Návrh novely zákoníku práce počítá s tím, že podepsat pracovní smlouvu bude jednodušší než kdy dřív. Nově by to mělo jít elektronicky. Jsou změny přínosnější pro zaměstnavatele, nebo zaměstnance? „Je to výhodné pro obě strany i proto, že elektronické dokumenty se méně ztrácí a je na ně větší spolehnutí,“ řekl rozhovoru pro Český rozhlas advokát Tomáš Procházka, který se specializuje na pracovní právo.

Na otázku redakce, zda to znamená, že pracovní smlouvu budeme moci uzavřít třeba i přes e-mail nebo přes chat na sociálních sítích, advokát Tomáš Procházka odpověděl, že ano, toto je určitě možnost, která se tady nově naskytne. Zároveň však podotkl, že na druhé straně to, podle něho, není radikální změna oproti stávajícímu stavu, protože již dnes by takto podepsaná pracovní smlouva platila za předpokladu, že by zaměstnanec skutečně nastoupil do práce a začal pracovat.

Načež dodal, že hlavní rozdíl, který novela přinese, je v tom, že dnes by zaměstnavatel za tento postup dostal pokutu až 10 milionů korun, a ještě by mu hrozilo, že některé části pracovní smlouvy, třeba v případě zkušební doby, by vůbec neplatily.

Takže to, co novela v této oblasti přináší, je, podle advokáta Procházky, zrovnoprávnění právních forem, a současně i to, že se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou spolehnout na to, že platí to, co si navzájem elektronicky vyměnili.

Na otázku, jak tato pracovní smlouva bude vypadat a co v ní nesmí chybět, advokát Procházka odvětil, že pracovní smlouva může být velmi stručná, velmi jednoduchá. „Zákon říká, že stačí, abychom se dohodli na třech náležitostech, a to je dohoda na tom, co ten člověk bude dělat, kde bude pracovat a kdy nastupuje“, konstatoval. Zároveň uvedl, že smlouvy bývají v praxi mnohem delší, protože je zájem některé další věci či záležitosti upravit a konkretizovat.

Přičemž dodal, že elektronicky si lze pracovní smlouvu představit tak, že bude úplně stejná, jako ta, která je v současné době podepisována na papíře. Pouze se text smlouvy převede do elektronické podoby. Znamená to, že si ho zaměstnavatel a zaměstnanec vymění e-mailem nebo bude ve formě přílohy, kterou si obě strany navzájem odsouhlasí, a tím začne smlouva platit.

Načež podotkl, že v praxi to může být samozřejmě o trochu složitější, protože vychází z toho, jak hovoří s představiteli jednotlivých firem, tak ty budou často používat nějaký nástroj k ověření totožnosti zaměstnance.

„Můžeme si to představit podobně, jako se přihlašujeme třeba do internetového bankovnictví, takže si firma vlastně nějak ověří, že smlouvu odsouhlasil skutečně ten zaměstnanec a není to třeba nějaká chyba,“ řekl.

Na další otázku, že novela rovněž navrhuje, aby zaměstnavatelé mohli nově posílat do e-mailu i výpovědi, a jak to bude v praxi fungovat, advokát Procházka odpověděl, že v tomto případě novela chrání zaměstnance, přičemž to bude fungovat tak, že aby vůbec o této možnosti mohl zaměstnavatel uvažovat, musí nejdříve přijít za zaměstnancem, vysvětlit mu, jak doručování na e-mailovou adresu funguje, a zaměstnanec to bude muset zaměstnavateli písemně odsouhlasit. Načež dodal, že si zaměstnanec bude muset pro uvedený účel, to je možnosti doručení výpovědi e-mailem, zvolit svoji soukromou e-mailovou adresu.

Podle advokáta Procházky to znamená, že nebude možné posílat výpovědi na firemní, to je na pracovní e-maily. A i potom, co zaměstnanec adresu a doručování svým vlastním e-mailem odsouhlasí, tak si to může kdykoliv rozmyslet. Ale, pokud tuší, že se ho zaměstnavatel snaží propustit z práce, může říci, že s doručováním do svého e-mailu prostě nesouhlasí, a tím tuto možnost, to je doručení výpovědi e-mailem, vlastně zruší.