V souvislosti s novou dotační politikou vlády, proti které od ledna protestují zemědělci sdružení v Agrární komoře ČR (AK ČR) a Zemědělském svazu ČR (ZS ČR), a která bude znamenat znatelný pokles dotačních příjmů pro střední zemědělce za současného výrazného navýšení nákladů, dojde k ekonomické nestabilitě řady zemědělských podniků. Podle tiskové zprávy Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR farmáři budou, v důsledku takto nastavené dotační politiky současné vlády, muset přehodnotit výdaje, včetně investic do okolních komunit a spolků. Jak ukázal průzkum Zemědělského svazu ČR, jen za jejich členy se jedná o více než čtvrt miliardy korun investic.

„Zemědělské podniky jsou nositelé zaměstnanosti ve svých regionech. Kromě toho se již tradičně podílejí na rozvoji venkova, sportovním i kulturním životě obcí, budování infrastruktury a také podporují řadu spolků od myslivců, přes hasiče až po ochránce přírody. Částečně přitom nahrazují roli státu, protože investují do aktivit, na které se ze státního rozpočtu nedostává,“ vysvětlil v tiskové zprávě AK ČR a ZS ČR předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Svá slova dokumentuje i následnou tabulkou, viz níže.

 

Investice zemědělských podniků do komunitního života *
Obce	101 mil. Kč
Sportovní kluby	20 mil. Kč
Dobrovolní hasiči	20 mil. Kč
Myslivci	52 mil. Kč
Ochrana přírody	43 mil. Kč
Ostatní spolky	27 mil. Kč
Celkem	263 mil. Kč

 

V tiskové zprávě se dále uvádí, že podle již dříve zveřejněného průzkumu Agrární komory ČR vyplývá, že přibližně 60 procent zemědělských podniků plánuje v souvislosti s chystanými změnami dotací omezit zemědělskou produkci. „V takové situaci a za podmínky, že budou chtít dále podnikat, nezbyde jiná možnost než omezit zbytné výdaje. Podpora komunitního života obcí rozhodně nepatří mezi nezbytné náklady,“ doplnil citovaná fakta prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Důvodem nevole produkčních zemědělců je plánovaný přesun zemědělských dotací k těm nejmenším podnikům. Česká republika chce jít vysoko nad rámec návrhu Evropské komise a místo doporučených 10 procent hodlá vyčlenit pro mikrofarmy bezprecedentních 23 procent. Plánované přerozdělení především poškodí tisíce středních zemědělců, kteří se věnují finančně a energeticky náročným činnostem, jako je chov zemědělských zvířat, pěstování brambor, ovoce či zeleniny. Omezí-li farmáři zemědělskou produkci, nutně to povede k dalšímu propadu naší potravinové soběstačnosti a zvýšení závislosti na dovozu.

Tisková zpráva v této souvislosti odkazuje, že více, a podrobnější informace, se čtenáři dozvědí na webových stránkách Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR www.vladni-agrohazard.cz.

V tiskové zprávě se zároveň konstatuje, že průzkumu Zemědělského svazu ČR se zúčastnilo 108 zemědělských podniků z celé České republiky. Výpočet je abstrahován na všechny členy Zemědělského svazu ČR. Údaje vycházejí z reálných investic zemědělských podniků za rok 2021.