Nízké výkupní ceny vajec a kuřat nutí české zemědělce k zásadním změnám v podnikání. Ceny, za které chovatelé drůbeže prodávají tyto komodity, neodpovídají vynaloženým vstupním nákladům a pro řadu podniků je to stále ztrátovější byznys. Proto se v letošním roce chystá omezit chovy drůbeže téměř 52 procent zemědělských podniků a úplně skončit se chystá necelých 6 procent. Vyplývá to z nedávného průzkumu Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie, který probíhal na přelomu letošního března a dubna a zapojily se do něj desítky podniků.

Nízké výkupní ceny vajec a kuřat nutí české zemědělce k zásadním změnám v podnikání. Ceny, za které chovatelé drůbeže prodávají tyto komodity, neodpovídají vynaloženým vstupním nákladům a pro řadu podniků je to stále ztrátovější byznys. Proto se v letošním roce chystá omezit chovy drůbeže téměř 52 procent zemědělských podniků a úplně skončit se chystá necelých 6 procent. Vyplývá to z nedávného průzkumu Agrární komory ČR a Českomoravské drůbežářské unie, který probíhal na přelomu letošního března a dubna a zapojily se do něj desítky podniků.

Ztrátu nebo snížení příjmů rodičů, kteří pečují o malé děti, mají kompenzovat sociální dávky. Jak ale nyní zjistila odborná analýza, ne všechny jsou spravedlivě nastavené. Například na přídavek na dítě může dosáhnout rodina, která disponuje velkým jměním, naopak dávku nemusí dostat ta, která majetek nemá. Chce to změnu, shodují se autoři analýzy a expertky oslovené redakcí serveru Aktuálně.cz.

Na nepříznivý vývoj situace v zemědělství v důsledku ruské invaze na Ukrajinu se Česká republika, podle zveřejněných informací Agrární komory ČR, rozhodla reagovat v rámci mimořádných opatření pro posílení potravinové bezpečnosti. Takový postup umožnilo Prováděcí rozhodnutí komise (EU) č. 2022/484. Toto mimořádné opatření se týká půdy ponechané ladem (úhor v ekologickém zájmu), kterou lze v roce 2022 využívat k produkci potravin a krmiv. Využití této možnosti bude nutné ohlásit do 31. 8. 2022 prostřednictvím formuláře, který vydá Státní zemědělský intervenční fond.

Inflace v Česku v březnu zrychlila meziroční růst na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. Je tak nejvyšší od května 1998, kdy dosáhla 13 procent. Nejvýrazněji zdražily pohonné hmoty, které byly v březnu o polovinu dražší než před rokem. Dál výrazně rostly i ceny elektřiny a zemního plynu. Podle zpravodajství České televize o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ).