Statistická data o vývoji české ekonomiky za rok 2024 – jsou to předběžná data – potvrzují, že ekonomika se ocitá ve stavu stagnace.
Výrobní odvětví v poklesu – kolaps bytové výstavby
Průmysl za uplynulý rok vykázal meziroční pokles o 1,4 %. Naposledy byla měsíční data o meziročním růstu výroby vyšším než 100% v dubnu 2024. Nejhorší výsledky pak byly zaznamenány ve čtvrtém čtvrtletí 2024, kdy celková průmyslová výroba byla nižší o 2,6 %, přitom v prosinci to bylo již o 3 % - což už je výrazný pokles.
Již za rok 2023 byl zaznamenán malý pokles průmyslové výroby o 0,4 %, přitom zpracovatelský průmysl ještě zaznamenal růst o 1 %. V roce 2024 zpracovatelský průmysl již byl v poklesu o 1,2 %.
Podle těchto dat tak český průmysl je již druhým rokem v poklesu a jeho produkce v roce 2024 byla zhruba o 2 % nižší než v roce 2022. Nejzávažnější je pak pokles produkce v sektoru výroby automobilů, kde v letošním čtvrtém čtvrtletí je pokles o 6,5 %.
Z hlediska budoucnosti je pak závažný i vývoj nových zakázek, které meziročně v sektoru automobilového průmyslu jsou ve čtvrtém čtvrtletí nižší o 3 %.
Důležitý je – z hlediska budoucnosti – trend dynamiky výroby a ten je v posledním čtvrtletí minulého roku jednoznačně negativní a pokles výroby se zrychluje oproti začátku roku (v říjnu je index 97,9, v listopadu 97,3 a v prosinci 97). Proto lze očekávat, že pokles bude pokračovat. Důvodem k tomu je i pokles průmyslové výroby v sousedním Německu. Poslední data za listopad 2024 ukazují na pokles průmyslové výroby o 3,3% (v ČR pokles o 2,7 %).
Stavebnictví zaznamenalo v prosinci nejvyšší meziroční růst produkce - o 9,7 %. V listopadu byl vzestup produkce o 2,5 %. Vzestup stavební výroby v posledních dvou měsících vedl k vzestupu produkce v sektoru inženýrského stavitelství – zjevně vlivem fakturace na těchto stavbách v závěru roku.
I přes tato pozitivní data je přesto produkce stavebnictví v uplynulém roce nižší o 2,4 % než v předchozím roce. Hlubší je pokles v pozemním stavitelství – o 4 %. O nějakém velkém stavebním ruchu proto nelze hovořit.
Zásadní je především další propad ve výstavbě bytů. Za rok 2024 bylo dokončeno jen 30 tis. bytů tj. pouze 80 % úrovně předchozího roku (viz tabulka)
Právě vývoj počtu dokončených bytů dobře dokumentuje naprosté selhání současné vlády v bytové výstavbě.
Přitom až do roku 2020 se dařilo zvyšovat postupně počet dokončených bytů zhruba na úroveň 35 a více tisíc bytů dokončených ročně. Nezapomeňme, že byty dokončené v letech 2022 a 2023 byly založeny za předchozí Babišovy vlády.
Současná vláda pětikoalice dovedla bytovou výstavbu do faktického kolapsu, neboť tak hluboký pokles počtu dokončených bytů z roku na rok nebyl v posledních deseti letech zaznamenán.
Je proto jasné, že právě kolaps bytové výstavby a neschopnost pětikoaliční vlády zajistit výstavbu bytů m se stane jedním ze zásadních témat nadcházejících voleb.
Růst hrubého domácího produktu
Obě hlavní výrobní odvětví v minulém roce zaznamenala pokles růstu, a přesto HDP vykázal – zatím předběžně růst o 1 % meziročně. Rostla především soukromá spotřeba (je to zhruba polovina HDP), stejně jako odvětví služeb, především doprava a také obchod. Odvětví služeb – podle předběžných dat – celoročně vzrostlo o 2,2 %, z toho nejvyšší růst zaznamenala doprava o 6,1 % a informační činnosti o 2,8 %, ostatní služby stagnovaly.
Největší „přínos“ pro růst HDP v minulém roce měl maloobchod resp. maloobchodní obrat. V roce 2024 se maloobchodní obrat ve srovnatelných cenách zvýšil o 4,6 % oproti roku 2023, kdy ovšem maloobchodní obrat byl nižší oproti roku 2022 o 4,1 %. Mluvit o nějakém zlepšení celkové situace není právě na místě.
Dodejme, že např. v roce 2024 vzrostl prodej potravin o 2,4 % oproti roku 2023. Ovšem v roce 2023 byl prodej potravin oproti předchozímu roku nižší o více než 5 %, tedy prodej potravin v roce 2024 nedosáhl úrovně prodejů v roce 2022.
Připomeňme, že spotřebitelské ceny potravin byly na konci roku 2024 o 11,4 % vyšší oproti konci roku 2022. Obyvatelstvo sice mělo vyšší příjmy, ale tyto vyšší příjmy byly využity na pokrytí rychle rostoucích cen energií a ceny bydlení jako celku.
Kromě toho je růst HDP v minulém roce také spojen s růstem výdajů na armádu, což je velmi dynamická položka, která je součástí spotřeby vládních institucí. Právě tato spotřeba již v roce 2023 rostla nejrychleji – při poklesu HDP o 0,1 % v roce 2023 - se zvýšila o 3,4 % - v absolutním vyjádření o 125 mld v běžných cenách.
Ovšem nejvyšší tempo růstu v roce 2023 měly výdaje na neziskové organizace - růst o 3,9 % a na celkových 70 mld Kč v běžných cenách (to je méně než 1 % HDP). Celková čísla o růstu této spotřeby v roce 2024 nejsou v současnosti známa, ale lze očekávat, že právě růst výdajů na armádu bude nejvíce dynamickou položkou a bude mírnit pokles HDP v ostatních částech jeho struktury.
Vysoký vzestup spotřebitelských cen v lednu 2025
Podle ČSÚ v lednu 2025 vzrostly meziměsíčně ceny – tedy proti prosinci 2024 – o 1,3 %. Pro srovnání uveďme, že v prosinci 2024 meziměsíčně spotřebitelské ceny - oproti listopadu 2024 – poklesly o 0,3 %. Bylo to poprvé v delší časové řadě. Předtím se ceny v listopadu 2024 zvýšily meziměsíčně jen o 0,1 % a v říjnu 2024 byly vyšší o 0,3 % oproti září 2024.
V čem je problémy? Jde o to, že když by ceny rostly každý měsíc tempem jako v lednu, pak by na konci roku 2025 dosáhl vzestup cen 16 % oproti prosinci 2024. Ty by znamenalo návrat inflace. Snad k tomu nedojde…
Pro ilustraci – pokud by letos měl dosáhnout vzestup spotřebitelských cen 2,8 % meziročně, pak by to znamenalo, že již v dalších měsících by nemělo dojít už k žádnému vzestupu cen..
Z těchto dat naprosto patrné, že cenový vývoj se vymkl dosavadním očekáváním a vede k k vzestupu inflace a dalším útoku na životní úroveň obyvatelstva.
Zásadní na lednovém cenovém vývoji je fakt, že se obnovil růst cen potravin, které vzrostly jako celek meziročně o téměř 5 %.
Jsou vyšší ceny – meziročně - některých základních potravin - ceny vajec o 24,7 %, másla o 40,5 % a čokolády a čokoládových výrobků o 27,8 %, ceny masa v lednu vzrostly o 3,5 % (v prosinci pokles o 1,1 %).
Na zpomalení meziročního cenového růstu se – paradoxně, protože až dosud ceny bydlení rostly nejrychleji - podílel vývoj cen v oddíle bydlení, jednak vlivem vyšší základny v lednu minulého roku a jednak tím, že zvýšení některých cen bylo realizováno již v prosinci minulého roku. I tak je růst některých cen citelný např. ceny vodného v lednu vzrostly o 4,2 % (v prosinci růst o 10,9 %), stočného o 3,7 % (v prosinci růst o 13,4 %), tepla a teplé vody o 4,7 % (v prosinci růst o 8,5 %).
Meziročně ceny elektřiny přešly z prosincového růstu o 8,0 % v pokles o 4,7 % v lednu poklesly také ceny zemního plynu o 7,7 % (v prosinci pokles o 5,5 %). Ale současné zprávy o nedostatku zemního plynu, o rychle se snižujících zásobách zemního plynu a růstu jeho cen naznačují, že pokles jeho cen bude v nejkratší době vystřídán jejich růstem.
- 02. 2025
Jaroslav Ungerman