V pořadu televize CNN Prima NEWS „Co na to vaše peněženka“ v pondělí 10. ledna 2022 proběhla diskuse o testování o firmách, o dalším možném vývoji zaměstnanosti a také i o výši státního dluhu České republiky. Účastníky televizní besedy byli viceprezident Hospodářské komory ČR (HK ČR) Radek Jakubský, předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Včera, v první části našeho zpravodajství, jsem v naší zprávě o této televizní diskusi věnovali problematice testování ve firmách, kdy se všichni její účastníci shodli na tom, že testování potřebují jak zaměstnavatelé a podnikatelé, tak i samotní zaměstnanci. DV dnešní zprávě o průběhu této besedy se spíše zaměříme na ekonomiku, to je konkrétně na otázku podpory firmám ze strany českého státu a na otázku výše státního dluhu České republiky.

Zhruba v polovině pořadu „Co na to vaše peněženka“ se televizní moderátorka zeptala viceprezidenta HK ČR Radka Jakubského, jak je to s vyplácením různých podpůrných programů ze strany českého státu, konkrétně jak je to s programem Antivirus.

Radek Jakubský odpověděl v tom smyslu, že podnikatelé obecně slýchají, že na podpůrné programy český stát nemá peníze, že se s těmito podpůrnými programy prakticky nepočítá. Proto si podnikatelé, to je získání potřebných finančních prostředků, mají zařídit jiným způsobem. Zároveň uvedl, že podnikatelé slyší od vlády, že jsou veškeré finanční rezervy státu vyčerpány, protože se zvýšily náklady, například na hygienické potřeby apod.

Ekonomka Helena Horská na to konstatovala, že je nutné si připomenout, že program Antivirus A zůstává v platnosti. Takže v případě velkého poklesu aktivity ve firmě, má tato firma stále záchranou brzdu v podobě tohoto programu. Ovšem, jak dále podotkla, program Antivirus B byl zrušen. Přitom program Kurzarbeit, který by měl pomoci firmám v příštím období, má být teprve nastartován. Současně k tomu dodala, že program Kurzarbeit by měl být novou vládou trochu upraven, a to z důvodu, že některé jeho parametry nejsou příliš ideální. Podle ekonomky by měla být proplácena podpora i tehdy, jsou-li (nemají-li firmy zakázky – pozn. red.) zaměstnanci delší dobu bez práce, takže tito lidé by měli projít potřebnou rekvalifikací. Neměli by doma čekat, až zase budou pro firmu, kde jsou zaměstnáni, nějaké zakázky. Měli by zůstat aktivní.

Ekonomka Helena Horská poté prohlásila, že souhlasí s názorem prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého, který se nedávno vyjádřil v tom smyslu, že podnikatelé si uvědomují, že stav státního rozpočtu je opravu tristní, a že je potřeba se zaměřit na to, které výdaje jsou opravdu možné a také nutné. Podle Vladimíra Dlouhého je to opravdu potřebné, a to vzhledem k velmi vysoké inflaci a enormnímu nárůstu cen energií. Zapotřebí je to, aby byly zvoleny jasné priority českého hospodářství.  Podle Vladimíra Dlouhého je, v současné době, základní prioritou nutnost stabilizovat rodinné rozpočty a rozpočty těch osob, které mají nízké příjmy.

Načež Helena Horská k tomu dále uvedla, že zvyšování cen, především energií, podnikatele opravdu trápí. Zároveň konstatovala, že podnikatelé stojí na konci pomyslné fronty, kde všichni s otevřenou dlaní čekají, co jim vláda poskytne. Podle ní je potřebné stanovit priority, protože nelze rozdávat všem, jako se to dělo za předchozí vlády. „Rozpočty jsou vybrakované,“ dodala.

Na její slova reagoval předseda ASO Bohumír Dufek, který s jejími slovy rozhodně nesouhlasil. „Není pravda, že stav státního rozpočtu je tristní. Neustále si hrajeme, že budeme v této době šetřit, ale to se nedá. Kdybychom na tom byli tak špatně, šetření bych podpořil, ale to není pravda,“ argumentoval předseda odborové centrály. Zároveň k tomu dodal, že v roce 2007, za vlády premiéra Mirka Topolánka, činil státní dluh České republiky 41 % HDP, ale v roce 2020 to bylo jen 36 % HDP. Současně uvedl, že není přesvědčen o tom, že v případě státního dluhu jde o nejhorší stav financí, jak v pořadu uvedla Helena Horská. Podle Bohumíra Dufka se v roce 2021 odvedlo do státního rozpočtu 76 mld. Kč, takže rozpočet skončil v plusu. Proto znovu zdůraznil, že se slovy ekonomky Heleny Horské, že stav státního dluhu je tristní.

„Schodek je vyšší než během globální finanční krize,“ odvětila ihned Helena Horská, čímž mínila léta po roce 2009.

„Nemáte pravdu, mám fakta z Eurostatu,“ oponoval ekonomce předseda ASO Bohumír Dufek.

Načež, následně si vzala slovo ekonomka a začala vysvětlovat svůj postoj. „419,7 miliard je schodek za minulý rok, v době globální krize nebyl přes 300 miliard. V relativních číslech byl schodek skoro sedm procent roční výkonnosti ekonomiky, během globální krize to nebyla ani čtyři procenta,“ uvedla během televizní debaty.

Předseda odborů Bohumír Dufek se s tímto vysvětlením ekonomky Heleny Horské rozhodně nesmířil. Čísla, která popisovala Horská, ve své reakci na ně, nezpochybnil, ale stále si stál za svým názorem. „To neznamená, že si nemůžete dovolit pomoct podnikatelům a občanům v této nejhorší době. Za Topolánka a Načase byl dluh 41 %, dluh se počítá v procentech HDP, tady jsme na tom dobře,“ konstatoval.

Helena Horská dále upozornila, že je rozdíl mezi plošnou a selektivní pomocí. Ne všechny firmy byly podle ní negativně ovlivněny covidem, některé totiž mají během pandemie dobré tržby a slušné zisky. Proto v podstatě apelovala na to, aby tato pomoc byla selektivní, to je adresná, nikoliv plošná.

„Máme ale firmy, které jsou covidem přímo postižené. Pojďme se bavit o efektivní pomoci konkrétně vybraným sektorům. Na plošné rozhazování státní pokladna nemá. Každá koruna jde na úkor dluhu. Musíme si půjčovat, dluh není zadarmo, musíme vrátit i úroky, které raketově rostou,“ konstatovala Helena Horská na závěr této části televizní debaty.