První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. 

Budoucnost spočívá ve městech, nikoliv ve státech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz pražský primátor Zdeněk Hřib.

V květnu 2019 proběhly volby do Evropského parlamentu, načež b na podzim loňského roku vznikla nová Evropská komise. Tyto dva nejvýznamnější orgány evropských struktur se nyní snaží stanovit a nechat si schválit jednotlivými členskými zeměmi EU koncepci nové politické a hospodářské linie EU na příštích sedm let, to je na léta 2021 až 2027. Velmi výrazným rysem této nové tendence, kterou se Evropská komise, ale i Evropský parlament, snaží prosadit, je tzv. snížení emisí a „ozelenění“ EU. To se přirozeně promítá do všech aspektů lidského života a činnosti. Tudíž i do evropského zemědělství.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun. Podle zpravodajství České televize v pondělí o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Návrh počítá s růstem důchodů, zvýšením platů učitelů, vyššími výdaji na zdravotnictví nebo sociální dávky a s růstem investic. Národní rozpočtová rada, opoziční politici i řada ekonomů návrh rozpočtu kritizují. Neshodlo se na něm ani jednání tripartity. Naopak prezident ČR Miloš Zeman návrh podpořil. Sněmovna by měla finálně schvalovat státní rozpočet po 15. prosinci, tedy nejspíše ve středu 16. prosince.

Poslanci budou v tomto týdnu, od úterý 20. října, rozhodovat o finanční pomoci lidem, na které dopadla koronavirová krize. Museli třeba zavřít své provozovny, nebo jsou doma s dětmi, které nemohou chodit do školy. Podle zpravodajství České televize by Poslanecká sněmovna měla řešit minimálně čtyři takové zákony, a to v rámci legislativní nouze.