Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 8,6 procenta na 30.265 korun. Podle zprávy ČTK to dnes oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Jednalo se o nejvýraznější růst mezd za posledních deset let. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen mzda reálně stoupla o 6,6 procenta, což je nejvíce od roku 2003. Stoupl i medián mezd, a to o 8,3 procenta na 25.674 korun. Mzdy v České republice v letošním prvním čtvrtletí rostly reálně, tedy po započtení inflace, největším tempem od roku 2003.

Průměrná mzda za první čtvrtletí 2018 vzrostla i ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Ačkoli ve čtvrtém čtvrtletí 2017 mzda činila více než 31.000 korun a v letošním prvním čtvrtletí byla přes 30.000 korun, po očištění o sezonní vlivy - jako je třeba různý počet pracovních dní - mezičtvrtletně stoupla o 2,2 procenta.

Průměrná mzda roste v Česku v meziročním srovnání nepřetržitě od začátku roku 2014, hlavně díky dobrému vývoji ekonomiky a tlaku na růst mezd v důsledku nedostatku lidí na trhu práce. Obecně však platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou, uvádí se dále ve zprávě ČTK. Medián mezd v prvním čtvrtletí 2018 činil 25.674 korun. Pro vysvětlení je třeba říci, že medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed rozdělení hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší.

U mužů činil medián mezd 28.031 korun a u žen 23.084 korun. Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly v prvním čtvrtletí mzdu mezi zhruba 12.000 a 48.000 korun.

Z regionů republiky má nejvyšší průměr mezd s více než 38.000 korun jako obvykle Praha, zatímco nejnižší Karlovarský kraj se zhruba 26.000 korun. V Praze ale v prvním čtvrtletí tohoto roku rostly mzdy nejméně, meziročně jen o rovných sedm procent. Karlovarský kraj naproti tomu zaznamenal ze všech regionů nejvýraznější meziroční zvýšení mezd - o 10,1 procenta.

Mezi jednotlivými odvětvími byla nejvyšší průměrná mzda v informačních a komunikačních činnostech, kde dosáhla téměř 57.000 korun. Naopak nejhůře jsou na tom pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, kde průměr mezd činí jen zhruba 18.000 korun. Nejvýraznější růst mezd zaznamenali statistici v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, a to o 13,1 procenta. Nejmenší byl růst v peněžnictví a pojišťovnictví, kde činil jen 3,5 procenta.

Analytici tvrdí, že reálné mzdy rostou letos nejrychleji od roku 2003.

Z vyjádření řady analytiků, proč a za jakých okolností došlo k tomuto růstu průměrné mzdy, nás zaujalo vyjádření analytičky ČOSB Ireny Procházkové, která upozornila, že „průměrná mzda, na kterou obvykle nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců, tentokrát rostla rychleji než medián. To znamená, že tentokrát se přidávalo spíše lidem s vyššími mzdami. Podle analytičky nejspíše zafungoval efekt administrativního zvýšení platů veřejné sféry, takže na hluboké závěry zatím nejsou dostatečně podrobná data.

K obecnému názoru, že k růstu mezd v současnosti přispívá především nedostatek pracovních sil, doplnil analytik společnosti Deloitte David Marek tuto úvahu, že k tomu také přispěla i vládní politika. Ve veřejném sektoru rostou mzdy ještě rychleji než v soukromé sféře. Ve veřejné správě se průměrná mzda meziročně zvýšila o 12,5 procenta, ve školství o 12,6 procenta, dodal David Marek.

Data o růstu mezd naznačují, že se kupní síla tuzemských domácností i nadále výrazně zvyšuje, což je podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče důležitá zpráva i pro měnovou politiku. Růst mezd je silný a vývoj v tomto ohledu odpovídá předpokladům centrální banky. V kombinaci s tím, jak kurz koruny zaostává za jejím očekáváním, jsou data z trhu práce argumentem pro další zpřísnění měnové politiky ČNB, podotkl.

Analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka míní, že během tohoto roku dojde k dalšímu snížení míry nezaměstnanosti pod tři procenta, což bude vytvářet soustavný tlak na růst mezd. Mzdová dynamika tak bude velmi podobná po zbytek tohoto roku a v roce příštím jen mírně zpomalí. "Podle naší prognózy vzrostou nominální mzdy v tomto roce o 7,4 procenta, ale vzhledem k dynamice na trhu práce náš odhad zrevidujeme nahoru k osmi procentům," uzavřel Jakub Červenka.