Současná situace ve FN Bulovka a otázka neúměrného navýšení počtu přesčasových hodin lékařů v nemocnicích – to byla dvě hlavní témata, o nichž se hovořilo na čtvrteční tiskové konferenci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR) a Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) v Praze.
V obou dvou případech, o nichž zástupci zdravotnických odborů hovořili, jde o to, že v průběhu září Poslanecká sněmovna PČR schválila novelu zákoníku práce, na jejímž základě se lékařům v nemocnicích navýšil dosavadní počet 416 přesčasových hodin na dvojnásobek, tj. na 832 hod. Zároveň byly, toto novelou zákoníku práce, lékařům zrušeny 24hodinové služby a byly nahrazeny dvěma 12hodinovými službami. To však, jak říkají lékaři, při ně bude vytvářet velice nepříjemné pracovní prostředí během jejich služby, zejména o víkendech. S tím samozřejmě lékaři, především mladí lékaři, nesouhlasí! Ostatně, ve svém odmítavém stanovisku k tomuto rozšíření přesčasových hodin, je nedávno vyjádřila Sekce mladých lékařů České lékařské komory. Její odmítavé stanovisko podpořila jak Česká lékařská komora, tak i oba odborové svazy, tj. OSZSP ČR a LOK-SČL. Mimochodem, o tom jsme již informovali na našich webech během září, kdy se o tom začalo hovořit a jednat. Tedy nejen z tiskových konferencí zdravotnických odborů, ale například i v našem zpravodajství se setkání odborářských zdravotníků s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem, k němuž došlo 18. září 2023 v budově České lékařské komory.
Složitou situaci ve FN Bulovka je nutné urychleně řešit!
V úvodu tiskové konference předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková a předseda LOK-SČL Martin Engel informovali o situaci ve FN Bulovka. Jde totiž o to, že vedení nemocnice rozhodlo o tom, že „všichni lékaři oddělení ARO a oddělení urgentního příjmu počínaje dnem 1. října přecházejí do nepřetržitého pracovního režimu v rámci nepřetržitého provozu uvedených oddělení, tj. mění se dosavadní (jednosměnný) pracovní režim všech lékařů ARO a OUP na nepřetržitý pracovní režim“. To je však, podle zdravotnických odborů, v rozporu s dosud platnými pracovními smlouvami, jelikož lékaři na odděleních ARO a urgentního příjmu mají ve svých pracovních smlouvách uvedeno toto: „Sjednaný rozsah pracovní doby:40 hodin týdně.“ To by, podle zdravotnických odborů, samozřejmě překračovali.
Martin Engel k tomu řekl, že ho fascinuje vyjádření ředitele FN Bulovka Jana Kvačka v pondělním pořadu Události, komentáře České televize, že se ve FN Bulovka podařilo zajistit nepřetržitý provoz. Podle Martina Engela na tom, že nedojde k ohrožení zdraví či života pacientů na těchto oddělení, ředitel Jan Kvaček minimální zásluhu. Protože zaměstnanci těchto oddělení si řekli, jestliže by měli převážet pacienty někam jinam, do jiných nemocnic, tak si samozřejmě uvědomují, že by tito pacienti, že v důsledku tohoto převozu, by mohli utrpět nějakou újmu na jejich zdraví. Proto také, o své vůli, nikoliv dobrovolně, ale aby byla zajištěna péče o tyto pacienty, chod těchto oddělení zajistí.
Zároveň Martin Engel k tomu řekl, že lékaři obou oddělení, tj. ARO a OUP, mají rovněž podporu ostatních lékařů a zdravotníků z jiných oddělení FN Bulovka. Načež dodal, že tyto změny ve FN Bulovka měly platit, podle nařízení jejího ředitele, od 11. října t.r. Proto také zdravotnické odbory ve svém dopisu ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, sdělily tyto své důvody, proč by rozhodnutí ředitele Jana Kvačka mělo být zrušeno. Současně ministra Válka vyzvaly k osobnímu jednání o této záležitosti. Podle předběžných informací by k tomu setkání zdravotnických odborářů, s ministrem Válkem, mělo dojít 10. října. Martin Engel to označil jako možný nejzazší možný termín s tím, že je, v tomto případě, opravdu již minimum času na rozhodnutí o změnách tohoto rozhodnutí ředitele Kvačka.
Otázku přesčasových hodin je, podle odborů, nutné vyřešit!
Podle zdravotnických odborů téměř šest tisíc výpovědí z prosincových přesčasů už podali lékaři napříč republikou.
„V současné době je to tak, že zdravotníci jsou také jenom lidi a v podstatě začínají řešit i svoje problémy. Spousta zdravotníků opravdu už nemůže,“ vysvětlila postoje zdravotníků Dagmar Žitníková.
Předseda LOK-SČL Martin Engel k tomu dodal, že v podstatě, ze strany vlády, potažmo ministerstva zdravotnictví, chybí sociální dialog. V průběhu tiskové konference poznamenal, že odbory, jako sociální partneři, jsou o těchto změnách informováni v rámci tripartity (Rady hospodářské a sociální dohody ČR – pozn. red.) s tím, že se to, ve své podstatě, dozvědí o několik hodin dříve než naši občané z médií. Jinak ale, pokud jde o projednávání nastolených problémů, odbory nejsou, ministerstvem zdravotnictví, přizvány k aktivnímu podílu na jejich řešení. Podle něho to není sociální dialog, tak, jak by měl správně probíhat.
Podle Dagmar Žitníkové a Marina Engela zdravotnické odbory připravuji oznámení či spíše stížnost pro orgány Evropské unie na to, jak je u nás, na základě novely zákoníku práce, stanoven počet přesčasový hodin v nemocnicích. Dopis pro Evropskou komisi je již připraven, ale čeká se na to, jak dopadne jednání ve vládě a v Poslanecké sněmovně o změně této pasáže zákoníku práce směrem k původnímu textu. V kladném případě, by tato pasáž dopisu ztratila smysl, v opačném případě ji zdravotnické odbory odešlou.
V nemocnicích chybí 3000 až 5000 zdravotních sester
Přirozeně, že v průběhu tiskové konference se hovořilo i o jiných aspektech českého zdravotnictví, které u zdravotních odborů vyvolávají vážné pochybnosti o tom, aby náš zdravotní systém zajistil své řádné fungování do budoucna.
Je to především otázka nedostatku lékařů a středního zdravotního personálu. Například Dagmar Žitníkové k tomu uvádí, že již nyní u nás chybí 3000 až 5000 zdravotních sester. K tomu je nutné připočíst dalších asi 11.000 zdravotníků, jimž je nad 60 let a půjdou do důchodu. Celkově je zdravotních sester v Česku přes 80.000, na jejich nedostatek zdravotnické odbory upozorňují dlouhodobě.
Pro jejich udržení by, podle zdravotnických odborů, bylo třeba zvýšit základní mzdy a podobně jako u lékařů zvýšit i počty žáků na zdravotnických školách. U chybějícího pomocného personálu a nižších zdravotnických kategorií by se měla, podle Dagmar Žitníkové, vytvořit společensky prospěšná místa, na něž by v první fázi přispívaly úřady práce a následně by to řešila bonifikace zdravotních pojišťoven. „Počty absolventů zdravotnických škol jsou vyšší než v minulých letech. Ale problémem je, že když pak vidí, jak to v praxi vypadá, tak ve většině odejdou jinam,“ uvedla Dagmar Žitníková. Načež dodala, že po absolutoriu jich nastoupí 30 procent, a po jednom roce práce, tam z nich zůstane opět pouze 30 procent.
Zároveň uvedla, že je zvýšit řešit kromě řádného odměňování také benefity. „Do republiky jezdí na veletrhy (práce – pozn. red.) zástupci nemocnic z Německa, Rakouska, arabských emirátů, z Anglie, Ameriky a nabízejí daleko lepší podmínky. Kromě vyšších základních platů další dovolenou, příspěvek na dopravu domů, ubytování, školky pro děti, uplatnění pro jejich partnery a další. A tady jsme my zaspali,“ dodala.
Načež také řekla, že „novela zákoníku práce teď (od 1. října – pozn. red.) umožňuje, aby zdravotníci odpracovali 832 hodin ročně přesčasů, dvojnásobek než dosud. Počítá se to jako běžný standard, a to je jeden z důvodů, proč (sestry – pozn. red.) v nemocnicích nejsou." Podle ní na záchranných službách mohou dokonce odpracovat až 2,5násobek, tedy přes 1000 hodin ročně, což je polovina ročního fondu pracovní doby.
Základní plat lékařů a sester navázat na vývoj průměrné mzdy!
Zdravotnické odbory rovněž požadují, jak snížení počtu hodin přesčasů pro zdravotníky a lékaře, tak navýšení jejich platů. Nastavení dlouhodobě přijatelných podmínek je, podle nich, zásadní pro budoucí fungování českého zdravotnictví.
Pro lékaře a sestry v nemocnicích žádají zdravotnické obory základní plat bez přesčasů a služeb navázaný na vývoj průměrné mzdy. Podle Martina Engela u lékařů by to měl být 1,5 až trojnásobek, to je proti současnosti, nejméně o 50 procent více. Podle Dagmar Žitníkové u zdravotních sester až dvojnásobek průměrné mzdy.
„Naše požadavky vycházejí z toho, jakým způsobem jsou upravené platy zejména na Slovensku,“ uvedla Dagmar Žitníková. Česká republika, podle ní, v současné době není konkurencí okolních zemí.
Podle Martina Engela „průměrný nástupní plat lékaře je kolem 40.000 korun. Proti tomu by to bylo o 50 procent, u nejzkušenějších až 85 procent více.“ Představa LOK-SČL je 60.000 korun základní plat pro nastupujícího lékaře a pro nejzkušenější až 120.000 korun. „V Evropě je to někdy až pětinásobek. Dluh ČR vůči nejzkušenějším lékařům je obrovský," dodal Martin Engel.
K průběhu tiskové konference ještě musíme dodat, že tyto požadavky, jak je prezentovali předsedkyně OSZSP ČR Dagmar Žitníková a předseda LOK-SČL Martin Engel, jménem obou odborových svazů, sdělili dopisem premiérovi Petr Fialovi, a také ministru zdravotnictví Vlastimilovi Válkovi.
Mimochodem, z informací zdravotnických odborů, také vyplývá, že v úhradové vyhlášce pro rok 2024, by měly být v úhradové zvlášť vyčleněné peníze na zvýšení platů v lůžkových zdravotnických zařízeních a ve zdravotnické záchranné službě (ZZS). Zdravotnické odbory rovněž dlouhodobě žádají, aby byly sjednoceny platy v nemocnicích zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, které jsou zejména fakultní, a v nemocnicích jako obchodních společnostech, které zřizují města, kraje či soukromníci. Rozdíly jsou, podle zdravotnických odborů, v tisících korun.
Přirozeně, že o tom, jak celá záležitost kolem navýšení přesčasových hodin a zvýšení platů lékařů a zdravotních sester dopadne, vás budeme průběžně informovat.