Pod názvem „Budoucnost společnosti, ekonomika, sociální dopady na zaměstnanost, společenský život, sociální dimenze a kolektivní vyjednávání v roce 2021“ se v úterý 29. prosince 2020 uskutečnila 6. mezinárodní konference Asociace samostatných odborů (ASO) z Kongresového centra v Praze.

Předsedu ASO Bohumíra Dufka jsme požádali o vysvětlení některých jeho myšlenek, která pronesl na konferenci.

Velký důraz jste kladl na potřebu rekvalifikace těch zaměstnanců, kteří přijdou o práci. Opět jste vyzval úřady práce, že v tom mají sehrát rozhodující roli. Proč právě ony?

Rozhodující roli v tomto úsilí připravit propuštěné zaměstnance na nové pracovní zařazení musí sehrát stát. Je logické, že stát tuto roli deleguje na úřady práce. Vždyť je to jedna ze základních podmínek jejich činnosti. Myslím si však, že naše úřady práce v tomto značně selhávají. Firmy, společnosti si na toto jejich činnost stěžují, neboť nabídky rekvalifikačních kurzů neodpovídají tomu, co naše hospodářství potřebuje. Připomněl bych, že postupující digitalizace, automatizace a robotizace vyžaduje, aby lidé uměli obsluhovat náročná strojní zařízení s tím, že bude ubývat profesí, kde se vyžaduje hrubá manuální práce. Pro mne je příkladem dánský systém rekvalifikací, který je na velmi solidní úrovni již po řadu desítek let.

Na konferenci také zaznělo, že propouštěni jsou především zaměstnanci ve službách, zejména v hotelnictví, restauracích a v cestovním ruchu. Mnozí z těchto lidí, však nechtějí přecházet k jiným profesím. Co byste jim k tomu řekl vy?

Měli by si uvědomit, že až odezní pandemie, nastanou značné změny v ekonomice. Přitom se nic do původního stavu nevrátí. Pokud jde o služby, tak se vrátím ke svému výroku, že zkrachuje cca 50 % restaurací, což před několika týdny vyvolalo v naší společnosti velkou polemiku. O tom, že mám pravdu, svědčí jeden údaj ze zahraničí. Nejvýznamnější turistická asociace v Portugalsku totiž vyhlásila, že do konce letošního roku zkrachuje 50 procent tamějších hoteliérů. Tím se potvrzuje i můj odhad, že bude rovněž krachovat í řada restaurací v České republice. Návazně na omezený počet této poptávky se dostanou do problémů i další služby. Pro srovnání uvádím, že 6 % HDP je turistický ruch a 4 % HDP tvoří restaurace a pohostinství. Jsem přesvědčen, že cesta k prosperitě roku 2019 bude zdlouhavá a velice bolestivá.

Mimochodem, v České republice nastal značný odliv turistů již v loňském roce. Šlo především o čínské a ruské občany, kteří hojně navštěvovali zejména Prahu, Český Krumlov a Karlovy Vary. Toto snížení počtu turistů se přirozeně projevilo i ve snížení obsazenosti hotelů. Česká republika tímto poklesem turistů přišla o 900.000 obsazených lůžek v hotelích. K tomu by si zaměstnanci ve službách uvědomit, že pandemie koronaviru tuto skutečnost mnohonásobně znásobí. Situace v turistickém ruchu se, podle našeho odhadu, může začít obracet k lepšímu až v roce 2022 či dokonce později. O návratu k situaci, která byla v roce 2019, ani nemluvím. Proto také lidem z této branže doporučuji, aby neváhali a raději zvolili cestu do jiného oboru činnosti, ať již si vyberou oni sami či prostřednictvím rekvalifikačních kurzů úřadů práce.