Rozhovor se členem Představenstva Agrární komory ČR Jiřím Zelenkou

⃰Již řadu let jste předsedou představenstva Zemědělského družstva Krásná Hora nad Vltavou. Jak byste charakterizoval vaši společnost, která se velmi intenzivně zabývá živočišnou a rostlinnou výrobou?

Naše společnost ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. hospodaří na výměře 5.260 ha zemědělské půdy. Z toho je 3.610 ha orné půdy. Hlavní naše hospodářství je na okrese Příbram a cca 500 ha máme pronajat bývalý školní podnik Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V rostlinné výrobě pěstujeme cca 1.600 ha obilovin, 400 ha řepky na 1260 ha máme krmné plodiny pro živočišnou výrobu, 750 ha kukuřice, 270 ha jetele a vojtěšky a kolem 120 ha hrachu. Pro živočišnou výrobu a dvě bioplynové stanice potřebujeme ročně sklidit kolem 25.000 t senáží a 30.000 t kukuřice.

Celkem chováme 4.020 ks skotu, z toho 1.510 krav dojených a cca 400 ks krav masných. Ročně dodáváme do mlékárny přes 15 milionů litrů mléka.

⃰Po roce 1990, a zejména od vstupu České republiky do EU v roce 2004, poměrně razantně ubývala u nás živočišná výroba. Vaše společnost přesto ekonomickému tlaku na omezení živočišné výroby odolává. Čím to je, že jste s živočišnou výrobou neskončili, jako někteří jiní?

V naší oblasti nemůžeme konkurovat úrodným oblastem v rostlinné výrobě (obilí, řepka) a máme hodně travních porostů, takže to samo vedlo k tomu, že se zaměřujeme na živočišnou výrobu a hlavně chov skotu. Takže u nás docházelo na rozdíl od většiny zemědělských podniků k navýšení stavů a hlavně stavu dojených krav, kde dosahujeme špičkových výsledků.

⃰Součástí vaší práce, pokud jde o skot, je i otázka šlechtitelství. Čím se můžete v tomto směru pochlubit, což nemíním nadneseně?

Právě v oblasti dojeného skotu dosahujeme výborných výsledků. U holštýnské populace na farmě Petrovice (700 ks) je užitkovost přes 12.000 litrů mléka na dojnici. A u plemene Čestr v Krásné Hoře (800 ks) máme užitkovost přes 8.500 litrů mléka na dojnici. Přitom roční produkce mléka u nás činí cca 15.400.000 litrů mléka.

Zde máme jeden z největších šlechtitelských chovů v České republice a právě naši plemenní býci zaujímají přední místa v TOP býků Čestr v ČR. Také musím říci, že do naší plemenářské práce se se stále více zapojuje moderní věda a tedy i genomické testování. Při výběru mladých býků, ale i býčků na odchov, se hledí na výsledky těchto genomických testů. Výsledkem je, že se tak zvyšuje kvalita býků, které jsou určení pro další odchod tohoto plemene.

Ještě k tomu mohu dodat, že za vysokou úrovní krásnohorského Čestra stojí spousta práce našich lidí, která se o naše stáda starají. Ostatně je to vidět i na tom, že naše krávy se vyznačují vyrovnanou kombinací krásy a produkce, o čemž svědčí i výstavní úspěchy našich strak. Pravidelně jsme se dosud zúčastňovali dvou a ž tří výstav ročně. Bohužel, musíme nyní počkat, zda a jakým způsobem se výstavy rozběhnou v příštím roce.

Také chci poznamenat, že v případě našich 400 krav masného skotu je naší hlavní činností produkce zástavového skotu (kategorie mladého vykrmovaného skotu – pozn. red.) a jatečných jalovic s tím, že hlavní náplní je prodej plemenných jalovic a plemenných býků.

⃰Pamatuji si na vaše loňské vystoupení na odborné konferenci Agrární komory ČR, kde jste vyzýval k tomu, aby se ze strany našich státních orgánů, ale i EU, se zlepšily podmínky pro to, aby živočišná výroba u nás i nadále pokračovala. Má tato vaše výzva platnost i v současné době?

Tato výzva stále trvá, protože si myslím, že všechny apely o zadržování vody v přírodě, zvyšování půdní úrodnosti se neobejde bez statkových hnojiv a ty můžeme získat především chovem skotu. Mimochodem, když se v naší společnosti hovoří o tom, že je zapotřebí se postupně vrátit k vyšší soběstačnosti ve výrobě základních potravin živočišného původu, tak mohu jenom konstatovat, že nám to může pomoci zajistit právě jen pokračující živočišná výroba u nás. Tedy, abychom hovězí a vepřové maso či drůbež nemuseli dovážet ze zahraničí.

⃰Samozřejmě, že se velice intenzivně zabýváte i rostlinnou výrobou. Máte čtyři farmy s odlišnou půdou a tím pádem i různorodými podmínkami výroby. V čem jste na tom obdobně, jako ostatní výrobci, a v čem se odlišujete svými specifickými podmínkami?

Každá z našich čtyř farem, tj. Krásná Hora nad Vltavou, Petrovice, Třebsko a Haklovy dvory u Českých Budějovic, má své specifické podmínky a všechny mají jedno společné a to je zvyšovat půdní úrodnost, bránit erozivním vlivům, udržovat správné PH půdy a další.

Náš podnik je zapojen do programu „demonstrační farma“, kterých je v rámci ČR asi osm. Naším cílem je představit dalším podnikům nové způsoby protierozních opatření a zadržení vody v krajině. Snažíme se provozovat RV intenzivně ale přesto šetrně. A to myslím, že bude do budoucna poslání zemědělství, uživit národ a přesto být ohleduplný k přírodě.

⃰Přejděme k ekonomice provozu zemědělské společnosti. Jak to vidíte z pohledu toho, co se připravuje v rámci nové Společné zemědělské politiky EU na léta 2021 – 2027?

Společná zemědělská politika na období 2021-2027 bude silně ovlivněna současnou situací. Pro nás bude důležité, jak bude postavena zemědělská politika, největší problém vidím v tom, jak bude postupováno v tzv. „zastropování zemědělských podniků“. V případě jeho schválení, bude nejvíce ohrožena živočišná výroba, protože je nejnáročnější v každodenní povinnosti s ohledem na zajišťování kvalitních lidí, což bude velký problém

⃰Nicméně, vaše plány pro letošní rok, jak jste je připravili, asi vzali za své v důsledku koronavirové krize, a to v tom přesném gardu, jak jste s tím počítali. Nakolik jste museli své plány upravit a co stojí před vámi v nejbližších měsících?

Nejlépe je toto patrné v letošním roce v důsledku koronavirové krize, protože všechny provozy v podniku se nechají nějak řešit druhý nebo třetí den, ale v chovu dojnic musí být provoz zajištěn dvakrát denně a u holštýnského stáda třikrát denně, jinak jsou následky nedozírné. Při této příležitosti musím ocenit naše pracovníky a hlavně dojičky na farmách, které si mohly v důsledku koronavirové krize vzít ošetřovné na děti, ale přesto chodily do práce, a tím zajistily plynulý chod stájí.

Určitě se všechna tato opatření promítnou do ekonomiky podniku, zvýšené náklady na desinfekce a všechna tato opatření zdražují výrobu, zdražily všechny vstupy, ale ceny mléka a masa se propadají, i když cena v obchodě stoupá.

⃰Jste člověkem, který řídí významnou zemědělskou společnost řadu let. Co byste očekával od českého státu v příštích několika letech, aby jeho pomoc byla konkrétní a adresná, aby se nevyhlašovaly programy pomoci, na které by skoro nikdo nedosáhl, jako si stěžují jiní podnikatelé z oblasti průmyslu?

Od státních orgánů bych očekával, že tato koronavirová krize ukazuje, že je třeba být maximálně soběstačný v potravinách. Podpořit domácí výrobu ovoce, zeleniny a celé škály živočišných komodit, jako je mléko, maso, vejce apod., protože české potraviny jsou kvalitní. Podporou živočišných komodit, hlavně v oblasti skotu, zvýšit produkci kvalitní chlévské mrvy, tím zlepšit úrodnost půdy, a tím zadržet vodu v krajině. Je to nejjednodušší a nejpřirozenější opatření boje proti suchu a zároveň i nejlevnější.