Euro ohrožuje budoucnost Evropy, tvrdí již delší dobu americký ekonom Joseph Stiglitz z Kolumbijské univerzity v USA. Uvádí to ve svém zpravodajství týdeník Echo24.cz, který zároveň upozorňuje, že v současné době byla zpracována nová studie, která zjistila, že euro má nulový dopad na rozvoj obchodu, přičemž zastánci eura dlouhodobě tvrdili opak.

Echo24.cz dále konstatuje, že z hlediska příznivců přijetí eura zdrcující studie vychází v zářijovém vydání prestižního vědeckého žurnálu Journal of International Money and Finance. Přičemž, podle této studie, je efekt eura na růst vzájemného obchodu členských zemí měnové unie v zásadě nulový!

Takže, například z hlediska intenzity obchodu České republiky a Německa je, podle uvedené studie, vlastně jedno, zda Česko platí eurem nebo korunou.

Přitom klíčovým argumentem příznivců eura v uplynulém čtvrtstoletí bylo právě to, že euro povzbudí zahraniční obchod Česka v rámci eurozóny a v rámci celé EU. Tento argument však zmíněná nová studie vyvrací s tím, že k němu odborní autoři dospěli prostřednictvím již překonaného, z dnešního hlediska tedy nesprávného metodického přístupu.

Ohledně eura vyjadřují silné pochyby i další přední ekonomové. „Euro ohrožuje budoucnost Evropy. A evropský projekt je důležitější, než abychom ho obětovali ve jménu eura,” píše například Joseph Stiglitz, laureát Nobelovy ceny za ekonomii v roce 2001, a to ve své knize Euro: Společná měna jako hrozba pro budoucnost Evropy, jež v České republice vyšla v roce 2017.

Podle této studie, z ekonomického hlediska, nyní Česká republika nemá pro přijetí eura žádný důvod. Koruna obstává dobře. Češi jí důvěřují. Mají v ní drtivou většinu svých úspor. V takřka všech klíčových makroekonomických ukazatelích Slovensko, to je země velmi dobře srovnatelná s Českou republikou, díky podobnému kulturně-historickému vývoji, za Českou republikou zaostává, přičemž v řadě ohledů je toto jeho zaostávání ještě markantnější než před rokem 2009, kdy Slovensko do eurozóny vstupovalo. Slovensko dlouhodobě vykazuje vyšší úroveň veřejného zadlužení, vyšší míru nezaměstnanosti, naopak registruje například citelně nižší příliv čistých přímých zahraničních investic v poměru k HDP než ČR.

Euro, pokud by jej Česká republika přijala, by způsobilo menší kolísání kursu v době otřesu na světových trzích. Koruna však dobře obstává i při světových krizích, jako byla ta covidová nebo nyní ta související s válkou na Ukrajině, takže přestože je její kurs rozkolísanější, než by byl ten eurový, české ekonomice to nijak zvlášť neškodí. Naopak při přijetí eura Česká republika, respektive její centrální banka přijde o možnost nastavit si úrokové sazby přesně na míru.

Klíčové úskalí eura tkví nejen v tom, co praví výše uvedená studie o jeho nulovém dopadu na rozvoj obchod, či v tom, co ní míní nositel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz, ale také ve ztrátě nezávislé měnové politiky. A ostatně také v tom, že by Česká republika již bohatší země EU nemohla dohánět skrze zpevňování kursu, ale již jen na základě inflace. Euro navíc, jak dále připomíná Joseph Stiglitz, stále nestojí na pevných základech, neboť eurozóna nepředstavuje takzvanou optimální měnovou oblast, což může v budoucnu vést k jejím fatálním krizím, včetně jejího rozpadu, a v takovém případě je lepší být mimo ni.