Informace k projektu ASO "Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce“ - 2020

(Příspěvek na činnost dle § 320a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, v rámci činnosti ASO na podporu sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na centrální a podnikové úrovni v roce 2020)

Asociace samostatných odborů se rozhodla v roce 2020 realizovat projekt, který je zaměřen na roli kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce na centrální i podnikové úrovni. Projekt bude zaměřen na prioritní oblasti sociálního dialogu, zejména na očekávané změny ve strategii kolektivního vyjednávání v době 4. průmyslové revoluce.

V souvislosti s postupující digitalizací a robotizací přibývají na českém trhu práce zaměstnanci, kteří se potýkají s negativními dopady 4. průmyslové revoluce. U zaměstnanců dochází postupně ke změně charakteru práce, roste kvalifikační náročnost tradičních zaměstnání a zároveň se objevují nové formy zaměstnávání. Na rychlé změny na českém trhu práce musí reagovat i kolektivní vyjednávání, které může zároveň přinést zásadní příspěvek i do diskuse o reálných dopadech digitalizace a robotizace v ČR.

Asociace samostatných odborů v rámci projektu realizuje zpracování 8 odborných studií, které jsou zaměřeny na prioritní oblasti kolektivního vyjednávání:

Odborná studie na téma „Role kolektivního vyjednávání na centrální i podnikové úrovni v době digitalizace práce“

Popis obsahu studie:

Odborové organizace hrají klíčovou roli v ochraně práv zaměstnanců od první průmyslové revoluce. S vědomím klíčové role sociálního dialogu při snahách o vyrovnaný nástup nových výrobních postupů je nutné věnovat zvýšenou pozornost i dopadům digitalizace práce na roli kolektivního vyjednávání na podnikové i centrální úrovni.

Cílem studie je podchytit změny v roli kolektivního vyjednávání na centrální i podnikové úrovni v posledních letech. V rámci studie budou identifikovány hlavní oblasti, o kterých se v současné době vyjednává na podnikové i centrální úrovni. Součástí studie bude i analýza změn ve výsledcích kolektivního vyjednávání.

Odborná studie na téma „Význam kolektivních smluv a práv zaměstnanců v souvislosti s digitalizací a robotizací“

Popis obsahu studie:

Čtvrtá průmyslová revoluce bude postupně měnit český trh práce, přičemž tyto změny dopadnou na každého zaměstnance. Intenzita dopadu se však bude lišit nejen v závislosti na vykonávané profese, odvětví či investiční aktivitě zaměstnavatele, ale i věku a motivaci učit se nové věci. Kolektivní vyjednávání by mělo na nástup digitální ekonomiky reagovat především v oblasti ochrany práv zaměstnanců. Kolektivní vyjednávání je sice primárně určeno k ochraně práv členů odborových organizací, nicméně v současné době významným způsobem přispívá i k ochraně práv všech zaměstnanců v ČR, neboť řada ujednání z kolektivních smluv bývá následně ukotvena v pracovněprávní legislativě.

Cílem studie je popsat rozdíly mezi postavením zaměstnanců pod ochranou kolektivní smlouvy a zaměstnanců, jichž se výhody plynoucí z kolektivního vyjednávání netýkají. Zároveň budou navržena opatření, jakým způsobem posílit význam kolektivních smluv ve vysoce digitalizované ekonomice.

Odborná studie na téma „Vliv obsahu kolektivních smluv na změny v charakteru práce, v kvalifikačních požadavcích a v bezpečnosti práce, v souvislosti se zaváděním digitalizace a robotizace“

Popis obsahu studie:

Obsah kolektivních smluv nepochybně ovlivňuje kvalitu pracovních míst. V souvislosti se zaváděním digitalizace a robotizace může kolektivní vyjednávání ovlivnit dopady 4. průmyslové revoluce na zaměstnance, které souvisí s charakterem práce, bezpečností práce či kvalifikačními požadavky kladenými na zaměstnance. Změny v kvalifikační struktuře zaměstnanců jsou klíčové jak pro posouzení postupu 4. průmyslové revoluce v ČR, tak pro identifikaci nástrojů a opatření z hlediska minimalizace negativních dopadů průmyslové revoluce. Ujednání z kolektivních smluv, a především kolektivních smluv vyššího stupně, jsou často impulsem pro legislativní úpravu s obecnou platností.

Cílem studie je identifikovat oblasti, které souvisí se zaváděním digitalizace a robotizace a jejichž úprava by měla být součástí obsahu kolektivních smluv. V rámci studie budou navržena opatření, jak minimalizovat negativní dopady digitalizace a robotizace z hlediska změn charakteru práce, bezpečnosti práce či kvalifikačních požadavků.

Odborná studie na téma „Úprava nových forem zaměstnávání v pracovněprávní legislativě a v kolektivních smlouvách“

Popis obsahu studie:

V souvislosti s postupující digitalizací a automatizací ekonomiky vznikají nové formy zaměstnávání. Některé z těchto moderních forem práce stojí zcela mimo pracovněprávní legislativu, neboť jejich vznik je víceméně živelný a legislativa není schopna v mnoha případech reagovat s dostatečným předstihem. Nové formy zaměstnávání jako flexibilní pracovní místa, práce z domova, sdílení pracovního místa, zaměstnání v rámci sdílené ekonomiky či agenturní zaměstnávání jsou moderními fenomény, se kterými se legislativa v ČR bude muset v nejbližší době vyrovnat tak, aby nedocházelo ke znevýhodnění zaměstnanců v tradičních zaměstnáních. Řada těchto fenoménů je již řešena i v rámci podnikového kolektivního vyjednávání, přestože pouze malý počet kolektivních smluv tuto problematiku zmiňuje písemně.

Cílem studie je popsat nové formy zaměstnávání, které mohou negativně ovlivnit jakékoli aspekty související s českým trhem práce (např. zachování spravedlnosti mezi zaměstnanci v tradičních a moderních zaměstnáních, bezpečnost práce, účast na sociálním systému či zamezení mzdovému podbízení). Součástí studie bude i analýza pracovněprávní legislativy a obsahu kolektivních smluv, která bude identifikovat kritické body v této oblasti. Součástí studie bude i návrh opatření, jak eliminovat negativní dopady moderních forem zaměstnávání na zaměstnance.

Odborná studie na téma „Nové trendy podporující roli a význam kolektivního vyjednávání“

Popis obsahu studie:

V době digitalizace a automatizace musí kolektivní vyjednávání sledovat nejnovější trendy. Znalost potenciálních dopadů 4. průmyslové revoluce je nezbytná pro identifikaci relevantních požadavků kladených na zaměstnavatele během kolektivního vyjednávání. Nové trendy však mohou kolektivnímu vyjednávání pomoci i posílit jeho význam a ukotvit jeho roli v české společnosti.

Cílem studie je identifikovat nové trendy, které mohou významným způsobem přispět k posílení významu kolektivního vyjednávání. Součástí studie bude i analýza trendů týkajících se role sociálního dialogu v době digitalizace a robotizace v mezinárodním kontextu. Mezinárodní zkušenost bude využita i při popisu faktorů, které mohou význam kolektivního vyjednávání snižovat.

Odborná studie na téma „Systémová participace odborů v oblasti učňovství: příležitosti a hrozby v době digitalizace“

Popis obsahu studie:

V souvislosti se zesilujícími trendy digitalizace, automatizace a robotizace práce zmiňuje většina odborných studií rostoucí riziko nahrazování pracovníků s rutinní a predikovatelnou náplní práce. Česká republika se opakovaně objevuje na horních příčkách žebříčků zemí nejvíce ohrožených automatizací. Je přitom zřejmé, že vysoké riziko ohrožení vykazují i mnohé učební obory. Je proto třeba posilovat zapojení odborů, zejména s ohledem na nedostatečné postavení sociálních partnerů v různých aspektech učňovského školství v rámci stávajícího systému a dále s ohledem na sílící diskuse o potřebě zásadnějších změn středního školství v ČR.

Cílem studie je poskytnout přehled stávajícího systému středního odborného školství v ČR se zaměřením na roli odborů a dalších sociálních partnerů v učňovském vzdělávání, popsat klíčové příležitosti a hrozby pro učňovství související s digitalizací a automatizací. V rámci studie bude zpracován scénář odpovídající role a postavení odborů a dalších sociálních partnerů v případě realizace hlavních diskutovaných reforem středního odborného školství v ČR.

Odborná studie na téma "Vlivy institutu podmínečného propuštění na možnosti získání a udržení zaměstnání po opuštění výkonu trestu"

Popis obsahu studie:

Cílem odborné studie je přiblížit, jakým způsobem ovlivňuje možnost podmínečného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, respektive možnosti práce s osobami podmínečně propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody, které tento institut nabízí, na získání a udržení zaměstnání po opuštění výkonu trestu. Ve výzkumu bude zachycen pohled osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody na tyto otázky a budou v rámci něho zmapovány zkušenosti těchto osob s hledáním práce po podmínečném opuštění výkonu trestu a jejich reflexe toho, do jaké míry, případně v jakém směru pro ně bylo pro získání (udržení) zaměstnání důležité, že byly z výkonu trestu odnětí svobody propuštěny podmínečně. Studie a výzkum se zpracuje ve spolupráci se sociálním partnerem KZPS ČR.

Odborná studie na téma „Možné změny pracovní síly v době digitalizace a robotizace“

Popis obsahu studie:

V jakých směrech se bude v souvislosti s rozvojem digitalizace a robotizace měnit struktura pracovní síly obecně a konkrétně v ČR. Nakolik bude ubývat pracovníků vykonávajících manuální profese. Bude vůbec manuální práce ubývat. A jak se bude měnit. Co to bude znamenat pro zaměstnance dosud vykonávajících tyto práce. Nakolik bude přibývat technicky náročných profesí vyžadujících specifické vzdělání. Do jaké míry tyto změny v požadavcích na pracovní síly ovlivní život jednotlivých pracovníků. Bude ubývat volného času a změní to rodinný život? Může to mít vliv i na fyzický i psychický stav pracovníků?

Cílem studie je popsat možné změny pracovní síly v době digitalizace a robotizace, a to, v jakých oblastech bude zapotřebí přijímat preventivní opatření ze strany zaměstnavatelů a odborů.

V rámci projektu se realizují 2 průzkumy:

Průzkum na téma “Role a význam kolektivního vyjednávání na centrální i podnikové úrovni v době 4. průmyslové revoluce z pohledu zaměstnanců”

Popis průzkumu:

Cílem průzkumu je získat aktuální informace o potřebách zaměstnanců souvisejících s dopady 4. průmyslové revoluce a o názorech zaměstnanců na roli sociálního dialogu v digitalizované ekonomice. Díky průzkumu bude možné sledovat změny v postojích českých zaměstnanců k roli kolektivního vyjednávání během 4. průmyslové revoluce a zároveň identifikovat oblasti, v nichž zaměstnanci spatřují hlavní oblast zájmu odborových organizací (od klíčové role v udržování sociálního smíru přes podporu celoživotního vzdělávání až po určování podmínek sociální ochrany těch zaměstnanců, kteří se v důsledku digitalizace stanou nezaměstnanými). Pro účely kolektivního vyjednávání na podnikové i centrální úrovni budou potom sledovány klíčové informace týkající se moderních forem zaměstnávání – především o zájmu zaměstnanců využívat moderní formy zaměstnávání a o nevýhodách, které jsou s těmito formami z pohledu zaměstnanců spojeny.

Nedílnou součástí průzkumu budou i otázky týkající se bariér v samotném kolektivním vyjednávání. Cílem bude podchytit faktory, které v současné době negativně ovlivňují uzavírání kolektivních smluv na podnikové či centrální úrovni a které by mohly být eliminovány pomocí nových trendů v oblasti kolektivního vyjednávání. Zároveň budou zjišťovány názory respondentů týkající se obsahu kolektivních smluv a souladu tohoto obsahu s rychle se měnícími požadavky digitalizované ekonomiky.

Průzkum na téma „Důsledky digitalizace a automatizace pro odborné vzdělávání a odbornou praktickou přípravu v rámci učňovského školství”

Popis průzkumu:

Většina dostupných studií vývoje trhu práce ve vazbě na postupující digitalizaci ekonomiky je zaměřena především na zjišťování názorů vrcholových představitelů zaměstnavatelů. Zpravidla formou konzultací se CEO významných podniků (nadnárodních korporací) jsou ověřovány postoje zaměstnavatelů k digitalizaci, stanovení nejvíce ohrožených a měnících se sektorů, doby náběhu rozhodujících změn a podnikových strategií v oblasti lidského kapitálu. Významně méně je zmapováno povědomí zaměstnanců o digitální revoluci a automatizaci, o vnímání dopadu na jimi vykonávané profese a o (z pohledu) zaměstnanců nejvhodnějších strategiích prevence a minimalizace negativních důsledků digitalizace pro práci. Digitalizace a robotizace výrobních procesů také významně změní podmínky pro realizaci odborné přípravy žáků na pracovištích zaměstnavatelů. Tomu bude nutno přizpůsobit obsah i jednotlivé aspekty odborné přípravy. V oblasti kolektivního vyjednávání v těchto tématech by měly v budoucnu hrát důležitou roli právě odborové organizace.

Cílem průzkumu je zmapovat postoje zaměstnanců a zástupců odborů k jednotlivým aspektům odborného vzdělávání a odborné praktické přípravy žáků učebních oborů s ohledem na fenomén digitalizace práce. Studie bude zpracována na základě výsledků dotazníkového šetření u zaměstnanců (členů ASO) a polostrukturovaných rozhovorů se zástupci odborových organizací. Zjišťováno bude povědomí a postoj respondentů k učňovskému vzdělávání v důsledku změn v obsahu vykonávaných povolání, o vlastní realizované a plánované aktivitě zaměstnanců, odborů a zaměstnavatelů při zajišťování potřebného vzdělávání a o rolích jednotlivých aktérů při plánování a realizaci odborné přípravy žáků učebních oborů. Součástí vyhodnocení průzkumu budou návrhy efektivního směrování aktivit odborů v oblasti učňovského vzdělávání, zapojování zaměstnanců i žáků učebních oborů, jejich motivování a poradenství.