No, on to nebude úplně nový zákon, je to jenom novelizace, ale ta je právě u tohoto zákona dost důležitá. Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách platí již šestým rokem a mohu potvrdit, že za těch šest let byla vedena řada sporů o tom, kdo a co má činit. A protože situace byla již neúnosná, činil se náš Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – ASO ČR a pozval na jednání špičkové odborníky jak z oblasti BOZP, tak z oblasti pracovního lékařství. Výsledkem byla studie, která zákonodárci dala možnost novelizovat výše uvedený zákon tak, abychom byli s konečnou novelizací spokojeni.

O co nám šlo?

Naprosto byla nevyřešena úhrada vstupních prohlídek i když podle Úmluvy MOP č.161 o závodních zdravotních službách je jasné, že zaměstnavatel nemůže přenášet náklady pracovně lékařské služby na zaměstnance. Novelizace v § 58 Zákona o specifických zdravotních službách uvádí to, co již ve většině firem funguje - vstupní prohlídku si každý zájemce o zaměstnání hradí sám a náklady na tuto prohlídku jsou mu uhrazeny zaměstnavatelem ihned po uzavření pracovní smlouvy. Zaměstnavatel může po dohodě uhradit náklady i neúspěšným uchazečům o zaměstnání, ale jeho povinnost to není, vyjma případů uchazečů o práci v noci.

Další naší snahou bylo usnadnit pracovnělékařské prohlídky v kategorii první, kde je dnes po novelizaci zákona uložena povinnost registrujícímu lékaři vykonat tuto prohlídku a vystavit lékařský posudek o způsobilosti k práci na základě žádosti zaměstnavatele nebo zaměstnance. Pokud tuto pracovnělékařskou prohlídku registrující lékař provede, vztahuje se na něj následně povinnost dát bezodkladně zaměstnavateli podnět k vyžádání mimořádné pracovnělékařské prohlídky podle podmínek uvedených nově v § 57 odst.1 písm. j a § 45 odst. 2  Zákona o specifických zdravotních službách. Jiné povinnosti registrujícímu  lékaři novelizace zákona neukládá.

Nově ale Zákon o specifických zdravotních službách ukládá zaměstnavateli vést dokumentaci o pracovnělékařských službách. Tato dokumentace se  nesmí vztahovat ke konkrétním zaměstnancům, ale musí obsahovat záznamy o poradenství, provedeném dohledu, výsledky analýz apod. Tuto dokumentaci předkládá zaměstnavatel kontrolním orgánům jako doklad o zajištění a fungování zdravotně lékařské péče.

Také jsme se přimluvili za zaměstnavatele a to tak, aby byla zmírněna povinnost poskytovatele pracovnělékařkých služeb „udat“ zaměstnavatel za to, že neplní povinnosti v oblasti BOZP. Tuto povinnost sice poskytovatel má, ale jen v případě, pokud je ohroženo zdraví zaměstnanců.

To je tedy několik změn Zákona o specifických zdravotních službách č. 202/2017, ke kterému ale musí být novelizována i vyhláška č.79/2013. Doufejme, že ji Ministerstvo zdravotnictví do 1.listopadu stihne novelizovat tak, abychom s ní byli spokojeni jako se Zákonem o specifických zdravotních službách, na kterém jsme spolupracovali.