Zaměstnanci v oblasti informačních a komunikačních technologií měli loni průměrnou hrubou měsíční mzdu vyšší než 70 tisíc korun. Jenže ne ve státní sféře, kam se odborníci nehrnou. I proto, podle zpravodajství Českého rozhlasu, navrhuje vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), aby se ohodnocení těchto odborníků ve státní správě zvýšilo.
Kraje žádají minimálně stejný podíl z výběru daní jako dosud a hejtmani chtějí zároveň změnit způsob, jakým se peníze mezi regiony rozdělují. Podle zpravodajství České televize ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navýšení podílu odmítá a říká, že to nepřichází v úvahu, protože vládní „úsporný balíček“ naopak počítá se snížením tohoto podílu krajů.
Magazín AAzdraví.cz na svém webu upozorňuje, že poradenská společnost PwC nedávno uskutečnila průzkum na téma, jak si Češi dokáží či nedokáží říci o navýšení své mzdy. Článek konstatuje, že pokud jde o to požádat o zvýšení své mzdy, Češi nejhorší na světě, což je poměrně zvláštní. Zatímco v jiných zemích je standardem, že zaměstnanec jde za svým šéfem, tomu přednese argumenty, které posilují jeho důležitost ve firmě, a požádá o navýšení platu, u nás lidé z nějakého důvodu očekávají, že to bude zaměstnavatel, kdo s tím přijde.
Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je, podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného, těžko dosažitelný. M. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. I. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Oba exministři to prohlásili v pořadu 90´ČT 24 pod názvem „Jak zastavit strmý propad státního rozpočtu“ v rámci vysílání České televize.
Platy ředitelů základních škol (ZŠ), a jejich zástupců, v poslední době vzrostly tak, že ve srovnatelných profesních oblastech již patří mezi špičku. Rostly jim jak platové tarify, tak i odměny. Nyní je třeba se zaměřit na kvalitu, uvádí studie think-tanku IDEA při CERGE-EI, která se na honorování vedení škol zaměřuje.