Nejdříve si připomeneme o jaké sociální dávky se jedná.
Jednou z dávek státní sociální podpory je příspěvek na bydlení, který přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Ty rodiny nebo občané, kteří nejsou schopni hradit veškeré náklady na bydlení. Jejich příjmy se testují a nárok na příspěvek pak vznikne tomu vlastníku nebo nájemci bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, pokud jeho náklady na bydlení přesahují částku rozhodného příjmu v rodině vynásobeného příslušným koeficientem, která se pak porovnává s částkou normativních nákladů na bydlení.
Druhou dávkou, která je upravena zákonem o pomoci v hmotné nouzi, je doplatek na bydlení. Tato dávka řeší nedostatek příjmu rodiny nebo jednotlivce k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována té osobě, která má nárok na základní dávku pomoci v hmotné nouzi, což je příspěvek na živobytí (Odvozuje se od životního minima. Pro jednotlivce je životní minimum nastaveno na 3410 Kč, u dvoučlenné rodiny s jedním dítětem se hranice posouvá na 7710 Kč). Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě nebo rodině částka živobytí.
V minulém roce byl měsíčně přiznán příplatek na bydlení v cca 141 tisících případech a doplatek na bydlení v cca 26 tisících případech.
A co se mělo v poskytování těchto sociálních dávek změnit:
Vláda při hledání možných úspor navrhla, a zařadila do úsporného daňového balíčku, aby se doplatek na bydlení sloučil s příspěvkem na bydlení. Podle technického řešení vypracovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí měla vzniknout jedna dávka – příspěvek na náklady na bydlení, který měl být součástí dávek v hmotné nouzi. Tímto opatřením mělo dojít k úspoře cca 800 milionů korun, se kterou počítal návrh ministerstva financí. Ovšem aby bylo takové úspory dosaženo, byl by příspěvek na bydlení mnoha rodinám zkrácen, nebo by nebyl některým vůbec přiznán.
Tomu však bylo na poslední chvíli zabráněno. Takže rodiny či jednotliví občané, kterým náklady na bydlení přesahují třetinu příjmu, o pomoc státu nepřijdou.
Zkrátka pouze přijdou ti majitelé ubytoven, kteří požadují vyděračský nájem za pár metrů nevyhovující místnosti v takové výši, jaká je placena za slušný byt ve velkém městě. Výjimkou nejsou ani dvacetitisícové platby. Od příštího roku by však měl být doplatek v případě ubytoven zastropován.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.
Jednou z dávek státní sociální podpory je příspěvek na bydlení, který přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Ty rodiny nebo občané, kteří nejsou schopni hradit veškeré náklady na bydlení. Jejich příjmy se testují a nárok na příspěvek pak vznikne tomu vlastníku nebo nájemci bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, pokud jeho náklady na bydlení přesahují částku rozhodného příjmu v rodině vynásobeného příslušným koeficientem, která se pak porovnává s částkou normativních nákladů na bydlení.
Druhou dávkou, která je upravena zákonem o pomoci v hmotné nouzi, je doplatek na bydlení. Tato dávka řeší nedostatek příjmu rodiny nebo jednotlivce k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Dávka je poskytována té osobě, která má nárok na základní dávku pomoci v hmotné nouzi, což je příspěvek na živobytí (Odvozuje se od životního minima. Pro jednotlivce je životní minimum nastaveno na 3410 Kč, u dvoučlenné rodiny s jedním dítětem se hranice posouvá na 7710 Kč). Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí, případně i žadateli, který využívá jinou než nájemní formu bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávky energií) zůstala osobě nebo rodině částka živobytí.
V minulém roce byl měsíčně přiznán příplatek na bydlení v cca 141 tisících případech a doplatek na bydlení v cca 26 tisících případech.
A co se mělo v poskytování těchto sociálních dávek změnit:
Vláda při hledání možných úspor navrhla, a zařadila do úsporného daňového balíčku, aby se doplatek na bydlení sloučil s příspěvkem na bydlení. Podle technického řešení vypracovaného Ministerstvem práce a sociálních věcí měla vzniknout jedna dávka – příspěvek na náklady na bydlení, který měl být součástí dávek v hmotné nouzi. Tímto opatřením mělo dojít k úspoře cca 800 milionů korun, se kterou počítal návrh ministerstva financí. Ovšem aby bylo takové úspory dosaženo, byl by příspěvek na bydlení mnoha rodinám zkrácen, nebo by nebyl některým vůbec přiznán.
Tomu však bylo na poslední chvíli zabráněno. Takže rodiny či jednotliví občané, kterým náklady na bydlení přesahují třetinu příjmu, o pomoc státu nepřijdou.
Zkrátka pouze přijdou ti majitelé ubytoven, kteří požadují vyděračský nájem za pár metrů nevyhovující místnosti v takové výši, jaká je placena za slušný byt ve velkém městě. Výjimkou nejsou ani dvacetitisícové platby. Od příštího roku by však měl být doplatek v případě ubytoven zastropován.
Ing. Naděžda Pikierská, CSc.