Připravované rozšíření množství přesčasových hodin ve zdravotnictví zvýší již dnes vážný nedostatek personálu, a tím i zhorší dostupnost zdravotní péče, načež to ohrozí nejen zdraví přetížených zdravotníků, ale, ve svém důsledku, i zdraví a životy pacientů - to byla ústřední myšlenka, se kterou ve čtvrtek vystoupili na tiskové konferenci zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL), když informovali o tom, že po projednání a schválení dalšího zvýšení počtu přesčasových hodin lékařů a zdravotních sester v Poslanecké sněmovně, je tato otázka na programu plenárního jednání Senátu PČR.
V úvodu tiskové konference předseda LOK-SČL Martin Engel, uvedl, že se v Poslanecké Sněmovně k projednávané směrnici EU, která má být transformována do českého právního řádu, se dostal tzv. přílepek o tom, že lékaři a zdravotní sestry u nás, mohou vykonávat jednou tolik přesčasové práce než ostatní zaměstnanci. Uvedený přílepek byl již schválen v Poslanecké sněmovně a nyní ho bude projednávat Senát PČR. Takže, Martin Engel k tomu dodal, že když se ptal v Senátu, proč se toto jednonásobné navýšení počtu přesčasových hodin v Parlamentu projednává, dozvěděl se, že díky změnám u dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti, by byl ohrožen provoz malých nemocnic. Proto v parlamentu vznikl návrh na zvýšení počtu přesčasových hodin u zdravotníků. Tento argument Martin Engel odmítl s tím, že, podle něho, zdravotní péče v malých nemocnicích běžně funguje a určitě bude fungovat i nadále. Ale, jak dále sdělil, naopak to bude jasný signál vyslaný ke zdravotníkům, že to povede k jejich psychickému a fyzickému přetížení, což povede ke zhoršení zdravotnické péče u nás. A kvůli možným odchodům lékařů a zdravotních sester i ke zhoršení personální situace v českém zdravotnictví.
Martin Engel se dále pozastavil nad slůvkem „dobrovolnost“, který je uveden ve zmíněném přílepku zákona. Podle něho je vcelku jasné, že lékaře v nemocnicích ve věku nad 50 let nikdo do vyššího počtu přesčasových hodin honit nebude, ale týká je to mladých lékařů, zejména těch, kteří se připravují na své atestace, a kteří potřebují souhlas zaměstnavatele, aby mohli být uvolňováni na různé stáže apod. Právě u nich je tato „dobrovolnost“ značně problematická a zpochybnitelná. Mladí lékaři, kteří ve srovnání s vyspělým zahraničím mají horší pracovní podmínky, a jsou značně přetěžováni, budou tímto opatřením, ještě více znevýhodněni. Načež od vládních institucí dostávají signál, že, při své práci v nemocnicích, budou z nich nevolníci. „Já si myslím, že toto je úplně špatně,“ dodal Martin Engel.
Předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů v této souvislosti uvedl, že vládní instituce, místo vděku vůči zdravotníkům, za to, jak v uplynulých dvou, třech letech čelili pandemii covidu, a jak pomohli snížit následky této pandemie, když pracovali na hraně svých psychických a fyzických sil, tak se dočkali další diskriminace. To je, že se jim má ještě dále zvýšit jejich psychická a fyzická zátěž, kterou při své práci, a zejména při přesčasových hodinách, běžně podstupují.
Načež Martin Engel k tomu dodal, že dnes existuje v českém zdravotnictví značná feminizace, kdy až 70 % absolventů vysokých a středních škol jsou ženy či mladé dívky. Přitom preambule dohody s právem Evropské unie, hovoří o sladění pracovního a soukromého života. Česká republika tímto opatřením vysílá úplně jiný signál. „Jestliže součástí tohoto sladění je to, že mladí lékaři budou sloužit ještě více přesčasových hodin, přitom se mají ve svém volnu připravovat na atestace, tak si myslím, že se zde vytváří ´smrtící kokteil´, který z naší strany nezůstane úplně bez odezvy,“ prohlásil Martin Engel.
Poté vystoupila předsedkyně OS zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková, která připomněla, že nejde o první tiskovou konferenci obou odborových organizací k přesčasové práci. Uvedla, že zdravotnické odbory dlouhodobě upozorňují vládu i veřejnost na nedostatek zdravotníků všech profesí. Dále i na to, že objemy přesčasové práce jsou pro zdravotníky velmi vysoké, a že zdravotníci této situace mají, v mnoha případech, již dost. „Jednoznačně lze říci, že nedostatek zdravotníků, který je v českých nemocnicích, potom způsobuje komplikace pacientům. Protože pacienti déle čekají na jednotlivé výkony. Čekají déle na operace, čekají déle na vyšetření. Je velice nezodpovědné, troufla bych si to označit za hazard, aby zdravotníci měli legálně přesčasových hodin ještě více,“ řekla Dagmar Žitníková. Zároveň konstatovala, že současný návrh zvýšení počtu přesčasových hodin nás vrací do roku 2013. Tímto návrhem bude umožněno, aby čeští zdravotníci v nemocnicích ročně odpracovali 832 hodin.
U zdravotnických záchranných služeb je tato situace, podle ní, ještě horší. Tito zdravotničtí pracovníci budou muset odpracovat až 1040 hodin, což je vlastně polovina ročního pracovního fondu. De facto to znamená, že zdravotníci ve zdravotnických záchranných službách by mohli čistě teoreticky v rámci jednoho roku odpracovat až jeden a půl roku, a to naprosto legálně! Jak pro samotné zdravotníky, tak zejména pro zdravotnické odbory, není tato situace akceptovatelná, zdůraznila. Proto odbory svolaly tuto tiskovou konferenci, dodala.
Podle Dagmar Žitníkové existuje spousta studií a materiálů, které jednoznačně prokazují, že unavení zdravotníci dělají chyby. „Nemyslím si, že by kdokoliv z vás, chtěl, aby ho operoval lékař, který má za sebou tři dny práce o víkendu. Potom ještě v pondělí nastoupí na další pracovní směnu. A bude operovat pacienta, který byl na tu práci řádně objednaný,“ řekla.
Podle předsedkyně zdravotnických oborů se přijetím tohoto opatření situace v českém zdravotnictví značně vyostří. Protože, určitá část zdravotníků, bude-li po nich vyžadována další přesčasová práce navíc, budou volit jinou možnost, jak se tomu vyhnout, a to i odchodem z nemocnic, možná i ze zdravotnictví. Budou hledat klidnější práci. Ostatně, potvrzují to i statistické údaje Ústavu zdravotnictví a statistik ČR (ÚZIS). V nich je totiž uvedeno, že v České republice v současné době chybí něco mezi 3 až 5 pracovními úvazky zdravotních sester. Takže, jak dále poznamenala Dagmar Žitníková, pokud bude na zdravotní sestry naložena další práce ve formě přesčasových hodin, potom to zdravotní sestry již fyzicky a psychicky nezvládnou. Zvláště nyní, to je po skončení těžké postcovidové doby, kdy mnoho zdravotníků, kteří sami covid prodělali, má dnes řadu zdravotních problémů. „Když se podíváte na statistická data znovu, zjistíte, že covid, prodělali zdravotníci skoro ve 100 procentech,“ dodala Dagmar Žitníková.
Poté Dagmar Žitníková ukázala graf o věkové struktuře zdravotních sester. Načež upozornila, že v našem zdravotnictví pracují i zdravotní sestry ve věku nad 70 let. Zároveň poukázala na tu část grafu, která vypovídal o tom, kolik sester pracuje ve věku na 60 let, a kolik jich je ve věku nad 55 let. Přičemž k tomu dodala, že ze statistických údajů ÚZIS vyplývá, že do 5 let bude v České republice chybět cca 13.000 zdravotních sester. Tyto údaje jsou, podle ní naprosto přesné, protože ÚZIS čerpá z údajů, které dostává z nemocnic. Zároveň uvedla, že 13.000 zdravotních sester je naprosto nepředstavitelné číslo, a stát s tím bude muset něco dělat. „Pokud by s tím nikdo nic nedělal, opravdu dojde k tomu, že se zdravotní péče omezí, že se prodlouží jednotlivé procedury, a že se zdraví naší populace se může zhoršit,“ řekla předsedkyně zdravotnických odborů. Podle ní to lze opět doložit na statistických údajích z ÚZIS. Načež konstatovala, že se situace může zhoršovat i tím, že naše populace stárne. Přibývá civilizačních nemocí, onkologických onemocnění apod. Všichni tito pacienti budou potřebovat lékařskou a zdravotnickou péči. Takže, bude nutné rozšířit počty a kapacity zdravotnických pracovníků. A nikoliv je snižovat, k čemuž, přijetím této právní úpravy, dojde.
Podle Dagmar Žitníkové nejde jen o samotné zdravotníky, ale i o to, že oni žijí ve svých rodinách. Takže, tato neúměrná zátěž se přenáší i na jejich rodiny, které tím trpí. Dá se říci, že lidé, kteří pracují v nemocnicích, nemají skoro žádný soukromý život. „Prakticky jdou ze směny do směny, a to přece nechceme. My jsme naopak navrhovali koncepčně vytvořit další studijní místa na zdravotnických školách, navýšit kapacity, ale tím se zatím nikdo u nás nezabývá,“ upřesnila.
Poté přešla k tomu, jak budou zdravotnické odbory postupovat. „Rozhodně chceme, aby politici, v tomto případě Senát PČR, který bude o novele jednat na plenární schůzi, si uvědomili svoji politickou zodpovědnost. A aby si uvědomili i to, že navýšení přesčasové práce ve zdravotnictví, není koncepčním řešením, a že je potřeba přijmout jiná opatření, jiné kroky,“ prohlásila Dagmar Žitníková.
Načež uvedla, že zdravotnické odbory se chtějí v tomto případě obrátit na prezidenta republiky, aby svým politickým působením napomohl tuto situaci řešit. Vždyť zdraví našich občanů je jeden ze zásadních problémů naší společnosti. Když veřejně vyjadřuje, že problémy společnosti chce pomoci řešit, měl by pomoci.
V případě, že zdravotnické odbory v tomto jejich úsilí o zrušení přílepku k zákonu neuspějí, a opatření nabude právní platnosti, budou vedoucí představitelé zdravotnických odborů tuto situaci řešit ve spolupráci se svými kolegy v jednotlivých nemocnicích a na jednotlivých pracovištích zdravotnické záchranné služby s tím, že se těmto návrhům, pokud by prošly, budou bránit.
Vzápětí Dagmar Žitníková také řekla, že zdravotnické odbory informovaly ministra zdravotnictví, že se odbory obrátí Evropskou komisi s tím, že touto právní úpravou došlo k porušení směrnic o přesčasové práci, kterou vyhlásila Komise, a která je závazná pro všechny členské země EU. Načež dodala, že zdravotnické odbory považují za absurdní tuto právní úpravu, a to v době, kdy se v EU razí názor o slaďování pracovního a soukromého života.
Poté vystoupila místopředsedkyně OSZSP ČR Jana Hnyková, která řekla, že poslanci se rovněž zabývali nápadem, zavést zvýšený počet přesčasových hodin i v sociálních službách. Načež upozornila, že v sociálních službách se projevuje velká fluktuace a tím také i značný nedostatek zaměstnanců. Konstatovala, že z dat, které poskytlo ministerstvo práce a sociálních věcí, vyplývá, že v sociální sféře začíná rapidně klesat výše platů a mezd, což vede k tomu, že zaměstnanci od sociálních služeb odcházejí a hledají si práci v průmyslových podnicích, a všude tam, kde potřebné finanční prostředky dostanou. Zároveň poznamenala, že na posledním jednání jejich pracovního týmu v rámci tripartity, které se uskutečnilo 30. června, na problém nedostatku pracovníků v sociálních službách upozornili. Zároveň během jednání připomněli slova ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který na sjezdu zdravotnických odborů v listopadu loňského roku řekl, že budou navýšeny platy v sociálních službách s tím, že to půjde do nenárokové složky. „Bohužel se tak neděje,“ dodala.
Na druhé straně ocenila přístup zaměstnavatelů v sociálních službách, kteří podpořili návrhy oborů, které se týkají tzv. konsolidačního balíčku. Prostě, aby v rámci úprav konsolidačního balíčku nedošlo ke snížení prostředků Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) a zároveň i benefitů pro zaměstnance. Zaměstnavatelé rovněž deklarovali, že si nepřejí i snížení platových tabulek.
Jana Hnyková v této návaznosti upozornila, že vláda původně chtěla snížit platové tarify o 5 procent, což mělo značný negativní mediální ohlas, neboť členové odborů se proti tomuto vládnímu návrhu začali velmi otevřeně bouřit. Načež zdůraznila, že odbory s tímto návrhem, který zazněl v původním návrhu konsolidačního balíčku, zásadně nesouhlasí. Podle ní by odbory naopak chtěly v příštím roce navýšit platové tabulky alespoň o 5 %, protože inflace, to je za bydlení, energie, stravu apod., se výrazně dotýká rodinného života. „Myslím si, že zaměstnanci by měli žít důstojným životem,“ dodala Jana Hnyková
Na konci svého vystoupení se ještě vyjádřila i k otázce navýšení přesčasových hodin ve zdravotnictví. Připomněla, že zdravotníci chtějí žít normálním životem, se svými rodinami. „Jsou to mámy od rodin. Chtějí mít čas se věnovat svým dětem. Ve zdravotnictví máte spoustu rozpadlých manželství, a to právě díky směnnému provozu,“ popsala situaci zdravotníků Jana Hnyková. Zároveň zdůraznila obrovskou náročnost jejich práce, přičemž v dnešní době se vláda snaží zdravotníkům ještě více naložit na jejich bedra. Načež k tomu dodala, že to bude mít značný negativní dopad na úroveň zdravotnické péče u nás.
Poté následovala diskuse, v níže se střídali Martin Engel a Dagmar Žitníková v odpovědích novinářům, kterým vysvětlovali některé další souvislosti s tím, co jim předtím sdělili.
Například Dagmar Žitníková v rámci diskuse mimo jiné řekla, že zdravotnické odbory vyvíjely tlak na stát, aby se zvýšily kapacity středních zdravotních škol a vysokých zdravotnických škol pro zdravotní sestry. Navrhovaly, aby se tak pracovníci ve zdravotnictví stabilizovali i prostřednictvím různých benefitů. Odbory chtěl rovněž, aby byl vytvořeny stipendijní programy. Přičemž by již v průběhu studia byli studenti podporováni konkrétními zaměstnavateli s tím, že po skončení studia, by u tohoto zaměstnavatele byli zaměstnáni.
Podle Dagmar Žitníkové je situace dnes taková, že zhruba jedna třetina zdravotníků, kteří absolvují střední zdravotnické školy či vysoké školy, do zdravotnické praxe nenastoupí. „Nastupuje jich hrozně málo. To, že jich nastupuje málo, je problém. Budou-li tito noví pracovníci ve zdravotnictví mít před sebou perspektivu, že po nich bude vyžadována přesčasová práce navíc, bude to pro řadu z nich faktor, který je přesvědčí o tom, aby do zdravotnictví vůbec nenastoupili,“ konstatovala Dagmar Žitníková.
Poté uvedla, že zdravotnické odbory chtěly, aby ministerstvo zdravotnictví vytvořilo personální skupinu, která se bude personální stabilizací ve zdravotnictví zabývat. To je, aby pro zdravotníky existovaly i různé benefity. Načež dodala, že zatím se tak neděje. Podle ní, vstoupí-li tento návrh na zvýšení počtu přesčasových hodin v právní platnost, tak se situace v českém zdravotnictví ještě více zhorší. Protože to bude důležitý vzkaz nejen pro ty, kteří chtějí ve zdravotnictví začít pracovat, ale i vzkaz pro ty, kteří již ve zdravotnictví pracují. Zkrátka, řada z nich bude nucena tuto přesčasovou práci absolvovat.
Přičemž vysvětlila, že většina zdravotníků je velice solidárních. Vypadne-li v některé nemocnici z různých důvodů sestra, která má nastoupit na směnu, tak, když vrchní sestra zavolá jiné sestře, aby nastoupila ona, většina sester do práce nastoupí, a to i bez ohledu na to, že jejím mimořádným povoláním do práce se porušuje zákoník práce, protože se jí zavolá odpoledne a sestra nastoupí na noční. Podle Dagmar Žitníkové mají zdravotnické odbory obavu, že, díky této právní úpravě, řada zdravotních sester či lékařů ze zdravotnictví odejde. „Nedělá se zde nic proto, aby se podmínky ve zdravotnictví zlepšily a stabilizovaly,“ zdůraznila Dagmar Žitníková.
V úplném závěru tiskové konference předsedkyně zdravotnických odborů znovu zopakovala, že odbory sdělily ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi a příslušným zástupcům ministerstva zdravotnictví, že pokud bude tato právní úprava přijata, zdravotnické odbory se obrátí na Evropskou komisi. Případně, budou-li mít zaměstnanci o to zájem, zdravotnické odbory se obrátí i na Evropský soud pro lidská práva.