Koncem března 2025 byla Eurostatem publikována data o úrovni mezd v jednotlivých státech EU. Tyto údaje jsou přepočteny z národních měn (tam, kde dosud není používáno euro) na srovnatelnou úroveň. Vzhledem k tomu, že jde o data Eurostatu, pak lze předpokládat, že tato data jsou věrohodná, neboť právě Eurostat se srovnáváním nejrůznějších statistických dat dlouhodobě zabývá a jeho závěry jsou považovány za nezpochybnitelné.  

Právě uvedení pramene resp. původce těchto dat je důležité, neboť může věrohodně ukázat na pozici české ekonomiky resp. českých mezd vůči jak průměru EU, tak vůči úrovni mezd v nejvyspělejších zemí EU.

Toto srovnání je uvedeno v následujících tabulkách (na konci článku), kde jsou také uvedeny další náklady na pracovní sílu tedy včetně sociálního a nemocenského pojištění, které hradí zaměstnavatel. Proto se zde hovoří o celkových nákladech práce.

Česká republika má v roce 2024 náklady na hodinu práce ve výši 18,2 eura, z toho jsou vedlejší náklady právě 4,5 eura a samotná mzda zaměstnance je 13,7 eura (tedy zhruba 342 korun za hodinu práce při kurzu 25 CZK/€ resp. pro 170 hodin měsíčně pak vychází měsíční mzda 58 140 Kč). Průměr nákladů práce v EU pak dosahuje v roce 2024 celkem 33,5 euro (837,5 korun) a v zemích eurozony je ještě vyšší - 37,3 euro. Vyšší výsledek za eurozónu je dán tím, že jejími členy jsou vyspělejší země Evropy.

Poměřovat vedlejší náklady práce vůči české úrovni nemá větší smysl, neboť tyto náklady závisí na systému sociálního a zdravotního pojištění. Pro ilustraci - skandinávské země, které se vyznačují rozsáhlým systémem sociální ochrany, mají tyto vedlejší náklady poměrně nízké např. Finsko 6,5 €, Dánsko jen 6,3 €.

Ovšem jejich mzdy jsou podstatně vyšší – v Dánsku více než třikrát, ve Finsku více než dvakrát. Ještě dodejme, že je to bezpochyby spojeny i s celkovým systémem zdanění – např. Dánsko má jednotnou sazbu DPH ve výši 25 % a také – stejně jako ostatní skandinávské země - progresivní systém daně z příjmu apod.

Na doplnění uvádíme, že Dánsko se svojí úrovní mzdy 43,6 eura a celkovými náklady práce 50,1 eur je na čele podle výše mezd mezi zeměmi EU a i Evropy (kromě malého Lucemburska) nepoužívá euro a má dohodu, že do eurozóny nemusí nikdy vstoupit. To jen pro vysvětlení pro případné úvahy, že by používání eura mělo významnější vliv na výši mezd a platů.

Je však třeba také dodat, že právě Dánsko má rozvinutý a fungující systém kolektivního vyjednávání mezi odbory a zaměstnavateli o pracovních podmínkách a především o mzdách. To je zjevně i důvod, proč Dánsko zaujímá tuto pozici ve mzdách v rámci EU a zřejmě tím netrpí ani jeho konkurenceschopnost, jak se snaží dokázat někteří ekonomové, když se v ČR začne hovořit o růstu mezd, hlavně minimální mzdy.

Průměrná mzda v EU je 25,2 eur na hodinu práce. Ta je oproti úrovni českých mezd o více než 80 % vyšší, neboť česká mzda je – po odečtu vedlejších nákladů práce – jen 13,7 eura.. Úroveň průměrných mezd v eurozoně je pak více než dvojnásobná oproti českým mzdám.

V této souvislosti je vhodné uvést na pravou míru výroky jednoho ze světových lídrů – jak se sám tituluje současný český premiér – o tom, že za další čtyři roky či nejpozději za dalších osm let dosáhne česká ekonomika úrovně platů v Německu (prý pod jeho vedením).

Jak vyplývá z následující tabulky, pak se sice úroveň českých mezd zvyšuje a za posledních 16 let se přiblížila úrovni německých mezd asi tak o 9 bodů. V roce 2008 bylo 33 % a v roce 2024 již 42 % úrovně německých mezd.

Pokud bychom tedy extrapolovali tento vývoj i do dalších let a relace českých mezd se oproti  Německu zvyšovala o deset procent každých 15  let, tedy rychleji než v minulých patnácti letech, dosažení německé úrovně je reálné někde na přelomu jednadvacátého a dvaadvacátého století – tedy někdy po roce 2100.

Je to samozřejmě jen hrubý, ryze technický výpočet, nicméně oprávněný. Co jiného dělat, když někdo argumentuje takovými zjevnými nesmysly a vykládá, že zvýšíme úroveň českých mezd na více než dvojnásobek za čtyři roky?

Zajímavé je také porovnání dynamiky mezd a úrovně mezd vůči našim sousedům - Slovensku a Polsku. Ačkoliv v roce 2008 byla ČR celkem jednoznačně před těmito zeměmi úrovní mezd, pak v současnosti již tomu tak není. Pokud jde o Slovensko, které má údajně vyšší mzdy než ČR, patrně jde o problém přepočtu CZK/EUR, kde Slovensko, které používá euro, není ovlivněno změnou kurzu měny. Připomeňme, že v roce 2023 se kurz CZK/EUR pohyboval kolem úrovně 24 CZK a v roce 2024 zhruba kolem úrovně 25 CZK.

Po celé období 2008 - 2024 má Česká republika pomalejší dynamiku mezd než Polsko a Slovensko a k tomu vysokou inflaci. Patrně česká hospodářská politika je příliš orientována na mzdovou konkurenceschopnost, na nízké mzdy. Nesporně, že zde hraje určitou roli i notoricky známý vysoký odliv dividend - vyšší v relaci k HDP než v obou srovnávaných  zemích - a také další finanční toky do zahraničí, které snižují užitý hrubý domácí produkt a reálná tempa růstu spotřeby v ČR. Prostě ČR zaostává…

 

 

	Other costs	Wages & Salaries	TOTAL
EU	8,3	25,2	33,5
Euro area	9,5	27,8	37,3
Luxembourg	6,9	48,4	55,2
Denmark	6,5	43,6	50,1
Belgium	11,1	37,1	48,2
Netherlands	10,9	34,3	45,2
Austria	12,1	32,4	44,5
France	14,0	29,7	43,7
Germany	10,1	33,3	43,4
Ireland	7,3	35,2	42,5
Sweden	12,7	27,5	40,3
Finland	6,5	31,3	37,7
Italy	8,6	22,3	30,9
Slovenia	3,8	23,3	27,1
Spain	6,7	18,9	25,5
Cyprus	4,1	16,9	21,0
Estonia	5,0	14,6	19,6
Malta	1,1	18,0	19,1
Slovakia	5,2	13,3	18,5
Portugal	3,5	14,7	18,2
Czechia	4,5	13,7	18,2
Poland	3,1	14,2	17,3
Greece	3,4	13,3	16,7
Croatia	1,9	14,6	16,5
Lithuania	0,8	15,5	16,3
Latvia	3,2	11,9	15,1
Hungary	2,0	12,1	14,1
Romania	0,6	11,8	12,5
Bulgaria	1,4	9,2	10,6