplikovala a prodražila, podnikatelé by se s ní zvládli vypořádat a dohody by zřejmě stále zůstaly poměrně využívané. Výhoda neplatit pojistné do úrovně výdělku 10 tisíc Kč totiž zůstala. Vláda si však zřejmě řekla, že „dohody mimo pracovní poměr v ČR nechceme“ a rozhodla se je zlikvidovat dalšími změnami, které zakomponovala do konsolidačního balíčku.
Počítá se s limity a zpětným doplácením pojistného
Počítá se s tím, že se stanoví dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce DPP (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit měl být stanoven pro DPP u jednoho zaměstnavatele, a to ve výši 25 procent průměrné mzdy, a druhý limit (vyšší) pro vznik účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů, a to ve výši 40 procent průměrné mzdy.
Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude muset být z jeho mzdy odvedeno také pojistné, a to i zpětně. Zaměstnavatel tak dopředu nebude vědět, zda se mu vlastně pracovník na dohodu vyplatil a zda nebude muset zpětně doplácet pojistné. Všechny dohody se pak budou muset hlásit úřadům.
Ač se dá pochopit záměr, kdy chce kabinet zabránit obcházení zaměstnávání na hlavní pracovní poměr a vyhýbání se odvodům cyklením dohod, činí to však naprosto hloupým způsobem.
Zapomnělo se na zdravotní pojištění
V návrhu navíc chybí další navazující úpravy do oblasti zdravotního pojištění. Jak ministerstvo upozornila Komora daňových poradců ČR (KDP ČR), jestliže na základě souhrnného kritéria ex post zaměstnavatel zjistí, že souhrn dohod u uvedeného zaměstnance překročí stanovený limit, bude povinen dodatečně odvést zdravotní pojištění, a to jak to, které platí zaměstnavatel, tak i to, které prostřednictvím zaměstnavatele platí zaměstnanec.
Z toho vyplývá, že z pohledu tohoto pojistného nadále existuje problém, který měl pozměňovací poslanecký návrh odstranit, tj. že část pojistného připadajícího na zaměstnance bude platit sám zaměstnanec. V případě zdravotního pojištění je tak nadále zaměstnavatel vystaven do neřešitelné situace, kdy v okamžiku výplaty čistého příjmu z dohody o provedení práce po skončení provedené práce neví, zda má částku vyplatit bez zdravotního pojištění nebo má vycházet z toho, že zdravotní pojištění hrazeno nebude, upozornila ve svém stanovisku, které poslala ministerstvu financí a poslancům, Komora daňových poradců ČR.
Ani jedna z variant není pro zaměstnavatele bezproblémová, jelikož bude muset buď pojistné nízkých hodnot obtížně vymáhat po zaměstnanci, s kterým už nadále nemusí, jakkoliv, spolupracovat, nebo naopak doplácet pojistné zpětně zaměstnanci. Obecně nevíme, na základě, čeho by bylo dovozováno, že zdravotní pojištění v těchto případech není placeno po termínu splatnosti. Naopak se obáváme, že bez chybějící speciální právní úpravy by zaměstnavatel kromě úhrady pojistného byl vystaven i sankci za jeho pozdní odvod, doplnila Komora daňových poradců ČR.
Děkujeme za upozornění, nic se měnit nebude
Odpověď ministerstva financí sice byla rychlá, avšak bizarní. Ministerstvo poděkovalo za upozornění, že úprava dohod obsahuje chyby a podnikatelům de facto znemožní využití dohod, ale zároveň uvedlo, že konsolidační balíček už měnit nebude.
Komora daňových poradců ČR se sice sympaticky nevzdala a do usnesení Podvýboru pro podnikatelské prostředí Hospodářského výboru sněmovny dostala požadavek, aby věc byla upravena a vyjasněna, k žádnému jednání ale nakonec nedošlo. Na jednání Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny 20. září opět daňoví poradci poslance upozornili na neřešitelný problém, který úprava přináší, odpovědí jim však bylo, že se ministerstvo financí obrátilo na ministerstvo zdravotnictví, a to uvedlo, že žádná změna v této věci není potřeba.
Vláda tak ví, že u dohod schvaluje paskvil, ale je připravená jej podpořit. Pokud k tomu dojde a neprosadí se změny, dá se očekávat, že podnikatelé od uzavírání dohod ustoupí a přejdou raději na alternativní formy „spolupráce“, tedy smlouvy o dílo, příkazní smlouvy či švarcsystém. Jestliže je to opravdu cíl vlády, pak se může poplácat po ramenou, bude mít totiž splněno.