V první den jednání sjezdu, krátce po jeho zahájení mohli jeho účastníci shlédnou video, které bylo sestříháno s tiskových konferencí odborového svazu a z řady protestních akcí zdravotnických odborů, které se konaly v různých částech republiky. Zdravotničtí odboráři v tomto sestřihu mimo jiné zhodnotili dvouleté období covidové pandemie, které jsme v letech 2020 až 2021 prožili. Zdůraznili přitom, jak složité a namáhavé období to bylo jak pro zdravotníky, tak i ostatní nezdravotnický personál nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Přitom v těchto videopříspěvcích bylo poukázáno na to, jak zdravotnické odbory bojovaly za to, aby lidé, kteří takto, přímo s nadlidským nasazením svých sil pečovali o pacienty, kdy řada mnozí z nich neviděli po několik dní ani své rodiny, a kdy řada z nich přišla i o svůj život. Proto také zdravotnické odbory logicky požadovaly po vládě, aby zdravotnický personál byl za tuto jejich odpovědnou práci náležitě odměněn. To se také, po nezměrném úsilí zdravotnických odborářů, nakonec stalo. Odboráři v nich připomněli s tehdejším premiérem Andrejem Babišem a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou. K těmto příspěvku v rámci úvodního videoprogramu se skutečně dá jen říci, že zdravotníci si toto poděkování a ocenění za jejich nasazení v covidové době opravdu zaslouží.
Přirozeně, že v tomto úvodním videozáznamu zazněly i názory a myšlenky o tom, jak zdravotničtí odboráři hodnotí odbornou a politickou úroveň zdravotnické politiky současné vlády. Zdravotnické odbory například odmítají návrh ministerských úředníků na snížení pracovníků hygienické služby. Vždyť právě covidová pandemie ukázala, jak důležitá je prevence, což je jedním z hlavních Vystoupením předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníkové 8. října 2022 na Václavském náměstí v Praze, na mítinku Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) „Proti chudobě!“. Zdravotnické odbory připomněly, že jim jde o to, aby naši spoluobčané opravdu nežili v chudobě, aby si, za své vydělané peníze či důchody, dokázali zajistit kvalitní a pro ně dostupnou zdravotní péči. Právě toto je, podle zdravotnických odborů dnes vysoce aktuální téma, a to v souvislosti s návrhem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka na uzákonění nadstandardní zdravotní péče, který by rozdělil naše občany na bohaté a chudé, kteří by si tuto nadstandardní péči nemohli dovolit.
Jako první z pozvaných hostů vystoupil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Poděkoval zaměstnancům sociálních služeb a zdravotnictví za jejich práci, přičemž uvedl, i když měli na jednáních tripartity s Dagmar Žitníkovou řadu odlišných názorů, ocenil její pracovitost, vytrvalost, houževnatost, férovost a korektnost.
Zároveň Marian Jurečka uvedl, že máme vysokou inflaci, rostou výdaje, prakticky na všechno. Kolem návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) poznamenal, že se nyní o tom v naší společnosti živě diskutuje. Vláda, podle něho, hledá cestu, jak reagovat na rostoucí výdaje a zároveň nezvyšovat deficit státního rozpočtu. Důvody jsou, jak dále konstatoval, i ekonomické, protože obsluha rostoucího státního dluhu stojí každý rok také nemalé peníze.
Také hovořil i o důchodové politice vlády. Jako zásluhu vlády připomněl rozhodnutí o tom, že by záchranáři mohli odejít až o pět let dříve do důchodu bez krácení penze. Přičemž dodal, že existuje řada dalších náročných profesí, kde je také třeba toto umožnit.
Pokud jde o sociální služby Marian Jurečka uvedl, že zaměstnanci sociálních služeb by měli být lépe placeni, že je jich málo, a že v zařízeních je velká fluktuace. Zdůraznil, že se snaží zlepšit financování sociálních služeb, kraje jako zřizovatelé velké části zařízení sociálních služeb podle něj dostanou na příští rok narůst ve výši, o jakou si požádaly, a to včetně požadavků na prostředky na platy. Konkrétně jde o 26,5 miliardy korun, což je meziroční navýšení o 12,2 procenta. Poskytovatelé sociální péče tedy peníze na zvýšení platů a mezd mají. Načež k tomu ještě dodal, kraje s tím souhlasily.
Marian Jurečka zároveň připomněl, že kromě stanovení minimální a zaručené mzdy nemá ministerstvo práce (MPSV) nad soukromými poskytovateli sociální péče včetně krajských či obecních žádnou pravomoc. Stejně tak ministerstvo zdravotnictví stanoví jen výši platů v příspěvkových organizacích, na mzdy soukromých firmách vliv nemá. K tomu musíme dodat, že zdravotnické odbory přitom dlouhodobě upozorňují, že rozdíly mezi platy stejných nelékařských profesí ve státních nemocnicích a smluvními mzdami v ostatních zařízeních se liší i o 8000 korun.
Ministr Jurečka také uvedl, že ministerstvo práce a sociálních věc chystá změny zákonů, které budou mít dopady na pracovní podmínky zaměstnavatelů v sociálních službách. „Legislativně budeme v příštím roce reagovat na to, abychom nastavili standardy v sociálních službách. Je to něco, co musíme udělat i kvůli financování z EU,“ uvedl. Řešit chce také pravidelnou valorizaci příspěvku na péči a materiálně-technické standardy, které určují podmínky pro prostory, ale i vytápění nebo personální zabezpečení poskytovaných služeb.
V diskusi, k vystoupení ministra Mariana Jurečky, členka výkonné rady OS Marcela Holčáková zdůraznila, že pouze zvýšení platových tarifů zajišťuje, že zaměstnanci opravdu peníze dostanou. A zeptala se, když si pan ministr tak váží práce zaměstnanců sociálních služeb, o kolik procent jim tedy od příštího roku zvýší platové tarify? Ministr Jurečka odpověděl, že na zvýšení platových tarifů ve vládě není shoda, takže tarify se od nového roku zvyšovat nebudou.
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková k tomu ale dodala, že odborový svaz požaduje zvýšení platových tarifů a pokud s tím vláda nesouhlasí, požaduje, aby peníze na platy byly účelově vázané a nedaly se proto použít jinak.
Pokud jde o vystoupení ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který měl být druhým hlavním řečníkem za vládu, ten se z jednání sjezdu omluvil, přičemž slíbil poslat zdravici, ale odborovému svazu nedorazila. Ministra zdravotnictví měl zastoupit jeho náměstek Josef Pavlovic, který na jednání dorazil s velkým zpožděním, a aniž by vystoupil nebo dal prostor k položení dotazů, krátce poté zase odešel. Posléze byl z ministerstva zdravotnictví, podle zpravodajství médií, omluven, že měl náhle jiné povinnosti, které musel vyřešit.
Za další pozvané hosty nejprve vystoupil nejprve prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR a Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, který ocenil sociální dialog s odborovým svazem. Konstatoval, že je tak kvalitní, že o něm, na vyžádání z orgánů EU, hovořil i v několika zemích EU, a to jako o možné inspiraci pro činnosti tamějších zaměstnavatelů ve zdravotnictví. Dále uvedl, že se s odborovým svazem vzájemně respektují a vědí, co od sebe vzájemně mohou očekávat. I když jde o zástupce zaměstnavatelů a zástupce zaměstnanců, často se ve svých názorech a požadavcích shodnou, například pokud jde o dotace do sociálních služeb či některé změny v legislativě. Shoda není například v názoru na to, jaký by měl být poměr mezi platovými tarify a nenárokovými složkami mzdy. Vyjádřil naději, že se podaří obnovit jednání o kolektivní smlouvě vyššího stupně. Dosavadní jednání podle něho brzdilo financování. Jakmile budou v příjmové části v sociálních službách stejné podmínky, bude to signál pro návrat k jednání a naděje na uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně, stejně jako je tomu například v Rakousku, Finsku či Švédsku.
Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR a nově zvolený senátor Marek Slabý ocenil spolupráci při prosazování možnosti předčasného odchodu do důchodu pro záchranáře a slíbil, že se bude v Senátu snažit, aby byl zákon schválený. Připomněl problémy s financováním zdravotnických záchranných služeb a uvedl, že asociace chce vytvořit fond, který by v případě tragédií a těžkých životních situací pomohl záchranářům a jejich rodinám.
Prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová poděkovala odborovému svazu, a zvláště předsedkyni Dagmar Žitníkové za spolupráci. Ocenila obětavou práci zdravotníků v době pandemie covidu, při zajišťování očkování a zvládání mnoha dalších úkolů. Role České asociace sester je trochu jiná, jde hlavně o profesní organizaci, přesto má cíle stejné jako odbory, především zvyšování platů a zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása ocenil dlouhodobou spolupráci s odborovým svazem a připomněl, že zdravotně postižení jsou velmi zranitelnou skupinou občanů a nyní mají vážné problémy s cenovou nedostupností zdravotnických prostředků. Podivil se, jak lehce si nechaly zdravotní pojišťovny vzít 14 miliard korun. Je velmi znepokojen tím, jak se vyvíjí legislativa v sociálních službách, i dalšími návrhy, které se objevují v současné době a týkají se například důchodů. Je mu velice líto, že nemůže chválit a říci, že nám je fajn. Není nám fajn.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula popsal postoje ČMKOS k současným problémům spojeným s inflací a nárůstem cen energií. Řekl, že ceny prakticky všeho, to je především základních životních potřeb, se od loňského roku zvýšily o o16,6 procenta. Poznamenal, že jestli si někdo myslí, že se již ceny začnou snižovat, tak to není pravda. Předseda odborové centrály ČMKOS naopak řekl, že v příštím roce můžeme očekávat růst cen ve výši 26 % oproti počátku roku 2022. Propadem reálných příjmů, jak k tomu Josef Středula poznamenal, svojí životní úrovní se vrátíme o pět až sedm let zpátky.
Předseda ČMKOS dále odsoudil záměr prodlužovat věk odchodu do důchodu a v této souvislosti sdělil, že už nyní český zaměstnanec ve srovnání s německým odpracuje za svůj aktivní život o 10 až 11 let více. Letošní jednání s vládou o platech považuje za nedůstojné. Není možné nezvýšit tarify zaměstnancům veřejných služeb a veřejné správy a zároveň tolerovat obrovské daňové úniky, které ilustroval na nákupech luxusních aut jen v několika případech soukromě a v drtivé většině na firmu, tedy bez DPH.
Načež také dodal, že kdy hovoří s vládními představiteli, má takový pocit, že s nimi nehovoří o lidech, ale jen číslech. Současně poznamenal, že pokud jde o zdravotnictví, tak je zde snaha u nás zavést systém amerického zdravotnictví, viz návrhy ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který chce zavést dvojí péči o lidi. Ale on přece, jako Josef Středula, žije v České republice, a nikoliv ve Spojených státech. Proto také odmítá přijmout právě tento asociální systém amerického zdravotnictví.
Pokud jde o jeho prezidentskou kandidaturu, uvedl, že prezidentem České republiky by měl být člověk, který zná život, jaký ve skutečnosti je. On si myslí, že, jako odborář, právě tuto roli splňuje. Načež dodal, že by, jako prezident ČR, pokud by byl zvolen, vůči vládě, a ostatním orgánům státní moci, hájil zájmy běžných občanů. Na závěr svého vystoupení poděkoval za podporu odborářů při své kandidatuře na prezidenta a požádal o podporu při volbě prezidenta. Poté, na závěr svého projevu, sklidil od účastníků sjezdu velký potlesk.
Místopředsedkyně ČMKOS Radka Sokolová uvedla, že členkou odborového svazu se stala hned po skončení střední školy, když nastoupila do Léčebných Lázní Jáchymov, a je ráda, že jí je dosud. Když opouštěla práci zaměstnance ústředí odborového svazu, odcházela z týmu, který jí byl druhou rodinou. Vyzdvihla význam odborového vzdělávání a připomněla, že odborové vzdělávání organizované ČMKOS absolvovali již mnozí členové odborového svazu.
Předseda Slovenského odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Anton Szalay poděkoval za pozvání na sjezd a za dlouholetou partnerskou spolupráci. Čeští a slovenští odboráři prožili mnoho společného na nejrůznějších jednáních, konferencích a seminářích, spolupráce je obohatila nejen odborně, ale i lidsky. Přežili několikanásobné výměny vlád, jednali s mnoha ministry, zažili mnohé nezdary, ale vždycky vytrvali. Uvedl, že i po tolika letech od rozdělení státu řeší čeští i slovenští odboráři stejné problémy, převážně s nedostatkem personálu a jeho odměňováním. Kvůli situaci ve slovenském zdravotnictví například podalo 2100 lékařů k 1. říjnu výpovědi. Věří, že s českým odborovým svazem spolupráce bude i nadále pokračovat a že se bude prohlubovat.
Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu Českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel hovořil o tom, že situace ve zdravotnictví je velmi složitá, protože zdravotničtí odboráři řešili po celá léta, aby do českého zdravotnictví bylo vloženo více peněz, aby se nemocnice mohly nadechnout a lépe hospodařit. Nyní, však v tomto roce zdravotničtí odboráři zaznamenali, že ministr zdravotnictví odňal ze zdravotních pojišťoven 14 miliard korun, které byly určeny na poskytnutí a zaplacení zdravotní péče za státní pojištěnce. Navíc, ačkoliv jsou zdravotníci za své dvouleté nasazení v době covidu oceňováni, zejména slovně, současná česká vláda vůbec nebere v potaz současnou finanční situaci zdravotníků, to je v době energetické a ekonomické krize, kterou právě prožíváme. Zkrátka, nechce zdravotníkům přidat na platech pro rok 2023.
Martin Engel k tomu dále dodal, že kdyby vláda alespoň zdravotníky nechala v klidu, ale ona chce rušit tarifní tabulky a převést tyto platy do formy smluvních mezd zaměstnanců se svými zaměstnavateli. V této návaznosti existují plány na převody nemocnic, jako příspěvkových organizací, na akciové společnosti. Například konkrétních rysů to nabylo v těchto týdnech a měsících v Jihomoravském kraji, kdy má být několik jihomoravských nemocnic transformováno do jedné velké akciové společnosti. Zároveň Martin Engel konstatoval, že vláda chce zavádět nadstandardy, což by znamenalo rozdělení péče na t, co na to mají, a ty, kteří by si tyto nadstandardy nemohli dovolit.
V další části svého vystoupení předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů ocenil spolupráci s OS zdravotnictví a sociální péče ČR, a to zejména na úrovni jejich vedení a krajů, přičemž podotkl, že tato dobrá spolupráce by se měla projevit i dole, to je v konkrétní nemocnicích či jiných zdravotnických zařízeních. Protože, potom by zdravotničtí odboráři postupovali společně při obhajobě zájmů zaměstnanců a hospodářskému vedení nemocnic by se již tolik nedařilo odmítat požadavky odborů se zdůvodněním, že se odbory nedokáží samy mezi sebou dohodnout.
V odpolední části prvního dne sjezdu, následovala, po diskusi o dalším směřování odborového svazu, volba výkonného výboru a jeho vedení. Jak jsme již uvedli v úvodu naší zprávy, na další čtyřleté období byli znovu potvrzení Dagmar Žitníková, jako předsedkyně, a Jana Hnyková a Lubomír Francl, jako místopředsedové.
Na programu druhého dne jednání IX. sjezdu OS zdravotnictví a sociální péče ČR, bylo přijetí usnesení, ve kterém delegáti sjezdu odmítají komercionalizaci zdravotnictví, sociálních služeb a dalších veřejných služeb, dále nesouhlasí s dělením zdravotní a sociální péče pro občany podle jejich finančních možností, zároveň odmítají vytvoření různých typů zdravotní a sociální péče pro bohaté a chudé. Delegáti rovněž odmítají rychlé a netransparentní změny v systému hygienické služby, které jsou motivované úsporou financí. Současně trvají na posílení lázeňské péče, která má nezastupitelnou roli pro upevňování zdraví a prevenci.
Delegáti sjezdu naproti tomu požadují, aby vláda pravidelně zvyšovala minimální mzdu, zaručené úrovně mzdy a platové tarify. Odborový svaz považuje za nepřijatelné propastné rozdíly v příjmech zaměstnanců a trvá na uplatňování principu stejné odměny za stejnou práci a stejné odměny za práci stejné hodnoty. Dále požadují, aby vláda systémově řešila nedostatek zaměstnanců v sociálních službách a zdravotnictví. Je nutné hledat benefitní programy a způsob, jak udržet v zaměstnání stávající zaměstnance a přivést nové. Odborový svaz znovu připomíná, že je připraven se na hledání způsobů stabilizace pracovníků podílet.