Minimální mzda se v Česku začala zvyšovat po období recese odstartovaném finanční krizí z roku 2008. Zvyšování tedy probíhalo v době ekonomického růstu.

„Je přirozené očekávat, že negativní dopady zvyšování minimální mzdy na zaměstnanost by v průběhu recese nebo stagnace ekonomiky byly větší. Zatím ale nemáme změřeno, o kolik by byly větší – to je třeba právě změřit, až recese nastane,“ uvedl na dotaz Novinek jeden z autorů studie Štěpán Jurajda.

„Nabízí se, aby součástí případného automatického zvyšování minimální mzdy byla i nějaká brzda. To znamená, že ve chvíli poklesu nebo stagnace HDP by se zvyšování minimální mzdy automaticky pozastavilo,“ dodal.

Pravidelné studie, jako je tato, by podle Jurajdy mohly pomoci odhadnout, jak velké by muselo být zvýšení minimální mzdy, aby už vedlo k negativním dopadům na zaměstnanost. „To je nepochybně úkol rezortních výzkumných organizací ministerstva práce a sociálních věcí,“ poznamenal.

Jurajda také považuje za vhodné v budoucnosti měřit i dopad minimální mzdy na ceny výrobků a služeb, na kterých se významně podílí pracovníci placení na její úrovni.

V poslední době politici hovoří o možném zavedení evropské minimální mzdy. Viceprezident Evropské komise (EK) Frans Timmermans navrhuje, aby to bylo 60 procent mediánové mzdy v dané zemi. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) by 60 procent českého mediánu v prvním čtvrtletí odpovídalo zhruba 16 550 korunám.

„Zmiňovaná minimální mzda ve výši 60 procent mediánu už se zdá jako příliš. Každá ekonomika je jiná, ale zkušenosti z evropských zemí naznačují, že do zhruba 45 až 50 procent mediánu by zvyšování minimální mzdy ještě mohlo být relativně neškodné,“ řekl Jurajda.

„Abychom studovali dopady minimální mzdy na úrovni, o které hovoří Timmermans, museli bychom použít data ze země, která měla minimální mzdu například 55 procent a ještě ji výrazně zvýšila,“ dodal.