Koronavirová epidemie nezpůsobila pouze zdravotní krizi, ale spoluzapříčinila i tu finanční. Česká národní banka odhaduje, že domácí inflace vystoupá i na deset procent a potrvá několik měsíců.

Na tento problém reaguje v rozhovoru pro Český rozhlas ekonom Pavel Peterka z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a hlavní ekonom skupiny Roklen, který posluchačům Českého rozhlasu radí, jak c nejlépe ochránit domácí úspory rodin, a to například v řádu 200.000 až 300.000 Kč. Logicky jim říká, že peníze na běžném účtu nebo v obálce doma pod matrací, díky inflaci, ztrácejí svoji hodnotu. Proto jim doporučuje tyto peníze investovat. Přitom je upozorňuje na různá rizika, která se týkají třeba investičních fondů. Pokud jde o spoření doporučuje spořící účet, tedy nikoliv běžný účet. Zároveň konstatoval, že zlato patří mezi velmi konzervativní investiční produkty.

Poté ekonom Pavel Peterka přešel k situaci, kdy, díky inflaci, rostou významně ceny potravin a energií, což se zejména týká peněženek nízkopříjmových domácností. Načež dodal, že v těchto domácnostech nejvyšší položku výdajů činí výdaje za jídlo a bydlení. Přičemž konstatoval, že zdražení potravin se vyhnout nedá.

Na otázku redakce, jak dlouho inflace potrvá, odpověděl, že přesně se to predikovat nedá, ale lze mít určitou představu, a to na základě zpráv a informací, které například vydává Český statistický úřad (ČSÚ) o cenách průmyslových a zemědělských výrobců. Ty nám, podle něho, mohou sloužit jako varování. Uvedl, že například ceny obilovin rostly o devatenáct procent, v listopadu to bylo téměř patnáct procent. Načež prohlásil, že tento nákladový tlak se dříve nebo později bude projevovat v maloobchodních cenách v supermarketech, které platí běžní zákazníci.

Podle něho minimálně ještě na jaře r. 2022 bude inflace v České republice vysoká. Konstatoval, že je možné pracovat i s modely České národní banky (ČNB), které jsou představeny v prognóze. Ta počítá s tím, že inflace bude na začátku letošního roku ještě zrychlovat, a mohla by atakovat i deset procent. Na konci jara by měla začít zpomalovat.

Zároveň v rozhovoru uvedl, že predikcím ČNB věří. „Máme to štěstí, že žijeme v zemi, ve které se na ta místa dostávají ti nejchytřejší z ekonomů. Musíme ale přihlédnout k tomu, že prognóza je aktualizovaná jednou za čtvrt roku. Čím méně je aktuální, tím méně se v ní odráží nové trendy. Ty budou zaznamenány až zase v té nové prognóze. Nikdo to není schopný trefit přesně, ale Česká národní banka bude podle mého názoru nejblíže,“ řekl posluchačům Českého rozhlasu.

Dále uvedl, že, pokud jde o kroky ČNB s cílem zamezit růstu inflace, tak to byl, podle něho, ukázkový přístup centrální banky, která v době rostoucí inflace přistoupila k utahování měnově-politických podmínek.

Na otázku redakce, zda se dá ze strany státu inflace regulovat i jinak, Pavel Peterka odpověděl, že určitě. Konstatoval, že konkrétní příkladem toho je fiskální politika státu, tedy výdaje na provoz státu, na stavby dálnic, na platy státních zaměstnanců, tak ty jsou velmi vysoké. Předchozí vláda rozpočty, respektive výdaje, velmi navýšila v době koronavirové krize a vytvořila obrovský schodek státního rozpočtu. Zdůraznil, že zvýšené výdaje státu vždy přirozeně tlačí na vyšší inflaci, takže jsme dnes v režimu, kdy stát utrácí podstatně více peněz, než si vydělá a tyto nové peníze, které tlačí do ekonomiky, způsobují vyšší inflaci.

Načež dodal, že kdyby vláda opravdu měla velký zájem na krocení inflace, tak, podle něho, mezi prvními kroky by muselo být omezení veřejných výdajů (to v podstatě doporučuje – pozn. red.). Přitom ale dodal, že na to se v této chvíli nelze úplně spoléhat. Pandemie má silné negativní dopady na ekonomiku a lidé v čele státu, podle něho, se proti tomu snaží bojovat. „Očekávejme, že se vládní koalice pokusí naplnit program, který sliboval stabilizaci veřejných financí,“ dodal závěrem svého rozhovoru ekonom Pavel Peterka pro Český rozhlas.