Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.

Podle zpravodajství České televize vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) k tomu dnes řekla, že koaliční vláda se dnes shodla na konečné podobě novely tohoto zákona. Podle ní jde o formu trvalého zákona, kdy vláda chce řešit a reagovat na současnou ekonomickou krizi a nechce již pokračovat v celoplošných opatřeních, které byly nezbytné a nutné na podporu ekonomiky v době, kdy ji vláda na jaře letošního roku vypnula. Dále uvedla, že každá dohoda je o kompromisu a je tedy ráda, že vláda ke kompromisu dospěla s tím, že jedna i druhá strana ustoupila. Proto věří, že vláda předkládá do Poslanecké sněmovny zákon, který dává smysl a pomůže ekonomice.

„Budu upřímná, je to krvavý kompromis. Pro ministerstvo práce a sociálních věcí bylo důležité ochránit zaměstnance, to se nám podařilo,“ řekla k dohodě ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že sedmdesát procent náhrady čisté mzdy považuje za velmi dobrou zprávu pro zaměstnance. „Ti budou moci z té částky vyžít po dobu zapojení firem v kurzarbeitu,“ doplnila Jana Maláčová.

Podle zpravodajství České televize kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident.

Podle poslední verze novely z pátečního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.

Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.

Zavedení kurzarbeitu podle trvalých pravidel bude pro firmy přínosné, protože nahradí sérii jednorázových pravidel a podpor trvalým systémovým řešením. To bude navíc mnohem flexibilnější a zřejmě ani nebude administrativně náročnější než programy Antivirus, jak vyplývá z vyjádření některých daňových odborníků a právníků.

„Bude určitě lepší, když se nastaví systém kurzarbeitu podle trvalých pravidel, než situaci řešit další sérií ad-hoc podpůrných programů, měnících se podle toho, která zájmová skupina dokázala lépe prosazovat svoje zájmy. Pro podnikání není nic důležitějšího než stabilní a spolehlivá pravidla,“ uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka. I když, podle něho, bude zpočátku poměrně obtížné osvojit si nová pravidla i podmínky kurzarbeitu a jejich administrativní řešení, lze podle Vlastimila Sojky předpokládat, že v dalších obdobích už si s nimi zaměstnavatelé poradí celkem efektivně.

Expertka na řízení lidských zdrojů v PwC Andrea Linhartová Palánová upozornila, že se zatím nemluví o skutečné podstatě, kterou by měl kurzarbeit plnit. Tou je podle ní motivace ke změně, pomoc státu nastartovat nové pracovní možnosti nebo pomoc zaměstnavatelům k tomu, aby zlepšili dovednosti zaměstnanců. Zároveň dodala, že když podmínky podpory nebudou definovány přísně, čekají Českou republiku pouze dva možné scénáře. Tím prvním by bylo zneužívání dávek napříč trhem, tím druhým umělé živení těch pracovních míst, která již měla dávno zaniknout. Nicméně má, podle ní, návrh šanci ochránit pracovní místa ohrožená extrémními situacemi.

Pozitivní u ohlášených změn je podle advokáta Davida Šupeje z kanceláře Sedlakova Legal, že došlo k rozšíření případů, kdy zaměstnanci dosáhnou na podporu a zaměstnavatelům to umožní snížit náklady. Negativně se naopak mohou projevit omezující podmínky pro maximální výši podpory. I tak ale, podle něho, půjde o nezanedbatelnou úsporu na straně zaměstnavatele. „Administrativně se podmínky podpory nejeví náročnější, než byla administrace programu Antivirus. Celý proces žádosti by měl fungovat elektronicky, takže v tomto ohledu by to pro zaměstnavatele neměla být zátěž navíc oproti tomu, s čím se setkali u Antiviru,“ dodal k tomu David Šupej.

Podle daňové poradkyně Mazars Gabriely Ivanco dosavadní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti se v době restriktivních opatření vlády kvůli přílišné byrokracii a technickým problémům ukázala jako velice nešťastná a pro firmy těžko využitelná. Navíc je podle ní nynější kompenzace od státu v porovnání s navrhovanou úpravou velmi nízká. „Bude-li nový zákon dostatečně flexibilní, spravedlivý a zároveň povede k podstatnému zjednodušení systému podpory firem v době mimořádných situací, splní tak svůj hlavní cíl zabránit masivnímu propouštění zaměstnanců,“ uvedla Gabriela Ivanco.

„Oproti programu Antivirus je předkládaný návrh zákona komplexnější a může být využit flexibilněji,“ vyslovil svůj názor advokát a partner v BDO Legal Lukáš Regec.

Podle odborníka BDO Legal Adama Husseina přijetí návrhu pro zaměstnavatele znamená snížení nákladů za dobu, kdy zaměstnanci pro překážky v práci nemohou vykonávat práci. Zároveň však podle něj zaměstnavateli přibude administrativa spojená s vyřizováním žádosti o podporu a předkládáním tak zvaného měsíčního přehledu nároků, který je klíčový pro samotné vyplacení podpory od úřadu práce.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.